263

Plivník, prus. Pelvit, u starých Němců
Pilwicht, Pilwis, Bellewitt. Šf. Strž. I 72.
P. objevuje se někdy v podobě ohnivého
čápa; sedne na střechu a pozoruje, co do-
mácí dělají; Kdo má p-ka, bude míti po
7 let štěstí, ale potom přiletí ďábel a od-
nese ho do pekla. Us. Kšť.

Plivný. Zrno, zaseté v říjnu, zroste-li,
nebývá p. (nesype mnoho). Knrz.

Plíž. Mkl. Etym. 237.

Plížil, a, m.= kdo se plíží, der Schleicher.
Dch.

Plížilka, y, f., erpobdella, der Egelegel
Šm.

Plížiti. Mkl. Etym. 237. — se kam:
v před. Nrd. Mdlý jitra svit se plížil mezi
lesy. Vrch. — kudy. Plížím se peklem
strastí. Zr. An. — za kým. Zlý duch se
za černým rouchem plíží nejraději (kněz
bývá ďáblem pokoušen) Tbz.

Plíživosť, i, f., das Schleichen. Žebravá
p. Kos.

Plkanica, e, f., das Geschwätz. Je to
jenom samá p. Mor. Šd.

Plkati, plkotati Ktk., Vlk.

Plkna, y, f., die Plauscherin. P. všecko
vyplká. Mor. Brt. D.

Plkotalena, y, f. = plkna. Na Hané.
Bkř

Plkotati, vz Plkati.

Plkuša, dle Káča = plkna. Mor. Šd.

Plky, pl., m = široké plátěné gatě. Mor.
Vck., Brt.

Plky plky plky plk (říkají, když dva
spolu žvaní)! Mor. Šd.

Plňacina, y, f. = plnienka. Slov. Ssk

Plně. Ten tón zní plně Zv. Ale v jedné
příhodě ižádné moci nemají lezcové roz-
suzovati, jakož tam plněji vypovíme. CJB.
203.

Plnečký = plničký. Tak se země zhubi
všecka, jež prve bieše plnečka. Alx Anth.
I. 3 vd. 33.

Plnění, die Füllung Stroj pracuje pětinou,
čtvrtinou, třetinou p. (Drittel-Füllung). Šmr.
111., 112,

Plněný; -ěn, a, o, gefüllt. P. mýdlo
lehčené (porušené) příměskem spodního
louhu Stč. Al. — čím. V té sv. noci divy
plněné. Zr.

Plně secí stroj. Exc.

Plnicí, Füll-. P. láhev. Šk.

Plnič zákona. Hus II 140.

Plnidlo, a, n., der Fällaparat Šp.

Plnienka, y, f, die Fülle Slov. Ssk.
Vz. Plňacina.

Plniti co: něčí přikázánie, kázánie, St.
Kn. š. 36., 108., Hus I. 54 , 297., láhev. KP.
V. 180. P. dluhy (platiti). Arch. VIII. 398. —
co komu. Je mi peníze dlužeN a těch mi
Neplní; Chce p. (zahlen) svůj díl. Půh. I.
165., 262., 278, 330., 364., II. 53. Trpkosť
p-la jí duši znova. Zr. Gris. Věřím úplně,
že mi jistinu dluhu i s úrokem p. budete.
Faukn. 61. — jak. Má mu p jistinu podlé
listu. Půh. II. 61. — Hotovými penězi něco
p. Výb. I. 1043. — co čím. To nás plní
obdivem, úžasem. Dk. Vzduch se plní jekem.
Čch. P. vzduch vůní. Hrts. Proč mé oko
plníš smutku vlahou? Hdk. Ten krutý vladař

mrknutím své raby plnil trnutím. Dch. Slovy
něčí sluchy p. Čch. — co proč. P. při-
kázánie pro milosť boží. Št. Kn. š. 40. —
jak dlouho. Ostatku peněz jemu neplní po
dnešní den: Neplní mi svého listu iiž na
jedenásté léto. Půh. II. 103., I. 222. — kdy.
P. peníze v rok určený. Arch. rakovn. Sli-
buje mi v krátkém času ty peníze p. Půh.
II. 51. Ty měl mi p. ve dvú nedělí. Půh.
II. 131. — komu oč. On mi o svůj díl p.
nechce. Půh. II. 343.

Plnivka, y, f = mezivrstevka, meziploš-
nice. Nz., Ssk.

Plnivý, füllend; erfüllend. Rk.

Plnměsíc, e, m. = pln měsíc. Den p-ce.
Parti.

Plno. Je jí p. (ve světnici), jako té
mouchy v sakristii (nenadělá mnoho hluku).
Dch. F., jakoby nabil. Dch. Seděti v plně
(v přebytku). Šml. Na rtu plno žertů, p.
slzí v oku. Hdk. Bylo ho všude p. Němc.
Až do plna se tím p-li; Majíc v plně vieru
křesťanskú; Pokáv se zde v plně; Nelze se
jest v plně oplatiti otci a mateři. Št. Kn.
š. 4., 8., 21.. 43. (20., 24., 174.).

Plnocitný, -citý, vollfühlig. P. píseň.
Hdk. L. k. 36.

Plnočinný, vollthätig. Dk. Aesth. 641.

Plnodřevý, voll Holz Háj, časopis 1889.
č. 9. P. strom. Šp.

Plnoduchý, lépe: duchaplný. Šb.

Plnohlas, u, m., die volle Stimme. V plno-
hlasích, větre, zanes srdce mého pozdravení.
Pl. I 105.

Plnohlučný, volltönend. Šm.

Plnohmatný, vollgriffig Šm.

Pluohřívý, vollmähnig. P. lev Hlb.

Plnohubosť, i, t. P. piv. KP. V. 295.

Plnohvězdný. P. krása. Hdk. Les. kv.
65.

Plnoklassický, reinklassisch. P. text.

Plnokrása, y, f. = plnokrásné, das Üppig-
schöne. Nz. , Dk P. 136., Jg Slnosť 45.

Plnokrásno, a, n. = plnokrása. Dk.
Aesth. 16

Plnokrevník, u, m.= zvíře, které všecky
vlastnosti svých zdobných rodičů v sobě
zahrnuje a zase je všechny ve své potomstvo
přenáší. NA. IV. 95.

Plnokrevnosť, i, f., Vollblütigkeit, f.
Mus. 1889. 481

Plnokrevný. P. zvíře. Vz Plnokrevník,
Kram Slov.

Plnokrvosť, i, f., sanguinisches Tempe-
rament Šm.

Plnokvětý, vollblüthíg. P. lilie, Vrch.,
růže, Rt., kraj, Č. Kn š. 340., mluva. Dk.

Plnoladný = plný ladu, vollharmonisch.
Dk.

Plnoletí, n = plnoletosť. Hrts.

Plnoletosť, i, f. = z/etilosť. Rk.

Plnoletství, n. = plnoletí. Šm.

Plnolící, vollwangig P panna. Trok. 29.

Plnolistý, vollblätterig P. buk Hdk.

Plnoměrný, masshältig

Plnoměsíc, e, m., der Vollmond. Sš. J.
272.

Plnoměsíční, vollmondlich. Lpř.

Plnomléký, voll Milch. Lpř.