264

Plnomoc, i, f. die Vollgewalt. Btk. Voc.
106.

Plnomocenský, plnomocnický, Voll-
macht-. J. tr. P. smlouva. Šp.

Plnomocenství = plnomocniství. P. kněž-
ské, klíčů. Hnoj. 13, 194. P. před rukama
jest. Žer. Sn 5.

Plnomocnický, vz Plnomocenský

Plnomocnictví, n.= plnomocenství. Bern.

Plnomocnitel. J. tr.

Plnonohý = ploskonohý, platrfüssig. Us.

Plnoobčan, a, m., der Vollbürger. J.
Lpř.

Plnoobčanský, voll bürgerlich

Plnoobčanství, n., das volle Bürgerrecht.
J. Lpř.

Plnoplodnosť, i, f., die Prägnanz. Šm.

Plnoplochosť, Panto-, Holoedrie. Hř.
Sl. les.

Plnoplochý, panto-, holoedrisch. Hř. P.
tvar. NA. V. 461.

Plnopočetný, vollzählig. Rst. 465.

Plnoprávnosť, i, f. P. jmění, die Inte-
grität des Besitzes. Rk.

Plnoprávný, vollberechtigt. P. občan.
Tk. III. 275., Kzl. 62

Plnopřízvučný, hochtonig Ssk.

Plnorázný, vollkräftig. P rým. Dk.
Poet 406.

Plnorodnosť, i, f., die Vollbürtigkeit.
J tr.

Plnorodný =jednobrišný, einbändig. J.
tr., Pr. tr.

Plnosevně, voll aussäend.

Plnosevný, voll aussäend. P. stroj secí
NA. IV. 80. P. osení, die Vollsaat. Ib.

Plnosilí, n. die Sthenie. Nz.

Plnosilný, sthenický, sthenisch. Nz.

Plnosloví, ti., der volle Ausdruck. Dk.
Aesth. 211.

Plnosrstnosť, i, f., die Vollhaarigkeit.

Plnosrstný, vollhaarig Šp.

Plnosť. P svalů. Dk. Aesth. 420 Praví,
že oni jsou Kristové v p-sti moci jeho Luk.
z Pr. — P. = hojnosť. Prosím tě, abys milo-
stivě vyliti ráčil na mne p. ducha sv. Mž.
125.

Plnostín, u, m., der volle Schatten.

Plnostranný, vollseitig P. skutečnost
Dk. Aesth. 628.

Plnošťavosť, i, f., die Vollsaftigkeit. Rst.
465

Plnotěšný, ganz erfrischend. P. vání.
Hdk.

Plnotlak, u, m., der Volldruck. Parní
stroj na p. Zpr. arch. VII. 28.

Plnotlakový = plnotlaký P. stroj parní.
Zpr arch.

Plnotlaký, Volldruck-. P. pumpa, KP.
V. 307., turbina. Zpr. arch. VI. 9.

Plnotvar, u, m., die Vollgestalt. P kry-
srallů. Hř.

Plňounký, ganz voll. P. tváři. Dch.

Plnoústný, die Backen voll, mit vollem
Munde. Šm., Loos.

Plnouš, e, m , chailletia, die Chailletie,
rostl. Vz Rstp. 317.

Plnoušovitý. P. rostliny, chailletiaceae :
plnouš, hebucha. Vz Rstp. 317.

Plnověrný, vollen Vertrauens würdig. P.
svědek. Rgl.

Plnovládný, unumschränkt herrschend.
P. národ. Pal. Rdh. III. 26.

Plnovous, u, m , der Vollbart. Us. Pdl.

Plnovypuklina, y, f., das Hautrelief,
hocherhobene Arbeit. Nz., NA. I. 71.

Plnovypuklý, Hautrelief-. Nz.

Plnozbroj, e, f. = celoodění, celooruží,
die volle Rüstung. Sš. II. 140.

Plnozubec, bce, m., der Mososaurus. Šm.

Plnozvučnosť, i, f., die Klangtülle, der
Vollklaug. Dch.

Plnozvučný, vollklingend, -schallend. Dk

Plnozvuk, u, m , der Vollton. P. mluvy.
Mus. 1880. 363.

Plnozvukosť, i, f. = plnozvučnosť. Šm.

Plnozvuký. P. název. Dk. Rozb. fil. 106.

Plnučičký, ganz voll. Vz Plný čím.

Plnučký = plnučičký. Ssk.

Plnunečký, ganz voll Slez. Šd.

Plnúti, oben schwimmen. Drevo plne.
Bern.

Plný. Cf. Mkl. Etym. 236., Šf. III. 582.
Divadlo, sedadla jsou plna. Us. P. tvary
těla, líčko. Us. Vykládati na plná ústa něco.
Kos. Budúť nám zde plni stoli. Dal. —
čeho = něco hojně obsahující. Mám plné
ruce práce; Jest ho p. dům (o živém hochu);
Nalezla mi toho plná hlava. Dch. Plna jsou
nebesa slávy tvé. Mž. 37. Plna zpěvu je ta
chasa ptačí. Hdk. Dal mu plnučičku plnú
kapsu zlata Er. Sl. čít 75. Hvězd byla
plna obloha. Hrts. Chování jeho bylo plno
dvornosti. Postava plna půvabu Osv. Oči
plné lásky. Čch Čelo plné mraků; P.
odvahy; Plný touhy zpěv. Vrch. Všie šle-
chetnosti hojná. Krist. 1. b. Kteréhožto danie
desky plné jsou. Vš. 251. Uzře mnohé krmě
pln stól. Jiří. Um 93 Jsúc plna rozkoši.
Hus III 95. Pln ducha sv.; Košík šafrána
plný. Pass mus. 278., 400. Jiných pušek
maš pln (cf. List. fil. 1886 412.) krám.
Mst 200. Pln chuti Št Kn. š 46. — Zby-
tečno. Život plný útrap m život klopotný;
Jest pln veselosti, smíchu, klevet m.: samá
veselosť, samý smích, samé klevety. Brt S.
3. vd 179 3. — čím = naplněný, nacpaný.
Brt. 8. 3 vd. 62. dole. Peň plný včelami;
Dvanáct vriec bylo hotových plných pe-
ňazmi; Tito krsniatku do križmy nametali
plný vankúšik zlatom a striebrom. Dbš. Sl.
pov. I. 430, III. 69., VIII. 19. Má roľo za-
rostené a pýřem plné Slez Šd. Plný lidem
chrámu střed i strany. Hdk Za vol. 9. Síně
plné lidmi pestrými. Osy. 1885 905. Wtr.
Plný oblôček pierkami. Čjk. 56 Vaša zem
je plná úskokami. Zbr. Lžd. 75 Vdovami
a sirotky takméř všecky kouty jsou plny.
Vod. Leží v barine plnej žlčou žltou. Sldk.
Mart 2. Vz Žluč. Ale mi jeho milosť po-
slala dvě lahvičky plné vodou. Sl. let. II.
11. Ten rybník mají naháněti tak, aby byl
pln vodú. Arch. IV. 211. Až keď už plný
bol košík jahodami a plné bolo srdce šuha-
jovo láskou k dievčaťu, sasadli si pod buk.
Dbš. Sl. pov. VIII. 19. — v čem. Sv. Prokop
byl ve všem těle plný (ne hubený). Hr. ruk.
63. — P. = celý, dokonalý atd. P. chmat.
Tš., ton, Zv., slad., Zpr. arch. VII. 31., stín,