Předchozí (264)  Strana:265  Další (266) |
|
|||
265
|
|||
|
|||
ZČ. III. 8., cit, smysl slova, Dk., tlak, Šmr.,
shromáždění, Tk., samostatnosť, J. Lpř., den (kdy je úplně jasno), Kodm., rozvoj, prav- divosť, forma, Tš., léta, die Volljährigkeit, Mour., pán země uherské (neobmezený), Mus., měsíc, cf. List. fil. 1886. 414., verš, Tf., oblouk mostní, NA. IV. 230., léto, Hrts., vous, zář luny, volnosť, Vrch., desítiletí, Osv., tvar slova, Jir., víra, poznanie, na- děje, pokánie, odplata. Št. Kn. š. 8., 25., 29., 30., 79. Živ jsa v plné volnosti. Vlč. Nyní měl plnou toho jistotu. Šbr. Majíce na to p. pozor. Wtr. Byl v plném ohni; Vše bylo v p. květu; Zemřel v plné síle mužného věku. Hrts. Hodný plného uznání; Přivésti něco k plné platnosti. Ndr. V plné slávě. Čch. Z plna srdce někoho nenáviděti. Osv. Něčemu plnou víru přiložiti; Cit vlaste- necký vzmáhal se plnou měrou; Kdo chce jaro v plné poznať kráse. Osv. Tu leželi p. týden. Let. 147. Páni té moci nemají, než toliko v plném súdu zemském. Vš. 179. Poviem p. pravdu; Chci s ním p. práva požívati. NB. Tč. 125. Ve 14 dnech plných od rozsudku má se ohlásiti. Bdž. 147. Tento list má v své plné moci zůstati. Tov. 6. Na plném soudu seděti. Zř. F. I. B. XXV11I. Domnění řídko samo plný důvod činí než od polu plným důvodům dává pomoc. CJB. 417. Naději plnou měj v p. Boha. Výb. II. 42. Takovú ruoznici uložiti plnú moc mějte. Arch. V. 384. Byl po svém otci hospodářem plným Půh. I. 229. Proste, ať radosť vaše plna bude. Hus II. 192. Proste Boha plnú žádostí; Plnú žádostí Boha milovati. Št. Kn. š. 43., 122. Vojín v plné zbroji; S p. vědo- mím něco konati; Návrh ten došel plného souhlasu; V plné své kráse; Vyplouti pl- nými plachtami; Vlak ujíždí plnou parou; V plném znění, počtu. Us. Pdl. — P.= hrubý. P. plátno. U Jičína na Mor. Brt. D. 249. — P. per ellipsin. Plná ho mrzí = opilec. Bdl. — P. Mlýn, Leitersdorfer Niedeimühle, mlýn u Dešné ve Slez. Plocek bucharu, der Hammerkopf. Vz.
Včř. II. 18. — P. = kohoutek ručnice ná- ražní. NA. IV. 115. — P. = louka u St. Tábora. BPr. Plod. Cf. Mkl. Etym. 251. P. těla lid-
ského. Držení se, poloha, rozřezání, vyba- vení, vytlačení, vývoj plodu; p. donošený, zralý, předčasný, přenosený, přezrálý; ve- likosť, smrť plodu. Cf. Kžk. Por. 18., 21., 52., 60., 180., 306., 317., 323., 338., 353, 385., 537., 604., 614., Rk. Sl. P. bez srdce, acardiacus. Nz. lk. Předčasné dýchání plodu, vorzeitiges Athmen des Kindes, odebírání vnitřností plodu, exenteratio, odejití plodu (po první době těhotenství), eífluxion, roz- kouskováni plodu, Embryulcie, období vy- puzení plodu, Austreibungsperiode, o vzniku plodu, Embr} ogenie. Ktt. exc. Nemějieše plodu mužského. Kar. 27. Cf. Slov. zdrav. — P. zemský. Cf. Slb. XVII, XLV.. Rst. 465., Rosc. 59., 73., 93,, 94. P. přírodní, Natur- produkt. Dk. Základ plodu v rostl. Vz Kk. 51. Zrno veliký p. přinese. Ev. olom. — P. = skutek, práce atd. P. básnický, umě- lecký, duševní, Dk , slovesní, psaný, tištěný, KB. 1., poesie národní. Us. Pdl. |
Plodba, y, f., die Generation. V.V. 44.
Plodek, dka, m. P. Krist. Fr„ nar. 1840.,
farář v Metličanech. Bačk. Př. 124. Plodenství, n., der Fruchtstand. Sl. les.,
Ves. I. 38. Plodíce ryba. Výb. II. 1347.
Plodičstvie, n. = plodnosť, ubertas. Pole
naplněna budú p. Ž. kl. 64. 12. Cf. Ž. wit. 242., Ž. kl. (321). Plodidlový sloupek, gynostemium. Hg.
59. Plodihřích, a, m. = hříšník. Brt. D.
Plodina. P ny hospodářské. J. tr.
Plodinný trh, Fruchtmarkt, m. Stat. př.
k. 1877. 113. Plodinstvo, a, n. = plodiny. NA. IV.
113. Plodistevnosť, vz Plodistvosť. Z. kl.
(321.). Plodistevný, vz Plodistvý. Z. kl. (321.).
Plodistvý, fructifer. P. země. Ž. wit. 106.
34. P. spisovatel. Šf. III. 311. — čeho. Aby cti p-vi byli. Pravn. 410. Cf. Plodný (dod.). Plodiště. Jsouc p-štěm rostlinstva jest
půda orná. KP. Cf. Líhniště. Ploditelka, y, f., die erzeugende Linie.
Jd. Geom. II. 30. Ploditi. Cf. Mkl. Etym. 251. — co: svár,
zálibu, dojem, nelibosť, Dk., hříchy. Jechu se dobrých skutkův p. Výb. I. 1173. Husa plodí housence. Výb. H. 934. Ti již také zlodějstvo plodie. Hr. ruk. 321. Basilika plodila dojem velkolepý. Šmb. S. I. 456. Tiem Bóh skot jeho viece plodil (množil). Leg. o sv. AnNě. 9. Vždy vás chci p. (vám užitečným býti). Arn. 607. P. křesťanskú pravdu, vieru, česť a chválu božie. Št. Kn. š. 162 , 161. Všeliké povolání plodí ne- rovnosť ve statcích. Us. — kde. Budúcnosť si krajšiu plodí v činoch, v piesňach, vo snách, v řeči. Kyt. 1876. 30. Obžerstvie plodiec v krčmě. Št. Kn. š. 108. — čeho. Ústa tvá plodila zlob, os abundavit malitia. Ž. wit. 49. 19. — se. Rosťte a ploďte se. Št. Kn. š. 68. Plodivo, a, n., der Befruchtungsstoff, das
Brutmaterial. Sl. les. Plodivosť, i, f., die Produktivität. Nz.,
Sš. U. 51. Plodivý. P. sila půdy, země. Us. Kos.,
Pdl., Hlv. Plodnice výtrusná. Hg. 179., Rst. 465.,
Rosc. 50. (61.). Plodnosť duševní, literární, umělecká,
spisovatelova. Mus , Osv., Pdl., Tš. Symboly p-sti. Vz Sbtk. Rostl. 15., 51., 153., 173., 178, 197., 203., 300. Cf. Slov. zdrav. Plodný. P. spisovatel, Mus., kapři. Půh.
II. 158. — čím: nadějemi. Kká. Td. 314.— v čem Pracovitý plodný jest v tělesných věcech. Hus III. 4. — čeho. Učiň mě všech dobrých činóv plodná; By skutci cti plodni byli. Pravn. 109., 309., 2645. Cf. Plodistvý. - O věcech a vlastnostech. Fantasie živá a plodná, Šml. činnosť, myšlénka, Tš., prsa země, Vrch., jikry, Roggenbrut. Plodohubný, fruchtverderbend. Lpř.
Plodojádro, a, n., v Bot., der Keimkern.
Ssk. |
||
|
|||
Předchozí (264)  Strana:265  Další (266) |