265

ZČ. III. 8., cit, smysl slova, Dk., tlak, Šmr.,
shromáždění, Tk., samostatnosť, J. Lpř., den
(kdy je úplně jasno), Kodm., rozvoj, prav-
divosť, forma, Tš., léta, die Volljährigkeit,
Mour., pán země uherské (neobmezený),
Mus., měsíc, cf. List. fil. 1886. 414., verš,
Tf., oblouk mostní, NA. IV. 230., léto, Hrts.,
vous, zář luny, volnosť, Vrch., desítiletí,
Osv., tvar slova, Jir., víra, poznanie, na-
děje, pokánie, odplata. Št. Kn. š. 8., 25.,
29., 30., 79. Živ jsa v plné volnosti. Vlč.
Nyní měl plnou toho jistotu. Šbr. Majíce
na to p. pozor. Wtr. Byl v plném ohni;
Vše bylo v p. květu; Zemřel v plné síle
mužného věku. Hrts. Hodný plného uznání;
Přivésti něco k plné platnosti. Ndr. V plné
slávě. Čch. Z plna srdce někoho nenáviděti.
Osv. Něčemu plnou víru přiložiti; Cit vlaste-
necký vzmáhal se plnou měrou; Kdo chce
jaro v plné poznať kráse. Osv. Tu leželi p.
týden. Let. 147. Páni té moci nemají, než
toliko v plném súdu zemském. Vš. 179.
Poviem p. pravdu; Chci s ním p. práva
požívati. NB. Tč. 125. Ve 14 dnech plných
od rozsudku má se ohlásiti. Bdž. 147. Tento
list má v své plné moci zůstati. Tov. 6.
Na plném soudu seděti. Zř. F. I. B. XXV11I.
Domnění řídko samo plný důvod činí než
od polu plným důvodům dává pomoc. CJB.
417. Naději plnou měj v p. Boha. Výb. II.
42. Takovú ruoznici uložiti plnú moc mějte.
Arch. V. 384. Byl po svém otci hospodářem
plným Půh. I. 229. Proste, ať radosť vaše
plna bude. Hus II. 192. Proste Boha plnú
žádostí; Plnú žádostí Boha milovati. Št. Kn.
š. 43., 122. Vojín v plné zbroji; S p. vědo-
mím něco konati; Návrh ten došel plného
souhlasu; V plné své kráse; Vyplouti pl-
nými plachtami; Vlak ujíždí plnou parou;
V plném znění, počtu. Us. Pdl. — P.= hrubý.
P. plátno. U Jičína na Mor. Brt. D. 249. —
P. per ellipsin. Plná ho mrzí = opilec.
Bdl. — P. Mlýn, Leitersdorfer Niedeimühle,
mlýn u Dešné ve Slez.

Plocek bucharu, der Hammerkopf. Vz.
Včř. II. 18. — P. = kohoutek ručnice ná-
ražní. NA. IV. 115. — P. = louka u St.
Tábora. BPr.

Plod. Cf. Mkl. Etym. 251. P. těla lid-
ského. Držení se, poloha, rozřezání, vyba-
vení, vytlačení, vývoj plodu; p. donošený,
zralý, předčasný, přenosený, přezrálý; ve-
likosť, smrť plodu. Cf. Kžk. Por. 18., 21.,
52., 60., 180., 306., 317., 323., 338., 353,
385., 537., 604., 614., Rk. Sl. P. bez srdce,
acardiacus. Nz. lk. Předčasné dýchání plodu,
vorzeitiges Athmen des Kindes, odebírání
vnitřností plodu, exenteratio, odejití plodu
(po první době těhotenství), eífluxion, roz-
kouskováni plodu, Embryulcie, období vy-
puzení plodu, Austreibungsperiode, o vzniku
plodu, Embr} ogenie. Ktt. exc. Nemějieše
plodu mužského. Kar. 27. Cf. Slov. zdrav. —
P. zemský. Cf. Slb. XVII, XLV.. Rst. 465.,
Rosc. 59., 73., 93,, 94. P. přírodní, Natur-
produkt. Dk. Základ plodu v rostl. Vz Kk.
51. Zrno veliký p. přinese. Ev. olom. —
P. = skutek, práce atd. P. básnický, umě-
lecký, duševní, Dk , slovesní, psaný, tištěný,
KB. 1., poesie národní. Us. Pdl.

Plodba, y, f., die Generation. V.V. 44.

Plodek, dka, m. P. Krist. Fr„ nar. 1840.,
farář v Metličanech. Bačk. Př. 124.

Plodenství, n., der Fruchtstand. Sl. les.,
Ves. I. 38.

Plodíce ryba. Výb. II. 1347.

Plodičstvie, n. = plodnosť, ubertas. Pole
naplněna budú p. Ž. kl. 64. 12. Cf. Ž. wit.
242., Ž. kl. (321).

Plodidlový sloupek, gynostemium. Hg.
59.

Plodihřích, a, m. = hříšník. Brt. D.

Plodina. P ny hospodářské. J. tr.

Plodinný trh, Fruchtmarkt, m. Stat. př.
k. 1877. 113.

Plodinstvo, a, n. = plodiny. NA. IV.
113.

Plodistevnosť, vz Plodistvosť. Z. kl.
(321.).

Plodistevný, vz Plodistvý. Z. kl. (321.).

Plodistvý, fructifer. P. země. Ž. wit. 106.
34. P. spisovatel. Šf. III. 311. — čeho.
Aby cti p-vi byli. Pravn. 410. Cf. Plodný
(dod.).

Plodiště. Jsouc p-štěm rostlinstva jest
půda orná. KP. Cf. Líhniště.

Ploditelka, y, f., die erzeugende Linie.
Jd. Geom. II. 30.

Ploditi. Cf. Mkl. Etym. 251. — co: svár,
zálibu, dojem, nelibosť, Dk., hříchy. Jechu
se dobrých skutkův p. Výb. I. 1173. Husa
plodí housence. Výb. H. 934. Ti již také
zlodějstvo plodie. Hr. ruk. 321. Basilika
plodila dojem velkolepý. Šmb. S. I. 456.
Tiem Bóh skot jeho viece plodil (množil).
Leg. o sv. AnNě. 9. Vždy vás chci p. (vám
užitečným býti). Arn. 607. P. křesťanskú
pravdu, vieru, česť a chválu božie. Št. Kn.
š. 162 , 161. Všeliké povolání plodí ne-
rovnosť ve statcích. Us. — kde. Budúcnosť
si krajšiu plodí v činoch, v piesňach, vo
snách, v řeči. Kyt. 1876. 30. Obžerstvie
plodiec v krčmě. Št. Kn. š. 108. — čeho.
Ústa tvá plodila zlob, os abundavit malitia.
Ž. wit. 49. 19. — se. Rosťte a ploďte se.
Št. Kn. š. 68.

Plodivo, a, n., der Befruchtungsstoff, das
Brutmaterial. Sl. les.

Plodivosť, i, f., die Produktivität. Nz.,
Sš. U. 51.

Plodivý. P. sila půdy, země. Us. Kos.,
Pdl., Hlv.

Plodnice výtrusná. Hg. 179., Rst. 465.,
Rosc. 50. (61.).

Plodnosť duševní, literární, umělecká,
spisovatelova. Mus , Osv., Pdl., Tš. Symboly
p-sti. Vz Sbtk. Rostl. 15., 51., 153., 173.,
178, 197., 203., 300. Cf. Slov. zdrav.

Plodný. P. spisovatel, Mus., kapři. Půh.
II. 158. — čím: nadějemi. Kká. Td. 314.—
v čem Pracovitý plodný jest v tělesných
věcech. Hus III. 4. — čeho. Učiň mě všech
dobrých činóv plodná; By skutci cti plodni
byli. Pravn. 109., 309., 2645. Cf. Plodistvý. -
O věcech a vlastnostech. Fantasie živá a
plodná, Šml. činnosť, myšlénka, Tš., prsa
země, Vrch., jikry, Roggenbrut.

Plodohubný, fruchtverderbend. Lpř.

Plodojádro, a, n., v Bot., der Keimkern.
Ssk.