Předchozí (265)  Strana:266  Další (267) |
|
||||
266
|
Plodojed — Ploskojaderný.
|
|||
|
||||
Plodojed, a, m , der Fruchtessende. Lpř.
Plodojedný = plodojed. Lpř.
Plodokaz, u, m., oidium Tuckeri. KP.
V. 190. Plodoklíčný, blastocarpus. P. símě = již
v plodu na rostlině klíčící. Rst. 465. Plodolist. Cf. Čl. Kv. XXV., Nz., Rst.
465., Rosc. 89. Plodonoh, u, m. P. malokvětý, podo-
spermum laciniatum, rostl. Let. Mt. S. VIII 1. 26. Plodonosný. P. letorosť, KP. V. 154.,
výsledek, vlasť, události, Št. StRŽ. I. 490., 578., II. 176, vynález, Osv. I. 229., révy. Sš. J. 240. — Rst 465. Plodonoš. Cf. Čl. Kv. XXV.
Plodosloví, n., Embryologie = nauka o po-
stupných proměnách vejce zvířecího, až se z něho zcela dokonale zvíře stane. S. N. X. 179. Plodovitosť, i, f. = plodnosť. P. saRonské
roviny. Sš. Sk 118. Plodový. P. břidlice, NA. V. 562., Krč
G. 264., skvrna v puchyřku plodovém ve vejci ptačím. S. N. X. 179. P tělo, Embryonal- körper, dvorec, area embryonalis, voda (ovčí). Kžk. Por 11., 383. Plodoznalství, n., die Karpologie. Sl.
les. Plodožilec, lce, m. Osv. I. 558.
Ploch, u, m. = povrch cihelné peci. Sušili
len na plochu. U Kr Hrad. Kšť. — P. = špalek k sekání. K pile se připrodává p. nový. Zastr. 1620. Plocha rovná či přímá (když roveň po
délce i šířce v přímkách se rozprostírá) Sb. uč. P. nakloněná, vysázená, vymýcená, zalesněná, ssutá, verrutscht, Sl. les., jehlan- cová, hranolová. Jrl. 155., šinutá či posou- vání, 239 , kulová, Kugel-, kuželová, Kegel-, nepřímočará, Nichtregel-, nerozvinutelná, nicht entwickelbar, normal, Normalen-, oba- lová, Umhüliungs-, okruhová, Ring-, přímo- čará, Regel-, rozvinutelná, šroubová, Schrau- ben-, pravoúhlá, rechtwinklige, kosoúhlá, schiefwinklige, točná, Rotations-, 422.; meri- diany, osa, rovnice, střed, stupeň, vrcholy plochy. 235., 238, 240, 260. P. zatěžovací, Belastungs-, neutralná, ložná, Pcl. 34., 7., 51. určovací, Šln. I 25, omezná, kyvu, vl- nivá, stejného tlaku, hladinová, ZC. I. 250., 143., 286., III. 3., topná, výhřevná či topi- telná, Heiz-. Zpr. arch VII. 23, stálé teploty či isothermalní, isobarická, Stč. Zem. 507 , 578., styčná, Stoss-, roštová, Rost-, Šmr 97, 9., prstenová, pravítková. NA. V. 71., 66. Kotel s velikou plamennou plochou. Zpr. arch. VIII. 62. P. vydutovydutá, svinutelná, vydutovypuklá, synklastická, vypuklovy- puklá, vypuklovydutá či antiklastická. Stč. Dif. 233, 248., 249. P. (v těle) medialní či rozpůlná, čelová, příčná atd. Stft. Vz Enc. paed. I. 268 — P. = dlouhaté prkénko, na němž člunek při práci na šorc běhá, die Schützenbahn. V tkadlc. llk. Plocháč, e, m. = plochý kámen, Platt-
stein, m ; der Schiefer (Ssk.) — P., oma- lium, brouk. Vz Kk. Br. 113. a 114. Plochatě, flach. P. stlačený, vyklenutý.
Kk. Br. 7 , 47. |
Plochatina, y, f. = plochý prostor. NA.
I. 6., 7., Nz.
Plochojaderný, flaehkernig. SI. les. Cf.
Ploskojadrný. Plochoměrba, y, f. = plechoměrství, Plani-
metrie. Ssk. Plochoměrný, flächenmessend. P. ná-
stroje. NA. V. 113. Plochonožka, y, f., diactor, hmyz. Brm.
IV. 617.
Plochopahorkatý, flachhügelig. Sl. les.
Plochorožík, u, m , platycerus, brouk. Vz Kk. Br. 172 Plochota, y, f. = plochosť. Sl. les. Plochounký, ziemlich flach. Rst. 465. Plochovina, y, f. = obsah plochy. Phľd. II. 4. 117
Plochovitý, flächenartig. P. oves, ječmen.
Las. Tč. Plochule Cf. Brm. IV. 683.
Plochý. Mkl. Etym. 252. P. dláto, Flach-
meissel, m. Pdl Plokati = pláchati. Slov. Bern.
Plombovací, Plombir- P. kleště. Pdl.
Vz Plombovka. Plombový, Plomb-. P. šňůra. Wld.
Plompa, y, f. = malý rybníček na vsi.
Mor. Neor. Plondry, pl., f. = nohavice. H. plondry.
Kos. Plongiren, z franc. vlastně potápěti;
u dělostrel. = snížiti ústí hlavně hrubé střelby tolik, aby se pod obzor t. j. šikmým směrem s hůry dolů střílelo. S. N. XI. 49. Ploník. Ct. Rstp. 1804. Rosc. 77.
Ploníkovitý. P. rostliny, polytrichoidei:
ploník, šikoušek, dvoubublen. Rstp 1804. Ploranti-us, a, m. P. Krist., děkan 1618.
Jir. Ruk. II 125. Plosa, y, f. = plocha. Zrcadlná p Osv.
V. 640. — P = kráva s bílou lysinou. Us.
Tč. Plosička, y, f. = druh boBů. Cf. Očka.
U N. Bydž. Kšť. Plosina, y, f. = plochá krajina Osv. V.
765. Ploska — ťuká a dlouhá nárazná plocha
kladiva, die Finne, Pinne. Vz Dráha, Věř. Z. II. 10. — P. vesla. Lpř. — P. nohy, der Plattfuss. Vz Chodidlo Nz. — P., v záp. Cech. ploška = jm. koní a krav majících lysinu nebo plosinu. BPr. Ploskočelka, y, f., hylaeus, Ballenbiene,
hmyz. Brm. IV 261. Ploskočelý, flachstirnig. P. skot. Msn.
Ploskodutý, planconcav. Nz. P, čočka.
Mj., ŽČ. Ploskohlavec, vce, m, alecto, die Gelb-
otter, had. Brm. III. 447. — P., platy ce- phalus Vz Ploskolebec. Ploskohlavý = ploskolebý (dod.).
Ploskohřbetka, y, f., lyda die Blatt-
wespe, vosa. Cf. Brm. IV. 361.—362. Ploskochodec, dce, m., der Sohlengänger,
Plattfussgänger, plantigrada (ssavci po plosce nohy chodící). Nz. Ploskochvostý, plattschweifig Dch.
Ploskojaderný, ploskojadrý, flachkernig.
Cf. Plochojaderný, Rstp. 701 , Rst. 465. |
|||
|
||||
Předchozí (265)  Strana:266  Další (267) |