267

Ploskokopytník, a, m. Vz Brm. I. 3.
565.

Ploskolebec, bce, m., platycephalus. Vz
Ploskohlavec. P., trigonocephalus, der
Dreieckkopf, eine Otterart, had. Vz Brm.

III. 522. nn.

Ploskolebý, flachköpfig. Vz Ploskohlavý.

Ploskoměrba, y, f. = plochoměrba. Ssk.

Ploskoň, ě, f., ambelania, die Ambelanie,
rostl. Vz Rstp. 1065.

Ploskonohák, a, m., der Plattfuss. Šm.

Ploskonožka, y, f. = ploskonožec. Schlz.

Ploskookosť, i, f., plathymorphia oculi.
Nz. lk.

Ploskoosnovní, flachkettig beim Teppich-
weber. Šm.

Ploskoplodka, y, f., frasera, die Frasere,
rostl. Cf. Rstp. 1076.

Ploskořezba. Koll. III. 417.

Ploskoroh, a, m., ascalaphus, hmyz. Brm.

IV. 518.

Ploskosklenutý, flachgewölbt. P. krypta.
NA. I. 81.

Ploskosmáčknutý, flachzusammenge-
drückt. P. koruna v Bot. S. N. V. 151.,
Rst. 465.

Ploskosť přen , Plattheit. Nadutá suro-
vosť a ploskosť. Exc.

Ploskov, a, m. = myslivna na Křivo-
klátsku; sam. u Muncifaje. Jsfk.

Ploskovice. Arch. VIII. 599., VII. 716,
Blk. Kfsk. 1386, Rk. Sl.

Ploskovlasý. P. lide. Stč. Zem. 842.

Ploskový. P. šupinatosť, ichthyosis plan-
taris. P. vaz, ligamentum plantare. Exc.

Ploskovydutý, planconvex.

Ploskovypuklý, flacherhoben. P. práce,
Nz., Dk., čočka. Mj., ZČ.

Ploskozobec, bce, m. P-ci, todidae, ptáci.
Brm. II. 331.

Ploskozubec, bce, m., scarus, ryba. Brm.
111. 3. 182.

Ploský. Mkl.Etym. 252. P. dílo umělecké,
Dk., koleje, NA. IV. 196., oblouk mostní
(segmentový), ib. IV. 5230., mappa, Platt-
karte. Stč. Zem. 426. — P. v geom. P. obsah.
Jd. G. I. 2. — P. = flach, seicht. P. obsah
básně. Dk. P. výrok, Ml , hlava. Dk. Aesth.
566.

Plosňatka, y, f., planorbis, měkkýš. P.
bahenní, p. corneus, ostrá, p. carinatus,
vroubená, p. marginatus, ploská, p. vortex,
kroužená, p. rotundatus, svinutá, p. con-
tortus, okrouhlá, p. Rossmaessleri, hladká,
p. laevis, belavá, p. albus, žebrovaná, p.
crista, čočkovitá, p. fontanus, lesklá, p. ni-
tidus. Vz Dud. 35.—37.

Plostiti řečí = tlachati. 15. stol. Mnč.
R. 95.

Plostka, y, f. = jablko. Mor. Brt.

Ploščina, y, f. = místní jm. u Luk. Pk.

Ploše, flach. Fošny p. na sebe klásti.
NA. IV. 238.

Plošina, die Plattform. Dch.

Plošinový, Schienen-. P. dráha. Šm.

Plošiti, il, en, ení, planiren. Ssk.

Plošitý, verflacht. P. břeh řeky. Dch. —
list. 465.

Ploška = malá plocha. P. krystallu. Rm.
P. = základní plocha na vybroušeném gra-

nátu. Zhlk. — P. (při navrtání díry) = ná-
vrtek, die Brust, Brüstung, v horn. Plošku
zasekati. Hrbk. — P. = kráva s bílou ly-
sinoa. U N. Kdyně. Rgl.

Ploškový. P. treska, Plattfisch (Stockfisch
in dünnen Plattschnitteln). Šm.

Plošný. Nz. P. míra, Pr. tr., prvek. Jrl.
236 , ZČ. I. 286.

Ploštek, štku, m. = ploský džbán? Tejto
dala do plošteka vody. Slov. Phľd. III. 3.
296.

Ploštěnec, nce, m., cucujus, brouk. Kk.
Br 149., 148.

Ploštěnka. Ves. IV. 101., Brm. IV. 136.
až 145.

Ploštice = stěnice. Cf Brm. IV. 611.—618.,
Hlb. I. 408., 548. P. stromová, vz Stinka,
Stěnůvka, Ploščka, Ploščice, Bleščice, Škřiňa.
Mor. Brt. Někde nechtějí líčit v domě, až
měsíc schází z úplnku, aby se p. neuléhly.
Val. Vck. — Hádanka. Sedí panna v chládku
v červeném kapoutku. Brt. D. 146., Km.
1886. 736. — P. zdobená = slunéčko. Vz
Baruška, Knězi, Kravičky, Kováříci, Pámbí-
čkovy, Panáčci, Ševci, Židovky.

Ploštičník. Cf. Slb. 660., Rstp. 24., Let.
Mt. S. X 1 50.

Ploštičníkový. P. tráva. Slb. 143., 161.

Ploštiště, ě, n., ves. D. ol. VII. 357.

Ploštiti. Za Št. polož: Kn. š. 244. Za Sš.
Alt. 90. polož: Hus I. 306.

Plošťka. Vypadá jakoby p-ky kúsal (hu-
bený). Minářk.

Plot. Št. Kn. š. 109. V MV. nepravá
glossa. Pa. Plot oklestkový. Vlč. Ploty
plésti. Alx. V. v. 2242. (HP. 54.). To je
z kopřiv p. (věc chatrná). U N. Kdyně.
Rgl. Šušli mušli šups na plot (říkají špatné
pradleně, která čerstvě, ale špatně pere).
Us. u Kr. Hrad. Kšť. Tuším si sa o plot
česal (hovorí sa strapatému). Orl. IX. 248.
Má pěkný plán na plot (= má řadu čárek,
vypil mnoho sklenic piva). Us. u N. Bydž.
Kšť. Patří to všecko do jednoho plotu (jsou
všichni stejni). U Žamb. Dbv. Čí pole, toho
i plot. Č. M. 344. Vezme-li se z plotu kůl
jeden, potom jiné snadně se vyjímají a celá
ohrada se oboří. Plotem třásli o štědrý den.
Vz Zbrt 289 — P., jímž se ryby do loviště
shánějí. Táhnouti p. Šp. — P. zubů, epo?
odóvto))'. Lpř. — P. živý = psí víno. Mllr.
26. — Ve hře „jedenadvacet" říká plot, kdo
nepřisazuje. Rgl. — P., sam. u Jihlavy. —
P., a, m., os. jm. P. G. 1841. Jg. H 1. 612. —
P. David atd., vz Blk. Kfsk. 1386.

Plotek, vz Plota, polož před Plotice,
Plotky.

Plotev, tve, f. = trám, na kterém krokve
leží; sloup plotu do země vražený. Laš. Tč.

Plotice, leucisuus. Cf. Brm. III. 3. 309.,
310., Ott. III. 675.

Plotičina, y, f., barva ze sepie. Vz
Plotice.

Plotky, plůtky = průseky v huštinách
k lapání kvíčal, drozdů, sluk a koroptví.
Škd.

Plotna cementová, čtvercová, dlažebná,
kamenná, křížová, podkladná, podlažná,
rámová, žebrovaná. NA. IV. 257., Zpr. arch.
To dříví dá hned červenou plotnu. V Kunv.