268

Msk. Jdi do plotny (k čertu)! U Rychn.
Dhn. — P. základní v zámku, das Schloss-
blech. Včř. Z. I. 52. — P. = deska, v archi-
tektuře silná, příčným řezem z hranolu
utvořená stavitelská čásť, die Platte. S. N.
XI. 570.

Plotnice, die Zaunblume. Slb. 199. —
P. = plotníčka Mj. 78.

Plotnicovitý. P. rostliny, anthericeae:
kopíčko, kohátka, lenovník. Vz Rstp. 1579.,
1599.

Plotníček. Brm. II. 2. 184. P. spatřiv
kluka, an leze na strom, aby ho polapil,
pokřikuje naň: Ty viz! ty viz! ty viz! Slez
dolů, slez dolů! Ulitno na plot hned; šak
vím, šak vím, šak vím! (že mě chceš chyt-
nouti). — Přede žněmi provolává: Čím
budem žať? srpem, srpem, srpem! Brt. Dt.
54., Km. 1886. 377.

Plotník, sam. u Richmburka.

Plotno, a, n. = plátno Laš. Tč.

Plotnový P. dlažba. Zpr. arch. IX. 39.

Plotný, verdichtet. Opak: řídký. Rst.
466.

Plotovka, y, f. = plotová tyč, die Sta-
kette. Bc.

Plotúvka, y, f. = menší kůl v plotě,
veliké slují okolníky. Laš. Tč.

Plotýnkový. P. setí = setba do misek,
na plošky, die Plattensaat. Sl. les.

Ploučnice, e, f. = řeka v Čechách. Tl.
M. 19., Rk. Sl.

Plouhan, u, plouhanec, nce, m. = mokré,
blátivé, deštivé počasí. To jsou plouhany!
Mor. Rgl.

Plouhati. — čím. Toho bych nepila,
kdybych jazykem ploužila. Us. Vk. — jak
(kudy). S tichým šumem po lesích p. Kká.
Po berli se p. Us. Dšk. Ta chyba celým
sporem na škodu pravdy se p-la. Ves. I. 54.

Plouková, é, f. = les u Budětic. BPr.

Ploutev, tve, m. = podkrokevnice. U Uh.
Hrad. Tč.

Ploutevnatý = ploutvemi opatřený, flos-
sig, Mour.

Plouti. Cf. Mkl. Etym. 252. O tvarech
vz List. fil. 1883. 447., 451 , Bž. 186., 187.,
Šf. III. 511., Gb. Ml. 157. Plovati novotvar
m. strč. plúti. Vz List fil. 1884. 98., Km.
1890. 89. Plovíc. Dal. 105. Na Místecku:
płuvač; płuvom, płuvoš (płuveš), płuvo
(płuve), płuvomy (płuvemy), płuvotě (płu-
vetě), płuvaju; płuvaj, płuvajmy, płuvajtě;
płuvoł, płuvala. Brt. D — abs. Plouli jsme.
Lobk. 27. b., Pref. 77. Pluli jsme. Ĺobk.
28. a. Vosk plove. Ž. kl 42. Chytej, když
plyne. Us. Msk. — odkud. Z jejie sv. hrobu
plove olej. Kat. 196. Nil plyne z ráje skrze
egyptskú zemi. Mand. 16. a. — co. Čtvrtou
desítku života plouti. Lum. — kde. Na
nebi v modré dálce dav beránků tiše pluje.
Hdk. Nad polem vítr plove. Osv. V. 639.
V zemi stred a mléko plove. Hr. ruk. 265. -
kudy. Po nebi mraky plují. Vrch. — kam:
vzhůru, pryč, zpět. Lpř., Pdl. Řídké plynou
vlasy v týl. Kká. Ta voda i dnes pod
klášter plove. Hr. rk. 13. Plovte na levo.
Pass. 481. Za moře, do Konstantinopoli p.
Pass. 209 , 481. — za kým. Otec za ní
pluv víc se nevrátil. Pass. 289. — jak. Lodi

plouly vedlé sebe. Us. P. parou, Dch., po
větru, s velikou rychlostí, pod plachtami.
Us. Pdl. P. na znak. Mj. 99. Plov jako
rosa mluva tvá. Ž. kl. 128. a. Mohuč jedno
město slove, kdež potok i řeka plove jmény
dosti slovutnými. Anth. I. 3. vd. XLVIII.

Ploutva, y, f. = plavba. Vz Plav (dod.).

Ploutváč, e, m. = ryba. Mour.

Ploutvonohý plž Frč., Nz. Vz Ploutvo-
nožec.

Ploutvonožka, pygopus, der Flossen-,
Schuppenfuss. Brm. III. 211., 212.

Ploutvorep, a, m., histiurus, die Segel-,
Bürzelechse, ještěrka. Brm. III. 217.

Ploužek, žku, m. malý pluh. NA. IV.
72

Ploužil, a, m., der Schleicher. Dch.

Ploužina, y, f., v horn., das Schlepp-
werk. Šm.

Ploužnice, e, f., řeka u Benešova. Pal.
Rdh. II. 380.

Ploužník, u, m., der Schleppreif. Šp.

Plov, u, m., fluxus, Fluss, m. Žena ně-
kteraká bieše v plovu krevném. I stal hned
p. krve jejie. Ev. olom. 282.

Plovací noha. Kk. Br. 7.

Plovač = přístroj k měření vody ve vodo-
vodu. Zpr. arch. VIII. 60.

Plovák Noční knůtky s plovákem, Nacht-
lichtchen sammt Schwimmer. Dch.

Plování těles Vz MS. 63. P. vzduchem.
Mj 125.

Plovatka Vz Břichonožec, Brm. IV. 2.
242—.244., Dud. 33.—34, Ott. II. 170.

Plovátko, a, n. = nástroj včelařský,
Schwimmgitter, n. Ve vých. Čech.

Plovatkovitý. P. plži, limnacidae. Ott.
II. 270. Vz Plovatka.

Plovení, n. (předpokládá part. ploven
místo plut). Pror. Isa. 16 2.

Plovina, y, f.= plovoucí hornina, schwim-
mendes Gebirge. Hř.

Plovoucí jímka. NA IV 232.

Plovoun, u, m. = dutá koule vodou tak
naplněná, že jen málo z vody vyčnívá. ZČ.
I. 340.

Plození samovolné, generatio aequivoca,
Osv. I. 139, Heusler 27, střídavé, Genera-
tionswechsel. Ves. I. 97 Cf Zúrodňování
v S. N. — Rat. 466.

Płozina, y, f. = úrodná půda na dolině.
U Kelče na Mor. Brt.

Plozlů Mlýn, Blöselmühle, mlýn u Kum-
žaka.

Pipotati = plkati, zváti; vařiti se. Po-
lévka plpotá. Na Vsetínsku. Vck.

Plsek. Cf. List fil XIII 16C.

Plsť. Mkl. Etym. 236., Rst. 466. V MV.
nepravá glossa. Pa. O porušení plsti v břiše.
Sal. 7. P. v pudě. der Bodenfilz Sl. les.

Plstí, n., der Wanderschul, die Socke:
der Filzhut, Filz; Bettlermantel. Šm.

Plstičkatý, schwachfilzig. Rst. 466.

Pististrom, u, m., tomex, der Filz-, Woll-
baum Šm.

Plstivka, y, f , byssus, Flaumfaser, rostl.
Rstp. 1987.

Plstivkovitý. P. rostliny, bissaceae: pl-
stivka, suknovatka, kořenovatka, troudovka.
Vz Rstp. 1987.