Předchozí (267)  Strana:268  Další (269) |
|
|||
268
|
|||
|
|||
Msk. Jdi do plotny (k čertu)! U Rychn.
Dhn. — P. základní v zámku, das Schloss- blech. Včř. Z. I. 52. — P. = deska, v archi- tektuře silná, příčným řezem z hranolu utvořená stavitelská čásť, die Platte. S. N. XI. 570. Plotnice, die Zaunblume. Slb. 199. —
P. = plotníčka Mj. 78. Plotnicovitý. P. rostliny, anthericeae:
kopíčko, kohátka, lenovník. Vz Rstp. 1579., 1599. Plotníček. Brm. II. 2. 184. P. spatřiv
kluka, an leze na strom, aby ho polapil, pokřikuje naň: Ty viz! ty viz! ty viz! Slez dolů, slez dolů! Ulitno na plot hned; šak vím, šak vím, šak vím! (že mě chceš chyt- nouti). — Přede žněmi provolává: Čím budem žať? srpem, srpem, srpem! Brt. Dt. 54., Km. 1886. 377. Plotník, sam. u Richmburka.
Plotno, a, n. = plátno Laš. Tč.
Plotnový P. dlažba. Zpr. arch. IX. 39.
Plotný, verdichtet. Opak: řídký. Rst.
466. Plotovka, y, f. = plotová tyč, die Sta-
kette. Bc. Plotúvka, y, f. = menší kůl v plotě,
veliké slují okolníky. Laš. Tč. Plotýnkový. P. setí = setba do misek,
na plošky, die Plattensaat. Sl. les. Ploučnice, e, f. = řeka v Čechách. Tl.
M. 19., Rk. Sl. Plouhan, u, plouhanec, nce, m. = mokré,
blátivé, deštivé počasí. To jsou plouhany! Mor. Rgl. Plouhati. — čím. Toho bych nepila,
kdybych jazykem ploužila. Us. Vk. — jak (kudy). S tichým šumem po lesích p. Kká. Po berli se p. Us. Dšk. Ta chyba celým sporem na škodu pravdy se p-la. Ves. I. 54. Plouková, é, f. = les u Budětic. BPr.
Ploutev, tve, m. = podkrokevnice. U Uh.
Hrad. Tč. Ploutevnatý = ploutvemi opatřený, flos-
sig, Mour. Plouti. Cf. Mkl. Etym. 252. O tvarech
vz List. fil. 1883. 447., 451 , Bž. 186., 187., Šf. III. 511., Gb. Ml. 157. Plovati novotvar m. strč. plúti. Vz List fil. 1884. 98., Km. 1890. 89. Plovíc. Dal. 105. Na Místecku: płuvač; płuvom, płuvoš (płuveš), płuvo (płuve), płuvomy (płuvemy), płuvotě (płu- vetě), płuvaju; płuvaj, płuvajmy, płuvajtě; płuvoł, płuvala. Brt. D — abs. Plouli jsme. Lobk. 27. b., Pref. 77. Pluli jsme. Ĺobk. 28. a. Vosk plove. Ž. kl 42. Chytej, když plyne. Us. Msk. — odkud. Z jejie sv. hrobu plove olej. Kat. 196. Nil plyne z ráje skrze egyptskú zemi. Mand. 16. a. — co. Čtvrtou desítku života plouti. Lum. — kde. Na nebi v modré dálce dav beránků tiše pluje. Hdk. Nad polem vítr plove. Osv. V. 639. V zemi stred a mléko plove. Hr. ruk. 265. - kudy. Po nebi mraky plují. Vrch. — kam: vzhůru, pryč, zpět. Lpř., Pdl. Řídké plynou vlasy v týl. Kká. Ta voda i dnes pod klášter plove. Hr. rk. 13. Plovte na levo. Pass. 481. Za moře, do Konstantinopoli p. Pass. 209 , 481. — za kým. Otec za ní pluv víc se nevrátil. Pass. 289. — jak. Lodi |
plouly vedlé sebe. Us. P. parou, Dch., po
větru, s velikou rychlostí, pod plachtami. Us. Pdl. P. na znak. Mj. 99. Plov jako rosa mluva tvá. Ž. kl. 128. a. Mohuč jedno město slove, kdež potok i řeka plove jmény dosti slovutnými. Anth. I. 3. vd. XLVIII. Ploutva, y, f. = plavba. Vz Plav (dod.).
Ploutváč, e, m. = ryba. Mour.
Ploutvonohý plž Frč., Nz. Vz Ploutvo-
nožec. Ploutvonožka, pygopus, der Flossen-,
Schuppenfuss. Brm. III. 211., 212. Ploutvorep, a, m., histiurus, die Segel-,
Bürzelechse, ještěrka. Brm. III. 217. Ploužek, žku, m. malý pluh. NA. IV.
72 Ploužil, a, m., der Schleicher. Dch.
Ploužina, y, f., v horn., das Schlepp-
werk. Šm. Ploužnice, e, f., řeka u Benešova. Pal.
Rdh. II. 380. Ploužník, u, m., der Schleppreif. Šp.
Plov, u, m., fluxus, Fluss, m. Žena ně-
kteraká bieše v plovu krevném. I stal hned p. krve jejie. Ev. olom. 282. Plovací noha. Kk. Br. 7.
Plovač = přístroj k měření vody ve vodo-
vodu. Zpr. arch. VIII. 60. Plovák Noční knůtky s plovákem, Nacht-
lichtchen sammt Schwimmer. Dch. Plování těles Vz MS. 63. P. vzduchem.
Mj 125. Plovatka Vz Břichonožec, Brm. IV. 2.
242—.244., Dud. 33.—34, Ott. II. 170. Plovátko, a, n. = nástroj včelařský,
Schwimmgitter, n. Ve vých. Čech. Plovatkovitý. P. plži, limnacidae. Ott.
II. 270. Vz Plovatka. Plovení, n. (předpokládá part. ploven
místo plut). Pror. Isa. 16 2. Plovina, y, f.= plovoucí hornina, schwim-
mendes Gebirge. Hř. Plovoucí jímka. NA IV 232.
Plovoun, u, m. = dutá koule vodou tak
naplněná, že jen málo z vody vyčnívá. ZČ. I. 340. Plození samovolné, generatio aequivoca,
Osv. I. 139, Heusler 27, střídavé, Genera- tionswechsel. Ves. I. 97 Cf Zúrodňování v S. N. — Rat. 466. Płozina, y, f. = úrodná půda na dolině.
U Kelče na Mor. Brt. Plozlů Mlýn, Blöselmühle, mlýn u Kum-
žaka. Pipotati = plkati, zváti; vařiti se. Po-
lévka plpotá. Na Vsetínsku. Vck. Plsek. Cf. List fil XIII 16C.
Plsť. Mkl. Etym. 236., Rst. 466. V MV.
nepravá glossa. Pa. O porušení plsti v břiše. Sal. 7. P. v pudě. der Bodenfilz Sl. les. Plstí, n., der Wanderschul, die Socke:
der Filzhut, Filz; Bettlermantel. Šm. Plstičkatý, schwachfilzig. Rst. 466.
Pististrom, u, m., tomex, der Filz-, Woll-
baum Šm. Plstivka, y, f , byssus, Flaumfaser, rostl.
Rstp. 1987. Plstivkovitý. P. rostliny, bissaceae: pl-
stivka, suknovatka, kořenovatka, troudovka. Vz Rstp. 1987. |
||
|
|||
Předchozí (267)  Strana:268  Další (269) |