269

Plsťka = plstěný klobouk, der Filzhut.
Posp., Lpř., Vck.

Plsťnatec, tce, m., cytilus, brouk. Kk.
Br. 166.

Plsťnatosť plic, vz Atelektasie. Slov.
zdrav.

Plsťnatý v bot. Cf. ČI. Kv. XXV. P.
krovky, tkanina, Filzgewebe, Kk,, list. Pdl.

Plstnice, e, f., die Pohle Šm.

Plsťník, u, m., die Filzteile. Šp.

Plstnivkovitý, bissaceus, schimmelartig.
Šm.

Plsťočapka, y, f, pogonatum nanum,
mech. Let. Mr. S. VIII. 1. 15.

Plstvina, y, f., der Filz, das Filzwerk.
Ssk.

Plšť, ě, f., Piltsch, ves v Kačersku ve
Slez. Pk.

Plť. Mkl. Etym. 252. P. (plu). Bž. 230.
V MV. pravá glossa. Pa. Cf List. fil. XIII
166. — P. = kůže. V plti (hlavy) nemohou
rány býti Hluboké. Výb. II. 460. Cf. Plt-
nictví, Vorařství.

Pltařství, n., die Flösserei

Plťka, y, f, pltek, tku, m. = vorek. Vz
Ztľapkati

Plťnatý = tělnatý. Mor. Rgl

Pltnický, Flösser- Bern.

Plťnictví. Cf. Plťařství. Jíti na p. = na
plťařskou (robotu). Hdž. Čít. 133., Slb. 87.,
N. Hlsk 1. 176.

Pltníček, čka, m., vz Pltník. Pltôčka
na vode, p. pri vesle, žiaden nevie, kde
ma pan Boh nesie. Sl. sp. VI. 214.

Pitničiti, il. ení = pltnictví provozovati,
Flösser sein. Slov. N. Hlsk. I. 176.

Pltník. V liptovskej stolici majetní p-ci,
jinde ich nehledaj iba pri sklenici. Koll.
Zp. I. 342. Kdeže sa, plťníci, na zimu po-
diete, keď vy na tie pltě sedať nebuděte.
Sl. sp. 214.

Pltníkovať = pltničiti. Bern.

Pltôčka, y, f. = pltěčka, malá plť (vor).
Vz Pltníček.

Plúca, vz Lehčina.

Plucák, vz Pich.

Plucar, v bot. Cf. Slb. 490.— P. = hli-
něná, kamenná nádoba. Cf. Cabuk. K.mk.,
Brt., Škd., Jrsk.

Plucarna, y, f. = plotna. U Kraskova.
Brnt.

Pluce, vz Plíce.

Plucka, y, f. = baňatá sklenice. Val.
Vck., Brt. — P., pl, n. = pličky, kleine
Lunge. Bern.

Plucko, vz Plíce.

Plúcnice, e, f., die Lungenader. Slov.
Loos.

Plúcník, u, m. = plícník. P., lobaria
pulmonaria, die Lungenflechte. Let. Mt. S.
VIII. 1. 11. P., anemone hepatica veronica
Bartol. P., cetraria islandica. Němc. IV.
417

Plúcny = plícní. Slov. Loos.

Pluco, a, n = pluca, der Lungenflügel.
Laš. Tč.

Plucovník, u, m. = plícník, Lungen-
moos. Hdž. Čít. 191., 201.

Plůča, dle Bača, m. = břečák, plačtivec.
ČT. Tkč. — Vz Rozplakaný (dod.).

Pluček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
124

Plučiska, pl., n. = pole a les u Bachoře
a j. Pk.

Plučiště, ě, n. Má ho s úředníky vy-
siati na p. na ty lúky. Půh. II. 620.

Plůdek v bot., voreček, das Karpell. Sl.
les.

Pludrksásy, pl., m. = široké kalhoty,
Pluderhosen. Ve smolné knize mé. Solnice.
Mus. 1847. 612. — Jrsk., Kv. 1884. 382.

Plugavý = pluhavý. Koll. Zp. I. 17.

Pluh. Mkl. Etym. 252. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf. Šrc. 161., Pcháč (dod.), Rk.
SL. — V 18. ř. článku za zapírač polož: zá-
kotek (mor.). — Str. 600.14. ř. sh. m. 1828.
polož 1827. a m. Vaverkův polož: Veverkův.
Ř 24. sh m. Rajalpflug polož: Rajolpflug. P.
belgický, altenburský či starohradský, Dom-
basleův, flanderský, jednospřežný, obratný
či obratník. NA. IV. 70., 71., 72. Cf. Derec.
Musili byste někdo k pluhu a jiný k ce-
pům jíti. Bart. 169. Místo po pluhu sáhl
po štětci (stal se malířem). Šml. Hádanka.
1. Kde má p. poslední díru? V kamnech.
Brt. — 2. Ve dne na poli to bývá, v noci
pod kolnou to líhá. — 3. Jede vůl popod
mur a rohy má ven. — 4. Máme krávu,
jede-li do pola, strčí rohy do dvora a když
jede do dvora, strčí rohy do pola. Brt. D.
146, Km. 1886. 736. — P. = míra polní.
140½ pluhů čili 421 korců výsevku. Blk.
Kfsk. 1107. Skrze to mi opustly dva pluhy
role. Půh. II. 132 — P., a, m., os. jm. D.
ol. V. 13., 14, Tk. VII. 217., 230., Sdl. Hr.
IV. 373.

Pluháctvo, a, n. = plazi, die Reptilien.
Val. Vck. Slez. Šd.

Pluhač, e, t. = plúšť. Slov. Ssk.

Pľuhačiť sa s čím. Slov. Ach, obluda,
nebudem p. sa s tebou (babřiť, špiniť sa).
Dbš. Sl. pov. VIII. 29.

Pluhák zbraň (nyní řídká). Kld II. 73.
Střílaj z p-ku. Brt. N. p. 538. Nabij dobře
svůj p. Brt. P. 169. — P., a, m. = pluha.
Všetku ma zaslinili tí pľuháci. Zbr. Hry.
41.

Pluhanec, nce, m. = pluha člověk. Němc.

Pluhařství, n , das Pflugmacherhandwerk.
Bern.

Pluhati. Mkl. Etym. 251.

Pluhava, y, f. = deštivé počasí. Val.
Vck. Vz Pluta. — P., os. jm. Pal. Rdh. I.
124.

Pluhavec, vce, m = pluha člověk. U Míst-
ka. Škd.

Pluhavica, e, f. = pluhava, plúšť. Slov.
Rr. Sb.

Pluhavosť, i, f., der Schmutz, Unrath.
Slov. Loos.

Pluhavstvo, a, n., der Unflath, garstiges
Wesen. Slov. Loos.

Pluhavý = deštivý blátivý. Brt. D. 249.

Pluhočiti = poprchávati. Slov. Bern.

Pluhota,. y, f. = pluha, pluta, deštivé
počasí. U Slavkova. Tč., Šd.

Pluhoun, a, m., argyreiosus, ryba. Šm.

Pluhovať = orati. Slov.

Pluhový, Pflug-. P. koně. Vz Opratní
(dod.).

464