275

Poblekotať, ein wenig beltern. Bern.

Pobleptať, ein wenig plaudern. Us. Bern.

Poblinkovati. Vz Blinkati = cinkati.
Doma zástěru skok sobě odkasuje. Co to?
Zlato ryzí na zem poblinkuje. VSlz. I. 36.

Poblití, n., vz Pobliti.

Poblitý, bespieen

Poblízko. Z p-ka, von der Nähe. Neč.

Poblíž, Schluss-. Vis p., -hang. V tělocv.

Rgl.

Poblíží, n , v astron., die Nähe. Kod.
Mtc. 1. 63. 167

Pobližný, relativ. P. hodnoty čísel Dk.

Pobloudilý kde. Dobytek v lese p
Sněm 1640. p. 44.

Poblouditi. Poblúzeno jest. St. Kn. š. 2.

— odkud: od chodníčka, Sl. ps. 255, od
pravdy, od cesty. Hus I. 187., 333. — v čem.

Št. Kn. š. 131, CJB. 401. — kudy. Po-
bluzuje světem s línou kůží. U Žamb. Dbv.
— čím. Ješto sú zde poblúdivše kterýmž-
kolivěk hřiechy. Št. Kn. š 21.

Poblud. Č Rž. LXXVIII.

Pobluda, y, m. a f. = kdo snadno bloudí;
jiné rád mámí (nadávka). Tč. I'y p-do! Ty
oběžisvěte! VSlz.. I. 235

Pobluzování, n , vz Poblouditi, Poblou
zení

Poblýskati čím. Jako jiskra sě ukáže
a ihned uhasíte: tak člověk jedné chválú
světskú pobliskne a ihned zhyne. Hus III.
111.

Pobobčiti, klein, gedrängt schreiben Slov.
Bern.

Poboč, vz Pobok.

Poboček, čku, m. = pobočnice chomoutu.
Mor. Kch., Tč.

Poboči v polním pevnitelství = násyp
umístěný v bocích ohražené posice na zá-
štitu posádky proti nepřátelské střelbě
z boků. S N. XI. 23 , 49. P. průkopu. NA
IV. 189. — P. = les v Písecku. Nov

Pobočka, Seiten-, Flankenpatrouille Čsk.

— P = pobočná řeka. Tl. M. 19
Pobočky, pl, m = postránky, provázky

po boku zapraženého koně. Kyjov. Brt. D.
249., Ssk. — P., adv., von der Seite. P.
naň pohlížel. Prss.

Pobočně Upřiemě a ne p. někomu něco
prominúti Výb. II. 874.

Poboční Hamr, Pobočno, sam. u Chotě-
boře.

Pobočnice je řemen, za který kůň táhne
a ku konci u vah jsou prostraňky (pro-
vazy).

Pobočnictvo, a, n = družina, poboč-
nický sbor, das Adjutantenkorps. Ehr., Šm.

Pobočník = pobočnice. Sš. P. 683 —
P. = poboční brnění, der Seitenpanzer. Lpř.
SI. II. 74.

Pobočný. P. pokolení, Seitenlinie, J. tr.,
listy novin, Nebenblatt, Pr. 1884. 88., rána,
Seitenhieb, křídlo, Dch., průmět, Jd. Geom.
IV. 30, brnění, Lpř., stěna, vzhled, kořen,
tah, Šp., roura, Mj. 131., řeka (pobočka),
Tl. M. 20., útok, Osv., jazýčky, Kk. Br. 4.,
věta (vedlejší), Mus. 1880. 125., loď ko-
stelní, Zl. Pr. č. 16., dráha železná, NA.
IV. 203., hlídka (menší oddíl vojenský, vz

(Pobočka) a zbraň (po levém boku v pochvě
na opasu visící), S. N. XI. 49, třída (paral-
lelka), Filiale, obchod, Pdl., příčiny, Bart.
IV . přátelé. Cor. jur. IV. 3. 2 430.

Pobod, u, m., der Stachel; der Nach-
stoss in der Fechtkunst; der Beweggrund.
Šm.

Pobodanka, y, f., bangia, der Düpfel-
fladen. rostl. Vz Rstp. 1874.

Pobodati čím. Byl poboden velikú ranú.
Výb. I. 815.— več. V spěch koně pobádá.
Vrch. — kdy. V tu dobu král koně po-
hodl. Výb. I. 161.

Pobodení, pohodnuti, n., das Anspornen.
Lpř.

Pobohatiti. A vás každý bude poboha-
cen Alx. V. v. 1500. (HP. 37).

Pobojování (přemožení) pekla. Hus III.
11 . Jiří v. 212

Pobojovati co: peklo. Krist. 6. a., Sv.
Mař 116 , Sv. ruk. 107., Hus III. 139., 293.
— čím. Mocí sv. kříže moci povětrné po-
bojoval. Výb. I 587., Kar. 85

Pobok. Sed p., Seitsitz, m , podpor p.,
Seitstütz, m., vis ležmo p., Seitliegehang,
Čsk , skok p., Seitsprung, m , mety p. Rgl.

Pobolaný, weh. Moje bočky p-né, od
tvých ostroh rozpíchané. Sš. P. 173.

Poboleti koho (kde). Na ceste pobo-
lievala ho noha. Slov. Orl. VII. 183. Slniečko
horúce, nepalže ma, nepal, že mi neuhorí
tá moja biela tvar. Akže mi uhorí, veru ma
pobolí, milý je ďaleko, kto mi ju zahojí?
Sl. spv. IV. 206.

Pobor. Vz Mkl. Etym. 9.

Poborovský Vrch = polnosti na Vsacku.
Vck.

Pobosácky choditi (bosýma nohama).
Val. Vck Vz Pobosku.

Pobosk, u, m. — hubička Koll. III. 342.

Poboskati co komu: líčka Kyt. 1876.
15.

Pobosorovati = počarovati Mor. a slov.
Šd.

Pobouřenec, nce, m., der Aufgestürmte,
Aufgebrachte. Šm.

Pobouřiti co komu: srdce. Šml.

Pobouřlivý, aufrührerisch. Posp.

Pobožec, žce, m. = pobožník. Sš. 1. 44.

Poboženkať si = pobožíčkovati si, na-
říkati: Bože, Boženku a p.— nač: na zlé
časy. Slov. Obky I. 3.

Pobožnický, Andächtler-. Šmb. S.U. 197.

Pobožnictví, n , die Frömmelei. Tejř.,
Zl. V.

Pobožničkárský = pobožnůstkářský.
Tóth.

Pobožnosť. K p-sti lid vésti. Pož. 3.
P. studnice jiných ctností. Sb. uč. Cf. Jg.
H. 1. 727.

Pobožný = k pobožnosti povzbuzující.
P ticho. Mour. P. život Sdl. Hr. IV. 259.

Pobrání. Z zlodějského p. póhon jeden.
Vš. Jir. 149.

Pobrániť = branami povláčiti, eggen.
S ním môžeš i poorat i p. Sb. sl. ps. I. 110.

Pobraný jak. Věc p-ná v pokutě. J. tr.

Pobraslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
124.