276

Pobrati co komu odkud. Pobral mi;
úrok z mých lidí. Půh. II. 205. (177., 179.).

— se = vzíti se. Slov. My še poberemo,
hoc še pošalice. Sl. ps. 57. Nebraňte, p. sa
nám dajte, radi sa vidímo, p. sa musímo.
Koll. Zp. I. 220.

Pobratim u Srbů = verný přítel volený.

— Čch. Sl. 83., Dch.

Pobratimec, mce, m. = pobratim. Dch.,
Kos. Ol. I. 47.

Pobratimství, -stvo, a, n., die Verbrü-
derung. Dch., Lpř. Vz Kram. Slov. Shoda
vôle pôsobí toto priateľstvo, p-stvo. Kama-
rátstvo čiže p. Dbš. Úv. 109. P. je v oby-
čeji mezi lidmi starými i mladými pohlaví
muž. i ženského. Pobratí-li se dva mužští,
říká jeden druhému pobratime; pobratí-li
se mužský se ženskou, říká on jí posestrimo
a ona jemu pobratime. Srbům je p. světější
než nejbližší příbuzenství, říkají, že bratři
jsou jen po krvi, pobratimi však po Bohu
příbuzní. Sokl. I. 426.

Pobratiti, vz Pobratimství.

Pobratřený; -en, a, o, verbrüdert. Lpř.

Pobratsky = pobratrsky. P. sa objati.
Phlďd. I. 2. 28.

Pobratstvo, a, n. = pobratimství. Šm.

Pobrechati = poštěkati. Slov. Psíček
na mňa pobrechával. Sb. sl. ps. II. 1. 69.

Pobrepotať, ein wenig stammeln. Slov.
Bern.

Pobřežina, y, f., die Uferstrecke. Sm.

Pobřežní linie, Stč. Zem. 744., lodice,
Mour., řád., Dch., vítr. Mj. P. právo. Vz
Kram. Slov.

Pobřežnice, e, m., salda, hmyz. Brm.
IV. 621. — P., rostl. Cf. Čl. Kv. 264.

Pobřežník, elaphrus, Uferkäfer, -läufer,
Raschlaufkäfer, m., brouk. Vz Kk. Br. 20.,
21., Brm. IV. 38., 711.

Pobříditi. Kdo s uhlím obchodí, ruky
se (si) pobřídí. Slez. Tč.

Pobrindzoviť= brindzou pokropiti. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 463.

Pobřišnice. Nádory pobřišnice, vz Nádor
(dod.), tuberkulosa pobřišnice; p. pánviční,
Beckenperitoneum. Cf. Slov. zdrav., Čs. lk.
P. pánviční, pelveoperitoneum, stěnová, p.
parietale, útrobní, p. viscerale; zánět p-ce
(bránicový, Peritonitis diaphragmatica, čá-
stečný, partialis, druhotný, secundaria, hni-
lobný, septica, hnisavý, purulenta, host-
cový, rheumatica, hysterických, hysterica,
jíchovitý, ichorosa, krvavý, haemorrhagica,
kýlový, herniaria, mízní, lymphatica, močo-
krevný, uraemica, nemluvňat, infantum, ne-
věstek, meretricum, nitroděložní, intrauterina,
ohraničený, circumscripta, okružní, mesente-
rialis, omladnic, puerperalis, oponový, omen-
talis, pánviční, pelveoperitonitis, počasný,
Peritonitis chronica, přilípavý, adhaesiva,
proděravivý, perforativa, prudký, acuta,
rakovinný, carcinomotosus, rozteklý, diffusa,
samočinný, spontannea, samostatný, idiopa-
thica, skrytý, latens, slabinový, hypochon-
drica, smrdutý, putrida, suchý, sicca, syro-
vátečnovláknitý, serofibrinosa, syrovátečný,
serosa, úrazový, traumatica, vaku kýlního,
sacci herniosi, vláknitohnisavý, fibrinopuru-
lenta, vláknitý, fibrinosa, vpouzdřený, abge-

sackt, vředovatý, ulcerosa, všeobecný, uni-
versalis, výměškový, exsudativa, znetvořivý,
deformans). Ktt. exc.

Pobřišnicopoševní, peritoneovaginalis.

Pobřišnicovarletnicový, peritoneova-
ginalis.

Pobřišniční, Bauchfell-. P. dutina, -höhle,
hlíza, -abscess, nemoc, povlak, -Überzug, vý-
měšek, Peritonealexsudat. Ktt. exc.

Pobrnievať sa = modrati se. Nádych,
ktorý tak krásne pobrnieva sa na sviežom
ovoci. Slov. Dbš Úv. 151.

Pobronzovati, bronziren. Galvanicky
něco p. Zpr. arch.

Pobrousiti. Mnoho světa p-sil = pocho-
dil. Us. Kšť.

Pobručeti, vz Pobručovati.

Pobuckati, aufhetzen. Šm.

Pobud, a, m , psí jm. Škd.

Pobuda. Šf. Strž. I. 580. — P. = mlýn
u Kralovic v Plzeň.

Pobuditi někým smích. Kat. 1520. (Er.).
Ale dle Gb. je tam posudil, tedy smích
někým posúditi. Jinak neznámo. Cf. Váleti,
Pobiti.

Pobudka noční = pobývání (v hospodě).
Opav. týd.

Pobúchaný měchem = kdo něco hlou-
pého vyvedl, hloupý. Val. Vck.

Pobúchati = pobouchati.

Pobujeti, el, ení = v bujnosti po něja-
kou dobu potrvati. Šm.

Pobuněk = poboněk.

Pobuřitel, e, m., vz Pobuřovatel.

Pobyt letní, Sommerfrische, Villegiatur.
Dch. — P., der Besuch. Cf. Beseda, Hejta,
Hrátka, Táčky.

Pobyti jak dlouho (kde jak čím).

Dědeček se rozstonal a tu snad již dlouho
nepobude. Sá. A tu dobrú hodinu pobyl.
Pass. Aby tu o rok déle ve zdraví pobyla.
Osv. P. celé léto u příbuzných na venkově.
Us. Ešče si tři léta mládencem pobydeš.
Sš. P. 358. Pár roků (pobudeš) na vojně
a já doma pannou. Er. P. 163. — kdy na
čem. V nichž (chvilkách) bychom pro spa-
senie své duše každý mohli p. na modlit-
vách. Št. Kn. š. 6. (96.). — čeho. S tiem
drže všeho pobudeš. Smil.

Pobytník, a, m. = návštěvník. V Kr-
konš.

Pobzíti, vz Bzíti (dod.). Proto, ež sě
hřiešná pobzi, přišla sem. Pass. mus. 451.

Poc poc! Vz Pec pec!

Pocáď = potud. Us. Knrz.
Pocahel, hlu, m., der Knieriemen. U Místka.
Škd.

Pocalek, lku, m. = pocelek. Koll. III.
342.

Pocalovati = pocelovati. Pocaluj ma
ešče raz. Koll. Zp. II. 372.

Pocalunek, nku, m. = pocelek. Slov.
III. 342.

Pocapilý. Běhá jako p. (blázen). V Kunv.
Msk.

Pocapkati = poklepati. — koho čím:
rukou. Na jihových. Mor. Brt.

Pocasnovati = potahati. Vz Casnovati.
Rgl.