277

Poccivý = poctivý. Slov. Rr. Sb.

Poce sem = pojďte sem! Slov. Rr. Sb.

Pocecati, vz Pocucati.

Pocechtovati něco = potěžkati. Slez.
Šd.

Pocejkati něco = pocákati, bespritzen.
Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Pocel, u, m. = pocelek. Ale milý tiskne
na rty p. sladký. Kls.

Pocelák, u, m. = pacifikal. Hnoj. Cf.
Pocelovati.

Pocelek, lku, m. = políbení. Sš. II. 124.

Pocelný, im Allgemeinen. P. zvukořád.
Pal. Rdh. I. 393.

Pocení. Léky působící p., diaphoretica;
přílišné p., ephidrosis. P. nohou. Vz Slov.
zdrav., Čs. lk., Pot. P. krve, haemathidrosis.

Poceniť, alles abschätzen. Bern.

Pocentovati, herumliegen lassen. Po-
centuje knihy po celé světnici. Ostrav
Wrch.

Pocestek, stku, m. = pole u cesty. Má
žito na p-stku. Mor. Knrz., Pk.

Pocestník. Koll. I. 113.

Pocestný. Sv. ruk. 335. P. plášť, Šml.,
prach, Vlč., strava, Skočd. 480., oltář (pře-
nosný). Tk. III. 336. — P , der Wanderer.
Hus III. 140. P-mu cesta nestojí. Bž. exc.

Pocešene = potěšení, milenka. Sl. ps.
č. 119.

Pocigániť někoho = oklamati, ošiditi.
Mor. a slov. Šd.

Pociká ka, y, f. = potykálka, rostl.
Chlapci, aby sa ím děvčata prismíly, dá-
vají si za klobouk zelinu p-ku. Brt. L. N.
II. 171.

Pocindati, begiessen. Šm.

Pocinkati, ein wenig klingeln.

Pocinkovati plech. Pdl.

Pocínování, vz Schd. I. 350.

Pocínovaný, verzinnt. P. plech. Pdl. Cf.
Kram. Slov.

Pocinovice, vz Poéinovice.

Pocit přízvučný, Dk. Aesth. 143., smy-
slový, tělový, chutnací, čichový, svalový,
životní či vitalní, Dk. P. 11., 16., 22., 23.;
přízvuk, přivtělování, promítáni p-tu, Dk.
P. 13., 64., 65. P. jest stav duše vzbuzený
čivnými nervy. Dk. P. 27. P. nedůvěry,
bolestného překvapení, Osv., nelibosti, Šml.;
p. zemdlenosti, umdlení, Ermüdungsgefühl,
podvojný p., Doppelempfindung; vady po-
citu, Empfindungsanomalien, ochrnutí p-tu,
-lähmung, porušení, -Störung, vedení, -lei-
tung. Ktt. exc. P. světla. Vz Slov. zdrav.
308.

Pocitek, tku, m. = nepatrný, vedlejší
pocit. Exc.

Pocítiti čeho: zlých věcí. Br. — co
kde: veselosť v prsou svých, Vlč., žalosť
v srdci, Mž. 88., v sobě změnu. Osv. —
s inft. Když se dosti silnými býti pocítili.
Jir. Anth. I. 3. vd. 8

Pocitnosť, i, f., die Empfindung. Šm.

Pocitný, sentimental. Nz.

Pociťovaný, gefüllt. Mezera (v literatuře)
dávno p-ná. Mus. 1880. 171.

Pocitový, Empfindungs-. P. nervy. Osv.
I. 417., náruživosť. Dk. P. 156.

Pocloumati, vz Cloumati.

Pocmurovati = nahlédati. Roby do
oken p-ly. Brt. D. 249.

Pocouvati, ein wenig sich zurückziehen.
Šm.

Pocrpnúť, cf. Crpati. Pocrpni tu krávu
(podoj). Cf. Pocvrnknouti. Slez. Šd.

Pocta = dar. Vz Mkl. Etym. 38. Přišla
s poctou k faráři. Bart. 87. V pondělí vezli
poctu králi. Let. 299. Podati někomu poctu
= sklenici, aby si připil. Osv. I. 186.

Poctěný kde: na směnce, der Honorat
(poctěnec směnečný). Šp. P. cenou na vý-
stavě. Us. Pdl.

Poctíti koho jak čím. Přieliš počščeni
(poctěni) sú přietelé. Ž. wit. 138. 17. Člověk
Boha nectí jazykem, jímž Bóh s řečí poctil
jest ho nad hovado. Hus I. 225.

Poctiva, y, f. = návštěva. Choditi na
p-vu. U N. Kdyně. Rgl.

Poctivák, a, m., der Biedermeier. Dch.

Poctivec svým slibům dosti učiní. Us.

Poctivina, y, f. = dar na počesť. P-nou
tou dokazuje vděčnosť; Robotní pánu p-ny
a pomoci dávají. 1602. Wtr. Robotuje a
k tomu ještě p-ny dává. Vš.

Poctivosť = prokazování cti. Přišli p.
mu učiniti. Us. Nic nebylo u větší p-sti.
Us. P-sti, když s processí šli, žádné neči-
nili. Bart. 94. P. mu činíval. Výb. II. 1327.
Město Tiberiada vzdělané ku p-sti císaři
Tiberiovi. BR. II. 318. b. — P. = počest-
nosť mravů. Má p. světem běží. Us. Vk.
Ach p., poctivosť, což jest to pěkná ctnosť
a kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť.
Sš. P. 412. — P. panny, ženy. P. manžel-
ská. Št. Kn. š. 92. Moje p. se kolébá. Brt.
N. p. 215. Která je devenka pri svej p-sti.
Sl. ps. 19. Chudobná dzevečka, ništ iného
nemá okrem tu p., keď si ju zachová; ked
si ju zachová, do uzlíčka zváže, keď príde
pred oltár, tam ju preukáže. Obr. Pis. —
P. = dobré jméno. Svoboda, poctivosť, tá
všade panuje, ktoré ju dievča má, nech si
ju varuje. Dbš. Obyč. 3. P. jest mnohem
vyšší nežli statek. Arch VII. 26. S Bohem
a s p-stí nejdále dojdeš. Tč. exc. Jsa vlasti
své, přátelům i sobě ku p-sti. 1515. Mus.
1880. 490. Což se knížecích lehen přijímání
dotýče, ty aby JMK. pro poctivosť koruny
české (zur Wahrung der Würde) na hradě
pražském podávati ráčil. Zř. F. I. A. 22. —
P., titul ženských. Urozené, poctivé, slovutné
p-sti, edle, tugendsame, ehrbare Frau. Ná-
božné p-sti panna převořiše. Z. des. opav.

Poctivý. P. krása. Chudobná děvčata
posílají před svatbou po majetnějších prosit
o pomoc a dar. To se nazývá pytánie na
poctivú krásu. Koll. Zp. I. 445. — P. =
čistotný, nevinný. P.jako dítě. Šml. Dotekl
se tu také o nepoctivých ženách. Let. 424.
Je p. jako devítiletý kohout. U Rychnova.
Dhn. Poccivá ako vrba pri potoku, ako
hrach pri ceste. Slov. Rr. Sb. Je p-vá jako
hvězdička na nebi. U Žamb. Dbv. — P. =
pořádný. Nemá na sobě poctivé nitky. Kšá.

Poctovati = poctu vzdávati. Šd.

Pocucati si na kom, koho = hodně
peněz od něho dostati. Us. Olv.

Pocudky, pl., f., das Ausgesiebte. Slov.
Bern.



	277

	Poccivý = poctivý. Slov. Rr. Sb. Poce sem = pojďte sem! Slov. Rr. Sb. Pocecati, vz Pocucati. Pocechtovati něco = potěžkati. Slez. Šd. Pocejkati něco = pocákati, bespritzen. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Pocel, u, m. = pocelek. Ale milý tiskne na rty p. sladký. Kls. Pocelák, u, m. = pacifikal. Hnoj. Cf. Pocelovati. Pocelek, lku, m. = políbení. Sš. II. 124. Pocelný, im Allgemeinen. P. zvukořád. Pal. Rdh. I. 393. Pocení. Léky působící p., diaphoretica; přílišné p., ephidrosis. P. nohou. Vz Slov. zdrav., Čs. lk., Pot. P. krve, haemathidrosis. Poceniť, alles abschätzen. Bern. Pocentovati, herumliegen lassen. Po- centuje knihy po celé světnici. Ostrav Wrch. Pocestek, stku, m. = pole u cesty. Má žito na p-stku. Mor. Knrz., Pk. Pocestník. Koll. I. 113. Pocestný. Sv. ruk. 335. P. plášť, Šml., prach, Vlč., strava, Skočd. 480., oltář (pře- nosný). Tk. III. 336. — P , der Wanderer. Hus III. 140. P-mu cesta nestojí. Bž. exc. Pocešene = potěšení, milenka. Sl. ps. č. 119. Pocigániť někoho = oklamati, ošiditi. Mor. a slov. Šd. Pociká ka, y, f. = potykálka, rostl. Chlapci, aby sa ím děvčata prismíly, dá- vají si za klobouk zelinu p-ku. Brt. L. N. II. 171. Pocindati, begiessen. Šm. Pocinkati, ein wenig klingeln. Pocinkovati plech. Pdl. Pocínování, vz Schd. I. 350. Pocínovaný, verzinnt. P. plech. Pdl. Cf. Kram. Slov. Pocinovice, vz Poéinovice. Pocit přízvučný, Dk. Aesth. 143., smy- slový, tělový, chutnací, čichový, svalový, životní či vitalní, Dk. P. 11., 16., 22., 23.; přízvuk, přivtělování, promítáni p-tu, Dk. P. 13., 64., 65. P. jest stav duše vzbuzený čivnými nervy. Dk. P. 27. P. nedůvěry, bolestného překvapení, Osv., nelibosti, Šml.; p. zemdlenosti, umdlení, Ermüdungsgefühl, podvojný p., Doppelempfindung; vady po- citu, Empfindungsanomalien, ochrnutí p-tu, -lähmung, porušení, -Störung, vedení, -lei- tung. Ktt. exc. P. světla. Vz Slov. zdrav. 308. Pocitek, tku, m. = nepatrný, vedlejší pocit. Exc. Pocítiti čeho: zlých věcí. Br. — co kde: veselosť v prsou svých, Vlč., žalosť v srdci, Mž. 88., v sobě změnu. Osv. — s inft. Když se dosti silnými býti pocítili. Jir. Anth. I. 3. vd. 8 Pocitnosť, i, f., die Empfindung. Šm. Pocitný, sentimental. Nz. Pociťovaný, gefüllt. Mezera (v literatuře) dávno p-ná. Mus. 1880. 171. Pocitový, Empfindungs-. P. nervy. Osv. I. 417., náruživosť. Dk. P. 156. Pocloumati, vz Cloumati.	Pocmurovati = nahlédati. Roby do oken p-ly. Brt. D. 249. Pocouvati, ein wenig sich zurückziehen. Šm. Pocrpnúť, cf. Crpati. Pocrpni tu krávu (podoj). Cf. Pocvrnknouti. Slez. Šd. Pocta = dar. Vz Mkl. Etym. 38. Přišla s poctou k faráři. Bart. 87. V pondělí vezli poctu králi. Let. 299. Podati někomu poctu = sklenici, aby si připil. Osv. I. 186. Poctěný kde: na směnce, der Honorat (poctěnec směnečný). Šp. P. cenou na vý- stavě. Us. Pdl. Poctíti koho jak čím. Přieliš počščeni (poctěni) sú přietelé. Ž. wit. 138. 17. Člověk Boha nectí jazykem, jímž Bóh s řečí poctil jest ho nad hovado. Hus I. 225. Poctiva, y, f. = návštěva. Choditi na p-vu. U N. Kdyně. Rgl. Poctivák, a, m., der Biedermeier. Dch. Poctivec svým slibům dosti učiní. Us. Poctivina, y, f. = dar na počesť. P-nou tou dokazuje vděčnosť; Robotní pánu p-ny a pomoci dávají. 1602. Wtr. Robotuje a k tomu ještě p-ny dává. Vš. Poctivosť = prokazování cti. Přišli p. mu učiniti. Us. Nic nebylo u větší p-sti. Us. P-sti, když s processí šli, žádné neči- nili. Bart. 94. P. mu činíval. Výb. II. 1327. Město Tiberiada vzdělané ku p-sti císaři Tiberiovi. BR. II. 318. b. — P. = počest- nosť mravů. Má p. světem běží. Us. Vk. Ach p., poctivosť, což jest to pěkná ctnosť a kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť. Sš. P. 412. — P. panny, ženy. P. manžel- ská. Št. Kn. š. 92. Moje p. se kolébá. Brt. N. p. 215. Která je devenka pri svej p-sti. Sl. ps. 19. Chudobná dzevečka, ništ iného nemá okrem tu p., keď si ju zachová; ked si ju zachová, do uzlíčka zváže, keď príde pred oltár, tam ju preukáže. Obr. Pis. — P. = dobré jméno. Svoboda, poctivosť, tá všade panuje, ktoré ju dievča má, nech si ju varuje. Dbš. Obyč. 3. P. jest mnohem vyšší nežli statek. Arch VII. 26. S Bohem a s p-stí nejdále dojdeš. Tč. exc. Jsa vlasti své, přátelům i sobě ku p-sti. 1515. Mus. 1880. 490. Což se knížecích lehen přijímání dotýče, ty aby JMK. pro poctivosť koruny české (zur Wahrung der Würde) na hradě pražském podávati ráčil. Zř. F. I. A. 22. — P., titul ženských. Urozené, poctivé, slovutné p-sti, edle, tugendsame, ehrbare Frau. Ná- božné p-sti panna převořiše. Z. des. opav. Poctivý. P. krása. Chudobná děvčata posílají před svatbou po majetnějších prosit o pomoc a dar. To se nazývá pytánie na poctivú krásu. Koll. Zp. I. 445. — P. = čistotný, nevinný. P.jako dítě. Šml. Dotekl se tu také o nepoctivých ženách. Let. 424. Je p. jako devítiletý kohout. U Rychnova. Dhn. Poccivá ako vrba pri potoku, ako hrach pri ceste. Slov. Rr. Sb. Je p-vá jako hvězdička na nebi. U Žamb. Dbv. — P. = pořádný. Nemá na sobě poctivé nitky. Kšá. Poctovati = poctu vzdávati. Šd. Pocucati si na kom, koho = hodně peněz od něho dostati. Us. Olv. Pocudky, pl., f., das Ausgesiebte. Slov. Bern.