Předchozí (277)  Strana:278  Další (279) |
|
|||
278
|
|||
|
|||
Pocudovati se = povaditi se. Slez. Šd.,
Laš. Brt. D. 249. Pocuňg, u, m. = potěh. U Opavy. Zukal.
Pocvičený. V loupežnictví dobře p-ný. Šf. Strž. I. 363. Pocvičiti koho v čem kde. Lid ve
zbrani p. Šmb. P se v něčem ve škole. Us. Pdl. Pokolení Judovo za 70 let v Ba- byloně p-čil. BR. II. 11. a. Tomu se jen naučíš, v čem se často pocvičíš. Sb. uč. Pocvikovať, alles verkeilen. Slov. Bern.
Pocvrnknouti = podojiti. Sbtk Cf Po-
crpnúť. Poč. Poč-li bychom vstali? Št. Kn. š. 112.
Počabrať = počarbať. Slov. Bern.
Počačkati si s kým = pohráti si, po-
mazliti se. Koll III. 72. Počahnúť = posahnúť. Slov. Bern.
Počakati = počkati, dočkati. Sv. ruk
An. 486. Počákati co čím = pocákati. Slez. Šd.
Počal, a, m. = rybník na Vorlicku. Blk.
Kfsk. 336. Počampati = pošlapati. Nechodivé mně,
synečku, tady, počampeš mně marijánek všady. Čes mor. ps 149. Počankať = pošáliť Slov. Bern.
Počapka, Podčapka, y, f., louka u Něm
Prus na Mor. BPr. Počapkať, alles bespritzen. Slov. Bern.
Počaply, něm. Podčap, ves u Březnice
a u Štětí; Podčapl, vsi u Pardubic a u Be- rouna. Cf. Blk. Kfsk. 1386., Sdl Hr. I. 39., 46., VII. 277.. Rk. Sl. Počapotati se. Vz Čapotati. Pusť páva
po potoce, nech se on počapoce. Mor. Šd. Počapovati — na bobečku posedávati.
Lpř. Počaptúvať, vz Čaptati. Pastúšik kní-
savo p-val na hor. Slov. Phľd. V1II. 236. Počarbať, viel schlecht schreiben. Slov.
Bern. Počarenie, n. = po-, učarování Sl. let.
II 245. Počariť, počarovať = učarovati. Já mám
rarašíka, veru ti počařím. Koll. Zp. 1. 8. Či jim dáka stryga počarila ? N. Hlsk. II. 87. - Laš. Tč. Počárkovati, mit Strichen überziehen.
Počas. O počas se vidíme = někdy. Laš
Tč. — Počas (während) vojny mnoho ľudí prišlo o život Slov. K. Ml. 56. Mnoho škody utrpeli gazdovia naši počas (während) troj- týdnových dážďov augustových. N. Hlsk XIII. 215. Počasí roční. Vz Stč. Zem. 534 P. či
povětrnosť = stav zemského obalu vzduš- ného. Stč. Pov. 5. Počasná, počastná, é, f. = zpropitné
Za p-snú vás svezu. Laš Brt. D. 249. Vz Poéa8tná (dod.). Počasník, u, m. = povětrní sloup, die
Wettersäule. Dch. Počasnosť, i, f., die Zeitweiligkeit. Stč.
Zem. 50. Počasný, zeitweilig, temporär, chronisch.
Lpř. P. choroba, zánět, Us., vystavy, Šp , hvězdy. Stč. Zem. 46. Vz Počasná (dod ). Počasoznalství, u., die Meteorologie.
Rk. |
Počasozpyt, u, m., die Meteorologie. Rk.
Počásť, i, f., das Kontingent. Dch.
Počastiti, vz Počastovati.
Počástka, y, f., das Kontingent. Rk.
Počastná = dar n. přípitek na počesť.
Píseň zpívaná, když někomu se dává p-ná. Slez. Šd. Dáte-li na p-nou, tož vás svezu (Trinkgeld, Bewirthung). Slez. Šd. — Vz Počasná (dod.). Počastnice, e, f., Toast, Tafellied. Pyp.
K I. 217. Cf Počastn. Počástný = částečný, theilweise, Theil-.
P. dělení, theilweise Division (Theil für Theil; partiell), součin, Theil-, Partialpro- dukt, podíl, Theilquotient Nz. Počastovaná, é, f. Němamy vraz nic
pro vás na p-nou, zur Bewirthung VSlz. I 60. Počátečný. P bod (měřítka, přímky),
Jd. Geom. I. 4 , Jrl. 419., ZČ. 21., písmeno, verš, rychlosť. Us Pdl. Počátek souřadnic, Anfangspunkt der
Koordinaten. Jrl. 422 P. dne, měsíce, roku. Us P. jara, léta, podzimku, zimy. Vz Stč. Zem. 85. Svobodna's od počátka, aby . . . Výb. II. 27. Ty vyvádíš, jakobys byla na počátku (v jiném stavu). V Kunv. Msk. Slabé p-tky něčeho. Mus. 1880. 484. S po- čátkem roku nastávajícího noví dva časo- pisové budou vycházeti Pal. Rdh. I. 73. Práva a nálezové obecní mocí a p-tkem svým na jiného sahati všem i každému bránie Vš. 263. Počátek bez skonánie za nic jmien nenie. Výb. II. 477. Jest nepo- dobné, aby zlý p snadně vzal dobrý ko- nec. Arch. VII 24. Na p-tce těchto knih; Od prva p-tka. Št. Kn. š. 118., 152. Někdy bývá něco na počátce proti vóli a potom s volí. Hus II. 258. — P., tka, m., os. jm. Let. 461 , Bart. 69., 148. Počátka, Potschatek, sam. u N. Brodu,
Několik domkův u Tannwalda. Počátkový. P. rym Dk. Poet. 415 P.
děje národův, anfänglich. Šf. Strž. 11. 14. Počátky, Podschadka, ves u Volyně. Vz
Počátek (konec). Arch. VIII. 122., Blk. Kfsk. 462, Sdl. Hr. IV. 373., Rk Sl. — z P-tek Martin, rektor 1503. Vz Jir. Ruk. II. 126. Počátkyně, ě, f., die Urheberin. Rk.
Počátník, a, m. = počátečník. Mus 1880.
201., Sš. Počátný = počátní. P. časy. Pl. II. 87.
Počatý plod. St. Kn. š. 92. Sv. duchem
p-ty. Hr. rk. 169. Počeček,čku, m., der Schusterpilz, houba.
Slez. Šd. Počedičový. P. uhlí, NA V. 679., stu-
peň Krč. G. 916., 896. Póček, čku, m. = míč (Hanácky). Brt.
Počekati. Ž. wit. 26. 14. — abs. Kupo-
vati na ,počkej' — na dluh. Us. Rgl. Počkej, přídě na tě Oćkej! Val. Km. 1887. 619. — čeho. Počekej nás! Výb. II. 444. — nač s čím. Počekal na jeho vysvobození. Bl. Živ. Aug. 105. Obyčejně tam na mne počká se svým uzlíkem. Sá. — oč. Počkej o rok, o dva. Sl. ps. č. 149. — za kým Kričím, volám za ňou, aby počkala za mnou. Sl. spv. II. 76. |
||
|
|||
Předchozí (277)  Strana:278  Další (279) |