278

Pocudovati se = povaditi se. Slez. Šd.,
Laš. Brt. D. 249.

Pocuňg, u, m. = potěh. U Opavy. Zukal.
Pocvičený. V loupežnictví dobře p-ný.
Šf. Strž. I. 363.

Pocvičiti koho v čem kde. Lid ve
zbrani p. Šmb. P se v něčem ve škole.
Us. Pdl. Pokolení Judovo za 70 let v Ba-
byloně p-čil. BR. II. 11. a. Tomu se jen
naučíš, v čem se často pocvičíš. Sb. uč.

Pocvikovať, alles verkeilen. Slov. Bern.

Pocvrnknouti = podojiti. Sbtk Cf Po-
crpnúť.

Poč. Poč-li bychom vstali? Št. Kn. š. 112.

Počabrať = počarbať. Slov. Bern.

Počačkati si s kým = pohráti si, po-
mazliti se. Koll III. 72.

Počahnúť = posahnúť. Slov. Bern.

Počakati = počkati, dočkati. Sv. ruk
An. 486.

Počákati co čím = pocákati. Slez. Šd.

Počal, a, m. = rybník na Vorlicku. Blk.
Kfsk. 336.

Počampati = pošlapati. Nechodivé mně,
synečku, tady, počampeš mně marijánek
všady. Čes mor. ps 149.

Počankať = pošáliť Slov. Bern.

Počapka, Podčapka, y, f., louka u Něm
Prus na Mor. BPr.

Počapkať, alles bespritzen. Slov. Bern.

Počaply, něm. Podčap, ves u Březnice
a u Štětí; Podčapl, vsi u Pardubic a u Be-
rouna. Cf. Blk. Kfsk. 1386., Sdl Hr. I. 39.,
46., VII. 277.. Rk. Sl.

Počapotati se. Vz Čapotati. Pusť páva
po potoce, nech se on počapoce. Mor. Šd.

Počapovati — na bobečku posedávati.
Lpř.

Počaptúvať, vz Čaptati. Pastúšik kní-
savo p-val na hor. Slov. Phľd. V1II. 236.

Počarbať, viel schlecht schreiben. Slov.
Bern.

Počarenie, n. = po-, učarování Sl. let.
II 245.

Počariť, počarovať = učarovati. Já mám
rarašíka, veru ti počařím. Koll. Zp. 1. 8. Či
jim dáka stryga počarila ? N. Hlsk. II. 87.
- Laš. Tč.

Počárkovati, mit Strichen überziehen.

Počas. O počas se vidíme = někdy. Laš
Tč. — Počas (während) vojny mnoho ľudí
prišlo o život Slov. K. Ml. 56. Mnoho škody
utrpeli gazdovia naši počas (während) troj-
týdnových dážďov augustových. N. Hlsk
XIII. 215.

Počasí roční. Vz Stč. Zem. 534 P. či
povětrnosť = stav zemského obalu vzduš-
ného. Stč. Pov. 5.

Počasná, počastná, é, f. = zpropitné
Za p-snú vás svezu. Laš Brt. D. 249. Vz
Poéa8tná (dod.).

Počasník, u, m. = povětrní sloup, die
Wettersäule. Dch.

Počasnosť, i, f., die Zeitweiligkeit. Stč.
Zem. 50.

Počasný, zeitweilig, temporär, chronisch.
Lpř. P. choroba, zánět, Us., vystavy, Šp ,
hvězdy. Stč. Zem. 46. Vz Počasná (dod ).

Počasoznalství, u., die Meteorologie.
Rk.

Počasozpyt, u, m., die Meteorologie. Rk.

Počásť, i, f., das Kontingent. Dch.

Počastiti, vz Počastovati.

Počástka, y, f., das Kontingent. Rk.

Počastná = dar n. přípitek na počesť.
Píseň zpívaná, když někomu se dává p-ná.
Slez. Šd. Dáte-li na p-nou, tož vás svezu
(Trinkgeld, Bewirthung). Slez. Šd. — Vz
Počasná (dod.).

Počastnice, e, f., Toast, Tafellied. Pyp.
K I. 217. Cf Počastn.

Počástný = částečný, theilweise, Theil-.
P. dělení, theilweise Division (Theil für
Theil; partiell), součin, Theil-, Partialpro-
dukt, podíl, Theilquotient Nz.

Počastovaná, é, f. Němamy vraz nic
pro vás na p-nou, zur Bewirthung VSlz.
I 60.

Počátečný. P bod (měřítka, přímky),
Jd. Geom. I. 4 , Jrl. 419., ZČ. 21., písmeno,
verš, rychlosť. Us Pdl.

Počátek souřadnic, Anfangspunkt der
Koordinaten. Jrl. 422 P. dne, měsíce, roku.
Us P. jara, léta, podzimku, zimy. Vz Stč.
Zem. 85. Svobodna's od počátka, aby . . .
Výb. II. 27. Ty vyvádíš, jakobys byla na
počátku (v jiném stavu). V Kunv. Msk.
Slabé p-tky něčeho. Mus. 1880. 484. S po-
čátkem roku nastávajícího noví dva časo-
pisové budou vycházeti Pal. Rdh. I. 73.
Práva a nálezové obecní mocí a p-tkem
svým na jiného sahati všem i každému
bránie Vš. 263. Počátek bez skonánie za
nic jmien nenie. Výb. II. 477. Jest nepo-
dobné, aby zlý p snadně vzal dobrý ko-
nec. Arch. VII 24. Na p-tce těchto knih;
Od prva p-tka. Št. Kn. š. 118., 152. Někdy
bývá něco na počátce proti vóli a potom
s volí. Hus II. 258. — P., tka, m., os. jm.
Let. 461 , Bart. 69., 148.

Počátka, Potschatek, sam. u N. Brodu,
Několik domkův u Tannwalda.

Počátkový. P. rym Dk. Poet. 415 P.
děje národův, anfänglich. Šf. Strž. 11. 14.

Počátky, Podschadka, ves u Volyně. Vz
Počátek (konec). Arch. VIII. 122., Blk.
Kfsk. 462, Sdl. Hr. IV. 373., Rk Sl. —
z P-tek Martin, rektor 1503. Vz Jir. Ruk.
II. 126.

Počátkyně, ě, f., die Urheberin. Rk.

Počátník, a, m. = počátečník. Mus 1880.
201., Sš.

Počátný = počátní. P. časy. Pl. II. 87.

Počatý plod. St. Kn. š. 92. Sv. duchem
p-ty. Hr. rk. 169.

Počeček,čku, m., der Schusterpilz, houba.
Slez. Šd.

Počedičový. P. uhlí, NA V. 679., stu-
peň Krč. G. 916., 896.

Póček, čku, m. = míč (Hanácky). Brt.

Počekati. Ž. wit. 26. 14. — abs. Kupo-
vati na ,počkej' — na dluh. Us. Rgl. Počkej,
přídě na tě Oćkej! Val. Km. 1887. 619. —
čeho. Počekej nás! Výb. II. 444. — nač
s čím. Počekal na jeho vysvobození. Bl.
Živ. Aug. 105. Obyčejně tam na mne počká
se svým uzlíkem. Sá. — oč. Počkej o rok,
o dva. Sl. ps. č. 149. — za kým Kričím,
volám za ňou, aby počkala za mnou. Sl.
spv. II. 76.