279

Poćelatna krava = po teleti. Laš. Brt.
D. 249.

Počelica, e, f., das Stirnhaar. Hrvát. Šd.

Po čem = zač. Po čem jsou ty hrušky,
was kosten diese Birnen? Us.

z Počenic, vz Želecký N.

Počepí. Ten to má dycky na počepiu
(po ruce, pohotově). Slez. Šd.

Počepický, ého, m., os. jm. Sdl. Hr. VI.
113.. 118.

Počernastý = náčerný. Slov. Bern.

Počernavý = náčerný. Slov. Bern.

Počerniti. Kdo se o kotel otírá, počerní
se. Dch.

Počerný, schwärzlich. P. hájíček. Mt. S.
I. 9.

Počesnekovati něco = očesnekovati, mit
Knoblauch anmachen. Šd.

Počesný = pačesný. Slov. Bern.

Počesť. Hráli na jeho p. divadelní kus.
Dch. Pro p. královského stavu jeho po-
hřébsti kázal. Pass. mus. 485. Mnoho v pocti
jest přátel, ale v potřebě málo. Výb. II. 895.
Když jsem Váš otec, i kdej' ta p., ješto ot
dětí na otce slušie ? S takú poctí; Má
v počesť přátely svého muže; Ale dlužni
jsme Bohu poctí trojí; P. tělesná. Št. Kn.
š. 47., 53., 105., 186, 225.

Počestie. Pass. 485., Ssk.

Počestiti, vz Poctíti.

Počestně se mieti. Št. Kn. š. 47.

Počestné směneční, Honorationsgebür.
J. tr.

Počestný = poctivý atd. P. rúcho, Št.
Kn. š. 99., život, Dch., hoj. Šmb. P-nější
před Bohem jest ten, ktož jest pokornější.
Hus II. 364.

Počestovať = počastovati. Slov. Rr. Sb.

Počet. P. pravděpodobnosti, Wahrschein-
lichkeitsrechnung. P. zlatý. Stč. Zem. 222.
P. ob čáru (čárný t. j. násobení, dělení
vedlé čáry, die Strichmethode), Nz. dílčí n.
spolkový, Stč. Nár. 9., differencialní, inte-
gralní, funkční. Stč. Dit. 16., 17.— P. = po-
znamenávání atd. Aby pověděl, kdy k poctu
(Abrechnung) před tiem morem u něho byl.
NB. Tč. 4. Poručník otcem učiněný počtem
sirotku není povinen. Vš. 277., 251. Za vás
i za se vydám počet v den súdný. Sv. ruk.
323. Častý počet přátely číní. Črn. Zuz.
152. Adam Šturm zůstav na počtu proto
seděl drahný čas. Sdl. Hr. VII. 80., 42. —
P. v mluvnici. Cf. Bž. 63., 68, 133., 138.,
Enallage. O čísle jmen na Mor. Vz Brt. D.
163.—164

Početí. Po p. ostala pannú. Št. Kn. š.
19. Cf. Slov. zdrav. 450.

Početina, y, f. = pole u Žabovřesk. BPr.

Početně, rechnungsmässig ; zahlreich,
häufig. Slov. Bern.

Početní postup, Osv. I. 520., soustava.
Šim. 32.

Početník hodinový, der Stundenrechen;
zub p-ku, der Rechenzahn. Šp

Početnosť, i, f., die Menge. Lidnatosť a
p. měst. Stat. př. kn. 100

Počiahnúť = sáhnouti. Slov. Pán do
vrecka počiahol. Sb. sl. ps. II. I. 99.

Počičkati = počičati. Brt. D. 159. —
P. = počinkati. Mor. Rgl.

Počídiť = poděliti stejným dílem; vy-
střídati. Mor. Brt. D. 249.

Počies = pačes, pačesy, co při česání
lnu nebo konopí odpadá, výčesky. Slov.
Slav.

Počich = čich, zápach, der Geruch. Nz.
lk.

Počichnouti. Počichávati nosem ve
vzduchu. Vlč. Zl. v oh. I. 56.

Počím = dokud. Slov. P. ťa nevidím, celá
som nezdravá. Sb. sl. ps. Otváraj, p. klopám;
Dobře bolo Kubovi, p. bou mladý. Koll. Zp.
1. 170., II. 62. (1. 143., 196., 230.)

Póčina, y, f. = pavučina. Mor. Knrz.

Počínač, e, m , der Anfänger. Šm.

Počínaný = kdo se nemocným dělá, jen
si tak počíná. Zlínsky. Brt. D. 249.

Počinek = počátek, principium. Ž. kl.
(301.) Byl-li dobrý p., bývá dobrý konec.
Cimrhn., Brt. D. 249.

Počiniti = poděliti. Nevím, jak vás s tým
p-ním. Mor. Vhl.

Počinkati = drobet počkati (v dětské
řeči). Počinkej, ty dostaneš! Rgl. Cf. Po-
čičkati, Počinky.

Počinký! = počkej, ty dostaneš! Na
Hané (o dětech). Bkř. Vz Počinkati (dod.).

Počinovice, Počinovice, Počíňovice. Pod-
sinovice. BPr., Arch. VII. 644., Blk.Kfsk.
1056., Rk. Sl.

Počísnouti hřebenem, einige Striche
machen. Dch.

Počistka, y, f.., des Abführmittel. Rk.

Počišťovadlo, a, n. = počistka. Rk.

Počišťovka, y, f. = počistka. Rk.

Počit, u, m. = počet. Aj iné okolnosti
treba vziať do p-tu. Slov. Rr. Sb.

Počíta, y, f. = počich. Nebylo po nich
ani p-ty. Bern.

Počítadlo, a, n., der Zähler, Zählapparat,
das Zählwerk. Dch. P. = pomůcka ku vy-
učování počtům. P. ruské (= stojan, do
něhož vstrčeny jsou dráty, na kterých za-
strčeny jsou kuličky, jimiž se operace po-
četní znázorňují). Učit. list. 1878. é. 5. —
P. plynové. ZČ. III 11. P. otáček. Zpr.
arch. VIII. 89. — P. dětská přede hrou. Vz
Er. P. 26., Čes. mor. ps. 29.—34. Dětské
hry od Hk. 1872.

Počítář, mathematicus. V MV. nepravá
glossa. Pta.

Počítatelnosť, i, f, Zählbarkeit, f. Bern.

Počítati, od ČBt. Mkl. aL 5., Ž. wit. 105.
31., Hus 1. 291. Ten umí p. (rychle běhati).
Us. Hsp. — odkud. Od projití lhůty po-
čítajíc. J. tr. P. se od Litomyšle. Sn. On to
počítá z toho, že ... Us Vk. — zač. P. si
něco za hanbu. Pož. 287. To tehdáž za
drahotu p-li. Dač. I. 8. Toho p-tám za 22
hř. gr. Půh. II. 181. P. něco zač. Št. Kn.
š. 187. — kolik. Toho početl s 50 hřiven.
Půh. 1. 122 Národu českoslovanského po-
čítá se do 7 millionů. Tf. H. 1. 5 — nač.
P. na někoho léčebné, Jem. die Curkosten
aufrechnen. J. tr. Šest tisíc drachem po-
čítáno na talent. J. Lpř. Skrze to početl na
mě kupec muoj sto kop škody. Půh. II.
533. (198.) — kde. Jsú počteni mezi božími
syny. St. Kn. š. 24. — s čím: s okolnostmi,
správně: šetřiti okolností, říditi se o-stmi