281

Podáč, e, m. Knězi, kterýž od nás jakožto
od pravých podáčuov zádušie a podavate-
luov k novému oltáři přijat bude. List hrad.
1461. (Tě.)

Podačný, Patronats-. Šm. P. panství.
Sdi. Hr. VII. 75.

Podagra, y, f. = odr ve stodole. V Brezne
na Slov. Zátur.

Podagrová bylina. Mllr. 8.

Podajedon = daktorý. Slov. Ssk.

Poďakovanka, y, f. = děkovací řeč. P.
po zkúške. Zátur.

Podaktorý = sem tam některý. Slov. Iba
p-rí oslobodili sa, čo poutekali do hôr. Sokl.
II. 249. — N. Hlsk. II. 245, Phľd. IV. 463.

Podál. Vis ruce p., der Spannhang. Rgl.

Podalgie, e, f., z řec., nervosní bolesť
v chodidlech. Rk. Sl.

Podalina, y, f., weite Entfernung, lange
Strecke. Šm.

Podálší. Preč teda odtáhnú a podálšú
k západu slnka cestu merať sa dajú. Hol.

Podanek, nku, m., die Offerte. Šm.

Podání pravice. Us. — P. = tradice. P.
lidu. Mus. 1880. 365. — P., die Eingabe atd.
Den p. J. tr. Kdyby to p. rovné chtěl za-
vrci. Výb. II. 43. — P., Praesentation. P.
na úřad, na faru. J. tr. P. manství. Ib. Mi
se jest uvázal v kostelní p. Půh. II. 415.

Podany, dle Dolany, osada u Strumiena.

Podaný; -án, a, o, vz Podati. P. žádosť.
Us.

Podapiť sa, trotz der Ungeschicktheit
gerathen. Slov. Ssk.

Podar = dar, die Gabe. Dch., Dhnl. Syp
jim v hrdlo pěkné, živé zlato, máš ho dosti
na podary. Hdk. C. 162. P. hostinný, Gast-
geschenk. Lpř.

Podara, y, m. = podařený člověk. Laš.
Tč.

Podarek, rku, m., das Geschenk. Vz
Podar. Lpř., Dch.

Podarebně = marně. P. jsem tam chodil.
Na již. Mor. Šd. Vz násl.

Podaremně = podarebně. Nech já k vám
p. nechodím. Brt. N. p. 194.

Podarendář, e, m. = podnájemník, Sub-
arendator, m. J. tr.

Podarendovať, etwas Verpachtetes einem
anderen verpachten. Slov. Bern.

Podařiti hoho čím. Ježíš tohoto rájem
p-ří. Sv. ruk. 184. — co komu. Podařil mi
Bůh manželku (dítětem, slehla). U Žamb.,
u Chrud. Dbv., Brv. — se komu kde jak.
P-lo se jim to na krátko alespoň na pravém
břehu Inda. J. Lpř.

Podarkovať s kým = pohrdati. Mor.
Brt. D. 249.

Podaruněk. Koll. Zp. I. 308., Sš. P. 257.,
Brt. D. 249.

Podatek = placení pokuty sousedům. Sf.
III. 127., 129.

Podati co komu. P. hostem čaj. Us.
Dch. P. někomu lenošku, Sá., zprávu o něčem.
Mus. 1880. 455. Podávali sobe řeči zlé. Wtr.
exc. P. někomu ruku na přivítanou. Sá. P.
veřejnosti první díl geometrie. Jd. Nepo-
dávejte tomu ruce (nechte toho). Us.Vck. —

komu čeho. P. někomu dobrého večera.
Sá. Zdálo se mu ve snách, an mu panna
krvavého nápoje podává. V. Aby mu čbána
vody podal. Pass. mus. 353. P-li mu dvého,
aby se s ním umluvil aneb aby šel do vě-
zení. Let. 327. — se komu = povésti, po-
dařiti se. Mor. Jak sa vám mašíci podali?
Brt. D. 249. — co odkud. Podal mu list
ze zaňadří. Kká. — co, koho, se k čemu
(kde jak). P. někomu ruku k smíru, Us.
Pdl., ku pomoci. Hrts. K nápravě se podal.
Sš. II. 66. Ani v póhonech bez slyšenie
spravedlivého žádného netoliko k pomstám
nepodávají, ale ani odsuzují. Vš. 86. I k po-
kutám se podávali, ač by co na ně nesluš-
ného bylo uvedeno. Bart. Když sú žluč
s octem podali k napití tvému. Pravn. 1949.
Podal ho k smrti. Št. Kn. š. 20. — co,
koho, se nač. Ať nás nepodá na zatracení.
Výb. II. 26. P-la si s ním ještě jednou na
to ruku. Osv. I. 13. Podál sa na taťka =
povedl se po něm. Val. Brt. D. 249. — co,
se kam (kdy proč, kudy). Podal mi do
ruky knihu. Pká. P. žádosť k úřadu. Us.
Pdl. Hraje na: „Podej dál" = odkládá. Vor.
St. 44. Něco u veřejnosť p. Mus. 1880. 106.
P-li se do země N . .. (odebrali se). V. Sr-
bové p-li se přes Dunaj do končin východ-
ního císařství (táhli). Št. Strž II. 18. Zboží
po řece až k moři Kaspium se podávalo.
Kosmogr. 67. A. Knížata ruští na počátku
měsíce listopadu podávají se k vybírání
daní po Slovanech do měst Teverů. Šf. Strž.
11. 115. On móž jej p. u věčné muky. Št.
Kn. š. 17. — več. Někomu něco v oběť p.
Vrch. U velikú věc bych se podal. Výb. II.
42. — kde Někomu ruku při oltáři p.
Šml. Vylíčení toho podává ve spise ... Us.
Pdl. K vyznání víry se přede všemi lidmi
podávají. Bart. Nemož-liť (črt) zevného
smilstva poskýsti komu, ale v manželství
jeho podá. Št. Kn. š. 73. — jak. P. něco
písemně, v přehledu, u výtahu. Us., Osv. —
komu oč. I bylo bratru o ty jesuity po-
dáno. Bl. Živ. Aug. 73. — koho čím. Po-
ňovadž toho, jehož všecka nebesa nemohú
obklíčiti, podala jsi nám svým lóuem. Št.
Kn. š. 72. — proč. P. někomu ruku na
rozloučenou. Šml. — s kým. I podadí sobě
řeči s žalobníkem. NB. Tč. 251.

Podávaná, é, f., hra míčem. Rgl.

Podávání těla Páně, svátosti oltářní.
Hnoj. — P. = troubel. Dýmka na dlouhém
p. U Hořic. Hk. — P. = podací. Kostelní
p. 1446. Zem. des. krnov

Podavek. Historické p-vky, hist. Mate-
rial. Pal. Rdh. II. 471.

Podávení. Cf. Výb. I. 979., 982.

Podáviti pannu. Kšch., Let. 178., Št. Kn.
š. 39., Št. N. 77. — jak: násilím. Arch. I.
359.

Podávka, y, f. Býti na p-vku (na po-
směch). Us. Hrpt.

Podbabí, n. = pole u Zlina. Pk.

Podbahniti co čím. Mozek pitím p.
Wtr. exc.

Podbanka, y, f., die Filialbank. Šm.,
Loos.

Podbarviti, il, en, ení, grundiren. P.
kůži. Šp., Šm., Loos.