Předchozí (280)  Strana:281  Další (282) |
|
|||
281
|
|||
|
|||
Podáč, e, m. Knězi, kterýž od nás jakožto
od pravých podáčuov zádušie a podavate- luov k novému oltáři přijat bude. List hrad. 1461. (Tě.) Podačný, Patronats-. Šm. P. panství.
Sdi. Hr. VII. 75. Podagra, y, f. = odr ve stodole. V Brezne
na Slov. Zátur. Podagrová bylina. Mllr. 8.
Podajedon = daktorý. Slov. Ssk.
Poďakovanka, y, f. = děkovací řeč. P.
po zkúške. Zátur. Podaktorý = sem tam některý. Slov. Iba
p-rí oslobodili sa, čo poutekali do hôr. Sokl. II. 249. — N. Hlsk. II. 245, Phľd. IV. 463. Podál. Vis ruce p., der Spannhang. Rgl.
Podalgie, e, f., z řec., nervosní bolesť
v chodidlech. Rk. Sl. Podalina, y, f., weite Entfernung, lange
Strecke. Šm. Podálší. Preč teda odtáhnú a podálšú
k západu slnka cestu merať sa dajú. Hol. Podanek, nku, m., die Offerte. Šm.
Podání pravice. Us. — P. = tradice. P.
lidu. Mus. 1880. 365. — P., die Eingabe atd. Den p. J. tr. Kdyby to p. rovné chtěl za- vrci. Výb. II. 43. — P., Praesentation. P. na úřad, na faru. J. tr. P. manství. Ib. Mi se jest uvázal v kostelní p. Půh. II. 415. Podany, dle Dolany, osada u Strumiena.
Podaný; -án, a, o, vz Podati. P. žádosť.
Us. Podapiť sa, trotz der Ungeschicktheit
gerathen. Slov. Ssk. Podar = dar, die Gabe. Dch., Dhnl. Syp
jim v hrdlo pěkné, živé zlato, máš ho dosti na podary. Hdk. C. 162. P. hostinný, Gast- geschenk. Lpř. Podara, y, m. = podařený člověk. Laš.
Tč. Podarek, rku, m., das Geschenk. Vz
Podar. Lpř., Dch. Podarebně = marně. P. jsem tam chodil.
Na již. Mor. Šd. Vz násl. Podaremně = podarebně. Nech já k vám
p. nechodím. Brt. N. p. 194. Podarendář, e, m. = podnájemník, Sub-
arendator, m. J. tr. Podarendovať, etwas Verpachtetes einem
anderen verpachten. Slov. Bern. Podařiti hoho čím. Ježíš tohoto rájem
p-ří. Sv. ruk. 184. — co komu. Podařil mi Bůh manželku (dítětem, slehla). U Žamb., u Chrud. Dbv., Brv. — se komu kde jak. P-lo se jim to na krátko alespoň na pravém břehu Inda. J. Lpř. Podarkovať s kým = pohrdati. Mor.
Brt. D. 249. Podaruněk. Koll. Zp. I. 308., Sš. P. 257.,
Brt. D. 249. Podatek = placení pokuty sousedům. Sf.
III. 127., 129. Podati co komu. P. hostem čaj. Us.
Dch. P. někomu lenošku, Sá., zprávu o něčem. Mus. 1880. 455. Podávali sobe řeči zlé. Wtr. exc. P. někomu ruku na přivítanou. Sá. P. veřejnosti první díl geometrie. Jd. Nepo- dávejte tomu ruce (nechte toho). Us.Vck. — |
komu čeho. P. někomu dobrého večera.
Sá. Zdálo se mu ve snách, an mu panna krvavého nápoje podává. V. Aby mu čbána vody podal. Pass. mus. 353. P-li mu dvého, aby se s ním umluvil aneb aby šel do vě- zení. Let. 327. — se komu = povésti, po- dařiti se. Mor. Jak sa vám mašíci podali? Brt. D. 249. — co odkud. Podal mu list ze zaňadří. Kká. — co, koho, se k čemu (kde jak). P. někomu ruku k smíru, Us. Pdl., ku pomoci. Hrts. K nápravě se podal. Sš. II. 66. Ani v póhonech bez slyšenie spravedlivého žádného netoliko k pomstám nepodávají, ale ani odsuzují. Vš. 86. I k po- kutám se podávali, ač by co na ně nesluš- ného bylo uvedeno. Bart. Když sú žluč s octem podali k napití tvému. Pravn. 1949. Podal ho k smrti. Št. Kn. š. 20. — co, koho, se nač. Ať nás nepodá na zatracení. Výb. II. 26. P-la si s ním ještě jednou na to ruku. Osv. I. 13. Podál sa na taťka = povedl se po něm. Val. Brt. D. 249. — co, se kam (kdy proč, kudy). Podal mi do ruky knihu. Pká. P. žádosť k úřadu. Us. Pdl. Hraje na: „Podej dál" = odkládá. Vor. St. 44. Něco u veřejnosť p. Mus. 1880. 106. P-li se do země N . .. (odebrali se). V. Sr- bové p-li se přes Dunaj do končin východ- ního císařství (táhli). Št. Strž II. 18. Zboží po řece až k moři Kaspium se podávalo. Kosmogr. 67. A. Knížata ruští na počátku měsíce listopadu podávají se k vybírání daní po Slovanech do měst Teverů. Šf. Strž. 11. 115. On móž jej p. u věčné muky. Št. Kn. š. 17. — več. Někomu něco v oběť p. Vrch. U velikú věc bych se podal. Výb. II. 42. — kde Někomu ruku při oltáři p. Šml. Vylíčení toho podává ve spise ... Us. Pdl. K vyznání víry se přede všemi lidmi podávají. Bart. Nemož-liť (črt) zevného smilstva poskýsti komu, ale v manželství jeho podá. Št. Kn. š. 73. — jak. P. něco písemně, v přehledu, u výtahu. Us., Osv. — komu oč. I bylo bratru o ty jesuity po- dáno. Bl. Živ. Aug. 73. — koho čím. Po- ňovadž toho, jehož všecka nebesa nemohú obklíčiti, podala jsi nám svým lóuem. Št. Kn. š. 72. — proč. P. někomu ruku na rozloučenou. Šml. — s kým. I podadí sobě řeči s žalobníkem. NB. Tč. 251. Podávaná, é, f., hra míčem. Rgl.
Podávání těla Páně, svátosti oltářní.
Hnoj. — P. = troubel. Dýmka na dlouhém p. U Hořic. Hk. — P. = podací. Kostelní p. 1446. Zem. des. krnov Podavek. Historické p-vky, hist. Mate-
rial. Pal. Rdh. II. 471. Podávení. Cf. Výb. I. 979., 982.
Podáviti pannu. Kšch., Let. 178., Št. Kn.
š. 39., Št. N. 77. — jak: násilím. Arch. I. 359. Podávka, y, f. Býti na p-vku (na po-
směch). Us. Hrpt. Podbabí, n. = pole u Zlina. Pk.
Podbahniti co čím. Mozek pitím p.
Wtr. exc. Podbanka, y, f., die Filialbank. Šm.,
Loos. Podbarviti, il, en, ení, grundiren. P.
kůži. Šp., Šm., Loos. |
||
|
|||
Předchozí (280)  Strana:281  Další (282) |