282

Podbaštář, e, m = kdo bydlí pod ba-
štami. Bern.

Podbaštní = pod baštami ležící. P. strana
města. Stat. 1871. 109.

Podbati nač. Dokiaľ mal prácu, ne-
podbal na to. Phľd. VII. 122. Na to nic
nepodbav. Výb. I. 442. — v čem. Alx. V.
v. 133.

Podbečice, mlýn u Vltavotýna.

Podběh, u, m. P. u švihadla v tělocv.
Rgl.

Podběha = nevěstka. Měl 300 kuběn neb
podběh. Hus I. 277. Cf. Podběhnouti.

Podběhnouti. — (kde) čím V očích
podbíhá krví. Kká. Oči mu p-hly krví.
Hlk.

Podběl. Cf. Slb. 448., Čl. Kv. 200, Rstp.
863., Rosc. 129., Mllr. 108.

Podbělice, e, 1., homogyne, rostl. Vz Čl.
Kv. 200.

Podbělka = druh housky. ŠB. Dial. 23.

Podbělný. P. mouka, Wtr., plátno. Hus
II. 239.

Podbělovský, vz Stach V., Bačk. Písm.
35.

Podbělový = podbělní. Rgl.

Podběr, u, m. = vyřezávání medových
plástů. Us. Vz Podřízka.

Podběrač = zakulacené dláto. Včř. II. 30.

Podběrák, u, m. P. šachtový, Feder-
bohrer, ein Erweiterungsbohrer. Hř.

Podbielo, a, n. = bělidlo. Dáždičku, ne-
choď tu, máme tu robotu; Iď si na p-la,
kde plátenko biela. Sl. sp. 188.

Podbíječ, e, m. = dobývatel. Metali šípy
proti p-cům hradby. Schz. Joch.

Podbílek. Cí. Rstp. 1160., Slb. 387., ČI.
Kv. 247., Rosc. 135., Mllr. 59.

Podbírka, y, f. = podřízka. Vz Podběr.
NA. IV. 108.

Podbírská, é, f. = čes. tanec. Škd.

Podbiskup. Výb.II. 817., Kar. 73.

Podbiskupí, u., suffraganus. Boh. 39.,
Výb. 1. 575. Vz List. fil. 1884. 436.

Podbiti. Podbichu vše Kapadoky. Alx.
H. v. 4. (HP. 60.). — si čím co: boky —
pomoci, prospěti si. To bych si ním p-la
boky (když se některé nelíbí ženich nabí-
zeny)! Brt. D. 249.

Podbitie, n. P. bot (= podrážka). Orl.
XI. 206.

Podbočí, n., die Seite beim Menschen.
Nz.

Podboj. Citat je z Hr. ruk. 71. Dle Čsk. =
podvoj, podkladek.

Podbor, u, m., sam. u Chrudimě.

Podbořanky, pl., f., Podersanka, ves
u Jesenic v Žat. Cf. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 208.

Podbořany v Žatecku. Tk. VII. 165.,
Blk. Kfsk. 102., Rk. Sl.

Podboří, n., Ort unter einem Kieferwald.
Sp. — P., ves u Bernardic. Rk. Sl.

Podborní = pod borem ležící. P. = luka
u Kloušovic a Habrkovic BPr.

Podborováček, čku, m. = podborovník
(houba). U Bydž. Kšť.

Podborovák, u, m. = podborovník. U Tře-
bonína. Olv.

Podborovnička, y, f. = podborovník. Na
jihových. Mor. Brt.

Podborovník. Vz Rstp. 1899.

Podborovský Mlýn, Kiefermühle, mlýn
u Jičína.

Podboudlý chmel = který černá. Us.

Podbožský Mlýn v Bolesl. Blk. Kfsk.
534.

Podbradek = lalok, a Žamb. také ko-
courek. Dbv. — P. = šátek, kterým se
mrtvému brada podváže. U Kr. Hrad. Kšť.
U Jilemn. = šátek kolem hlavy pod bradu
uvázaný. Hk.

Podhradí, n. = podbradek. Nz. lk.

Podbrádka, lišta, die Hohlkehle, -leiste.
Nz. — P = stužka pod bradou držící čepec.
Němc.

Podbradovy, submentalis. Nz. lk.

Podbrana, sam. u Úště.

Podbrázdek, dku, m. = důlek na poli
způsobený tím, že pluh vyskakuje. Na Hané.
Vrch.

Podbrázditi, unterschrämen. Hrbk.

Podbrdí, u. = Tětínsko. Rk. Sl.

Podbrdový. P. pole (nedaleko lesnatého
vrchu). Kroměř. Wrch.

Podbrdsko, a, n. = podbrdský kraj. Mus.
1880. 458.

Podbrdský kraj = krajina pod Brdy.
Krč. — Arch. VII. 11, 717., Tk. VII. 350,
376., Tk. Žk. 195. P. úvaly = široké úvalní
krajiny, které od paty Brd a Brdatek vá-
penou vysočinu zdicko-pražskou kolkolem
objímají. Vz Kv. 1884. 633. Krč.)

Podbreh, u, podbrežek, zku, m., Bergfuss,
m. Slov. Bern.

Podbřezí, ves u Dobrušky; hájovna
u Kolína; pole u Račiněvsi na Roudn. Cf.
Sdl. Hr. 11. 68., III. 134., Rk. Sl.

Podbřezice, Podbrezitz, ves u Vyškova.

Podbreží, n , Ort unter dem Ufer, das
untere Uter, die Ufertiefe. Dch.

Podbříšek, regio hypogastrica. Nz. lk.

Podbříškový. P. tepna, arterirt hypoga-
strica.

Podbřišní, hypogastrisch, Unterbauch-,
P. průtrž. Dch.

Podbrúsiti. Po nenáhlu všech (lidí) pod-
brúsí (alias : všeckny zkusí. Sv. luk. 103.

Podbrušec, šce, m., pl. p-šce při zabí-
jačce = podbříšek, die Bauchspeckseite. Na
již. Mor. Šd.

Podbřuší, n. = podbřiší. U Místka. Skd.

Podbřušiua, y, f. = podbřiší. Slov. Hol.
296.

Podbučí, n., Ort unter dem Buchenwald.
Sl. les.

Podbuční, Podbutsccny, mlýn u Náchoda.

Podbuděcký Mlýn, Pillauer Mühle, mlýn
u Konic na Mor.

Podbuš, e, m., os. jm Blk. Kfsk. 575.

Poďbuzek, zku, m. = ryzec, houba. Šm.

Podceděnka, y, f. = nádoba, na níž ce-
děnka leží. KP. V. 185

Podcelný, ého, m. Mlč. 211.

Podceniti, vz Podceňovati.

Podceňovatel, e, m., der Unter-, Gering-
schätzer. Hlč.

Podcepník, u, m., ložisko, Lage einer
horizontalen Welle. Hř.

Podcestí, n. = pole pod cestou. MzO.
1890. 128.



	282

	Podbaštář, e, m = kdo bydlí pod ba- štami. Bern. Podbaštní = pod baštami ležící. P. strana města. Stat. 1871. 109. Podbati nač. Dokiaľ mal prácu, ne- podbal na to. Phľd. VII. 122. Na to nic nepodbav. Výb. I. 442. — v čem. Alx. V. v. 133. Podbečice, mlýn u Vltavotýna. Podběh, u, m. P. u švihadla v tělocv. Rgl. Podběha = nevěstka. Měl 300 kuběn neb podběh. Hus I. 277. Cf. Podběhnouti. Podběhnouti. — (kde) čím V očích podbíhá krví. Kká. Oči mu p-hly krví. Hlk. Podběl. Cf. Slb. 448., Čl. Kv. 200, Rstp. 863., Rosc. 129., Mllr. 108. Podbělice, e, 1., homogyne, rostl. Vz Čl. Kv. 200. Podbělka = druh housky. ŠB. Dial. 23. Podbělný. P. mouka, Wtr., plátno. Hus II. 239. Podbělovský, vz Stach V., Bačk. Písm. 35. Podbělový = podbělní. Rgl. Podběr, u, m. = vyřezávání medových plástů. Us. Vz Podřízka. Podběrač = zakulacené dláto. Včř. II. 30. Podběrák, u, m. P. šachtový, Feder- bohrer, ein Erweiterungsbohrer. Hř. Podbielo, a, n. = bělidlo. Dáždičku, ne- choď tu, máme tu robotu; Iď si na p-la, kde plátenko biela. Sl. sp. 188. Podbíječ, e, m. = dobývatel. Metali šípy proti p-cům hradby. Schz. Joch. Podbílek. Cí. Rstp. 1160., Slb. 387., ČI. Kv. 247., Rosc. 135., Mllr. 59. Podbírka, y, f. = podřízka. Vz Podběr. NA. IV. 108. Podbírská, é, f. = čes. tanec. Škd. Podbiskup. Výb.II. 817., Kar. 73. Podbiskupí, u., suffraganus. Boh. 39., Výb. 1. 575. Vz List. fil. 1884. 436. Podbiti. Podbichu vše Kapadoky. Alx. H. v. 4. (HP. 60.). — si čím co: boky — pomoci, prospěti si. To bych si ním p-la boky (když se některé nelíbí ženich nabí- zeny)! Brt. D. 249. Podbitie, n. P. bot (= podrážka). Orl. XI. 206. Podbočí, n., die Seite beim Menschen. Nz. Podboj. Citat je z Hr. ruk. 71. Dle Čsk. = podvoj, podkladek. Podbor, u, m., sam. u Chrudimě. Podbořanky, pl., f., Podersanka, ves u Jesenic v Žat. Cf. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 208. Podbořany v Žatecku. Tk. VII. 165., Blk. Kfsk. 102., Rk. Sl. Podboří, n., Ort unter einem Kieferwald. Sp. — P., ves u Bernardic. Rk. Sl. Podborní = pod borem ležící. P. = luka u Kloušovic a Habrkovic BPr. Podborováček, čku, m. = podborovník (houba). U Bydž. Kšť. Podborovák, u, m. = podborovník. U Tře- bonína. Olv. Podborovnička, y, f. = podborovník. Na jihových. Mor. Brt.	Podborovník. Vz Rstp. 1899. Podborovský Mlýn, Kiefermühle, mlýn u Jičína. Podboudlý chmel = který černá. Us. Podbožský Mlýn v Bolesl. Blk. Kfsk. 534. Podbradek = lalok, a Žamb. také ko- courek. Dbv. — P. = šátek, kterým se mrtvému brada podváže. U Kr. Hrad. Kšť. U Jilemn. = šátek kolem hlavy pod bradu uvázaný. Hk. Podhradí, n. = podbradek. Nz. lk. Podbrádka, lišta, die Hohlkehle, -leiste. Nz. — P = stužka pod bradou držící čepec. Němc. Podbradovy, submentalis. Nz. lk. Podbrana, sam. u Úště. Podbrázdek, dku, m. = důlek na poli způsobený tím, že pluh vyskakuje. Na Hané. Vrch. Podbrázditi, unterschrämen. Hrbk. Podbrdí, u. = Tětínsko. Rk. Sl. Podbrdový. P. pole (nedaleko lesnatého vrchu). Kroměř. Wrch. Podbrdsko, a, n. = podbrdský kraj. Mus. 1880. 458. Podbrdský kraj = krajina pod Brdy. Krč. — Arch. VII. 11, 717., Tk. VII. 350, 376., Tk. Žk. 195. P. úvaly = široké úvalní krajiny, které od paty Brd a Brdatek vá- penou vysočinu zdicko-pražskou kolkolem objímají. Vz Kv. 1884. 633. Krč.) Podbreh, u, podbrežek, zku, m., Bergfuss, m. Slov. Bern. Podbřezí, ves u Dobrušky; hájovna u Kolína; pole u Račiněvsi na Roudn. Cf. Sdl. Hr. 11. 68., III. 134., Rk. Sl. Podbřezice, Podbrezitz, ves u Vyškova. Podbreží, n , Ort unter dem Ufer, das untere Uter, die Ufertiefe. Dch. Podbříšek, regio hypogastrica. Nz. lk. Podbříškový. P. tepna, arterirt hypoga- strica. Podbřišní, hypogastrisch, Unterbauch-, P. průtrž. Dch. Podbrúsiti. Po nenáhlu všech (lidí) pod- brúsí (alias : všeckny zkusí. Sv. luk. 103. Podbrušec, šce, m., pl. p-šce při zabí- jačce = podbříšek, die Bauchspeckseite. Na již. Mor. Šd. Podbřuší, n. = podbřiší. U Místka. Skd. Podbřušiua, y, f. = podbřiší. Slov. Hol. 296. Podbučí, n., Ort unter dem Buchenwald. Sl. les. Podbuční, Podbutsccny, mlýn u Náchoda. Podbuděcký Mlýn, Pillauer Mühle, mlýn u Konic na Mor. Podbuš, e, m., os. jm Blk. Kfsk. 575. Poďbuzek, zku, m. = ryzec, houba. Šm. Podceděnka, y, f. = nádoba, na níž ce- děnka leží. KP. V. 185 Podcelný, ého, m. Mlč. 211. Podceniti, vz Podceňovati. Podceňovatel, e, m., der Unter-, Gering- schätzer. Hlč. Podcepník, u, m., ložisko, Lage einer horizontalen Welle. Hř. Podcestí, n. = pole pod cestou. MzO. 1890. 128.