Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |
|
|||
282
|
|||
|
|||
Podbaštář, e, m = kdo bydlí pod ba-
štami. Bern. Podbaštní = pod baštami ležící. P. strana
města. Stat. 1871. 109. Podbati nač. Dokiaľ mal prácu, ne-
podbal na to. Phľd. VII. 122. Na to nic nepodbav. Výb. I. 442. — v čem. Alx. V. v. 133. Podbečice, mlýn u Vltavotýna.
Podběh, u, m. P. u švihadla v tělocv.
Rgl. Podběha = nevěstka. Měl 300 kuběn neb
podběh. Hus I. 277. Cf. Podběhnouti. Podběhnouti. — (kde) čím V očích
podbíhá krví. Kká. Oči mu p-hly krví. Hlk. Podběl. Cf. Slb. 448., Čl. Kv. 200, Rstp.
863., Rosc. 129., Mllr. 108. Podbělice, e, 1., homogyne, rostl. Vz Čl.
Kv. 200. Podbělka = druh housky. ŠB. Dial. 23.
Podbělný. P. mouka, Wtr., plátno. Hus
II. 239. Podbělovský, vz Stach V., Bačk. Písm.
35. Podbělový = podbělní. Rgl.
Podběr, u, m. = vyřezávání medových
plástů. Us. Vz Podřízka. Podběrač = zakulacené dláto. Včř. II. 30.
Podběrák, u, m. P. šachtový, Feder-
bohrer, ein Erweiterungsbohrer. Hř. Podbielo, a, n. = bělidlo. Dáždičku, ne-
choď tu, máme tu robotu; Iď si na p-la, kde plátenko biela. Sl. sp. 188. Podbíječ, e, m. = dobývatel. Metali šípy
proti p-cům hradby. Schz. Joch. Podbílek. Cí. Rstp. 1160., Slb. 387., ČI.
Kv. 247., Rosc. 135., Mllr. 59. Podbírka, y, f. = podřízka. Vz Podběr.
NA. IV. 108. Podbírská, é, f. = čes. tanec. Škd.
Podbiskup. Výb.II. 817., Kar. 73.
Podbiskupí, u., suffraganus. Boh. 39.,
Výb. 1. 575. Vz List. fil. 1884. 436. Podbiti. Podbichu vše Kapadoky. Alx.
H. v. 4. (HP. 60.). — si čím co: boky — pomoci, prospěti si. To bych si ním p-la boky (když se některé nelíbí ženich nabí- zeny)! Brt. D. 249. Podbitie, n. P. bot (= podrážka). Orl.
XI. 206. Podbočí, n., die Seite beim Menschen.
Nz. Podboj. Citat je z Hr. ruk. 71. Dle Čsk. =
podvoj, podkladek. Podbor, u, m., sam. u Chrudimě.
Podbořanky, pl., f., Podersanka, ves
u Jesenic v Žat. Cf. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 208. Podbořany v Žatecku. Tk. VII. 165.,
Blk. Kfsk. 102., Rk. Sl. Podboří, n., Ort unter einem Kieferwald.
Sp. — P., ves u Bernardic. Rk. Sl. Podborní = pod borem ležící. P. = luka
u Kloušovic a Habrkovic BPr. Podborováček, čku, m. = podborovník
(houba). U Bydž. Kšť. Podborovák, u, m. = podborovník. U Tře-
bonína. Olv. Podborovnička, y, f. = podborovník. Na
jihových. Mor. Brt. |
Podborovník. Vz Rstp. 1899.
Podborovský Mlýn, Kiefermühle, mlýn
u Jičína. Podboudlý chmel = který černá. Us.
Podbožský Mlýn v Bolesl. Blk. Kfsk.
534. Podbradek = lalok, a Žamb. také ko-
courek. Dbv. — P. = šátek, kterým se mrtvému brada podváže. U Kr. Hrad. Kšť. U Jilemn. = šátek kolem hlavy pod bradu uvázaný. Hk. Podhradí, n. = podbradek. Nz. lk.
Podbrádka, lišta, die Hohlkehle, -leiste.
Nz. — P = stužka pod bradou držící čepec. Němc. Podbradovy, submentalis. Nz. lk.
Podbrana, sam. u Úště.
Podbrázdek, dku, m. = důlek na poli
způsobený tím, že pluh vyskakuje. Na Hané. Vrch. Podbrázditi, unterschrämen. Hrbk.
Podbrdí, u. = Tětínsko. Rk. Sl.
Podbrdový. P. pole (nedaleko lesnatého
vrchu). Kroměř. Wrch. Podbrdsko, a, n. = podbrdský kraj. Mus.
1880. 458. Podbrdský kraj = krajina pod Brdy.
Krč. — Arch. VII. 11, 717., Tk. VII. 350, 376., Tk. Žk. 195. P. úvaly = široké úvalní krajiny, které od paty Brd a Brdatek vá- penou vysočinu zdicko-pražskou kolkolem objímají. Vz Kv. 1884. 633. Krč.) Podbreh, u, podbrežek, zku, m., Bergfuss,
m. Slov. Bern. Podbřezí, ves u Dobrušky; hájovna
u Kolína; pole u Račiněvsi na Roudn. Cf. Sdl. Hr. 11. 68., III. 134., Rk. Sl. Podbřezice, Podbrezitz, ves u Vyškova.
Podbreží, n , Ort unter dem Ufer, das
untere Uter, die Ufertiefe. Dch. Podbříšek, regio hypogastrica. Nz. lk.
Podbříškový. P. tepna, arterirt hypoga-
strica. Podbřišní, hypogastrisch, Unterbauch-,
P. průtrž. Dch. Podbrúsiti. Po nenáhlu všech (lidí) pod-
brúsí (alias : všeckny zkusí. Sv. luk. 103. Podbrušec, šce, m., pl. p-šce při zabí-
jačce = podbříšek, die Bauchspeckseite. Na již. Mor. Šd. Podbřuší, n. = podbřiší. U Místka. Skd.
Podbřušiua, y, f. = podbřiší. Slov. Hol.
296. Podbučí, n., Ort unter dem Buchenwald.
Sl. les. Podbuční, Podbutsccny, mlýn u Náchoda.
Podbuděcký Mlýn, Pillauer Mühle, mlýn
u Konic na Mor. Podbuš, e, m., os. jm Blk. Kfsk. 575.
Poďbuzek, zku, m. = ryzec, houba. Šm.
Podceděnka, y, f. = nádoba, na níž ce-
děnka leží. KP. V. 185 Podcelný, ého, m. Mlč. 211.
Podceniti, vz Podceňovati.
Podceňovatel, e, m., der Unter-, Gering-
schätzer. Hlč. Podcepník, u, m., ložisko, Lage einer
horizontalen Welle. Hř. Podcestí, n. = pole pod cestou. MzO.
1890. 128. |
||
|
|||
Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |