284

Poddržák, u, m., der Unterhalter beim
Kammmacher. Šm.

Poddubí ves. S N. XI. 50., Blk. Kfsk.
533., Rk Sl. — P. = louky u Chuděnic.
BPr. = O., ein Ort unter dem Eichenwalde.
Dch.

Poddůstojnictvo, a, n., die Unter-Offi-
ziere, b. N. XI. 51 , Osv. I. 343.

Poddutovypuklý, concavconvex. Ssk.

Poddužák, u, m., blighia, die Blighie,
rostl. Vz Rstp. 226.

Poddužnělka, y, f., pacaurina, die Pa-
caurine, rostl. Vz Rstp. 857.

Poddvorský mistr, Unterhofmeister, m.
Šm., Loos.

Poddymky, pl., m. = podplameník (jídlo).
Slov. Hdž. Šlb. 86.

Poddymník, u, m. -plášť u komína, der
Rauchtangmantel. Nz.

Pode, vz Pod.

Poděbradský. P. věk v Cech. Pal. Rdh.

II. 528. nn. Píseň o starých pannách p-ských.
Vz Sbtk. Krat. h. 87. P. jednota. Tk. VI.
354 — P. Jan, bakalár 1566. Jir. Ruk. II.
129.

Poděbrady. Dal. 153. Cf Pal. Rdh. II.
125., Arch. VII. 717., VIII. 599., Let. 8.,
38., 69., 156 , 158., 178., 253., Rejstřík. Tk.
VI. 353, 354., VII. 417., Tk. Žk. 224., Blk.
Kfsk. CXLIX., Sdl. Hr. II. 279 , III. 206.,
IV. 40., V. 364, VI. 182., Bart. 150., Rk.
Sl. Z P-brad Jiří. Slavín IL 164. Z P-brad
Hynek, jeho syn. Cf. Tf. H. 1. 216., Jg. H.
1. 613., Jir. Ruk. 11. 127., ŠB. D. ř. 277.,
Pyp. K. II. 352., Ukaz. 60, Mus 1848. 13.,
1872. 214.

Podebraný, unterwühlt. Města němectvím
p-ná Obz. 1886. 339.

Podebrati co. Pluh zemi podbírá. NA.
IV. 68. — co jak. Znaky pod jednoty p.
Pal. Rdh. I. 342. — se. P-rá se = obloha
se od spodu vyjasnívá; boule od spodu
hnisá. Brt. D. 249. — se nač. Já sa na to
podberiem (pokusím se o to). Němc. VII.
116.

Podeč = pod co. 1589.

Pode dvorem, mlýn u Prachatic.

Podedvorský, rybník na Třeboňsku.
BPr.

Podehtiti, il, ěn, ění, betheeren. Šm.

Poděhúsy, Poděhusy. Tk. V. 103., Tk.
Žk. 224., Sdl. Hr. I. 208., III. 305, IV. 10.,
145, V. 317., 351., Rk. Sl.

Podechnouti. Větřík libě podechuje. Šf.

III. 93. — P. = zdechnouti. Nech psom
tráva roste, keď kone podechnú. Slov. Rr.
MBš

Podejmouti co. Ž. wit. 73. 3. To mne
podjímá (interessiren). Dk. Jed tělo již
podjal (angreifen). Posp. (Jelen) do lesových
přiebytkóv teče, ano p-má jej péče. Esp
2358. Ale myška česť podejme, když jí lev
život odejme. Esp 1205 — co kdy. V letu
větry p-ly roucho. Č. Kn š. 339. — se
čeho. P-mal se osvěty národu (staral se
o ni). Št. III. 213. -- Dch., Zl. V., Šmb.—
co proti komu: boj. Pass. — co odkud
(zač). Podjal jej z stád ovčích, tollere. Ž.
wit. 77. 70. Chtěl ji za ruku s země pod-
jíti (podzdvihnouti). Sv. ruk. 189.— jak.

Čeho nelze ujíti, musíš mužně podjíti. Lpř.
Vysoko podňal a nízko pustil. Cf. Vítr. Lpř.

Podejzna, y, f, v horn., die Schwelle.
Sm.

Poděkování jim učinil od bratra Jana
i od sebe (svým jménem). Výb. II. 1462.

Poděkovati, benedicere v Ž. klem. ve-
směs, v Ž. wit. blahati vesměs. — komu
z čeho. P-val z pozdravení. Wtr exc. Kdo
nám z toho p-je? Arn. 1893. Aby jemu
z jeho dobrodějstva p-li. 14. stol. List. fil.
1887. 262. Z toho vína se p-vav. Pass.

Poděkovník, a, m. = povděčník. Slov.
Bern.

Poděkovný = po vděčný. Slov. Bern.

Podél, podýl = déle, delší čas. Zdržel se
tam p. Mor. Knrz.

Poděl, u, m. = podíl. Slov. Bern.

Podělaný. Má p-né nohy (= počarované,
ochromí-li někdo na nohy nevěda od čeho).
Slez. Šd.

Podělati co. Vešken most zase podělali
a opravili. Let. 85. Ktožť co p-lá, ihned mu
zaplať. Št. Kn. š. 100. Cos p-lal (= udělal),
že ti vyhřešili. Mor. Brt D. — kdy. Před
velikonočními svátky jsme podělávaly (uklí-
zely) a už je zase vše učazeno. Us. Plsk. —
čeho. Tu tě podělal všech Němcuov a Rí-
manuov, neb o nich toho plno jest; Tu tě
odpustkuov podělal, ba na hlavu je po-
lámal. Jel. Enc. mor. 42. pozn.— P. = po-
čarovati. Má-li dobytče od zlého člověka
poděláno, musí hospodař sousedovi ukrásti
z voza svoreň a v ohni rozpáliti, v nápoji
uhasiť a pak dobytčeti dáť píti a konečně
svoreň zase na dřívější místo odnésti. Na
Vsacku. Vck.

Podělávaný = opravovaný. P. samostřiely.
Výb. II. 365.

Podělávky mají dřevěný spodek a ko-
žený svršek. Rjšk.

Podelbí, n. Z p. na někoho hleděti (za-
mračeně, nedůvěřlivé). Us. Dch., Tč.

Podělený; -en, a, o, betheilt. — čím:
odměnou. Šim. 166. — koho se čím
(s kým). P. se kořistí. J. Lpř. Chci se tím
p. se čtenáři. Pal. Rdh. I. 91. S nimiž mravy
a jazykem se podělovali; Na kterémž (místě)
národové obojího kmene sídly i obchodem
vzájemně se podělovali Šf. Strž. I. 322.,
441. — se s kým oč. O které se s vámi
p-lím. Pal. Rdh. III. 117 , Kol. - se s kým
s čím. S obědem s ní se p -lil, správně:
obědem. Pk.

Podelhotský Mlýn u Beneševa, PL.,
potok. Pam arch. I. 321.

Podělkářka, y, f. = nádennice. Ehr.

Podělkářsťví, n. = práce nádennická.

Podělkový = robotní. P. obec. Ehr.

Podel-Lhota, y, f, Unter-Lhota, ves
u Čechtic. Vz Lhota Dolní.

Podělník, a, m., der Pfründler. Dch.

Podélník, u, m. = podélné břevno, das
Langjoch. Hrbk.

Podélný. P. rozlehlosť, Längenausdeh-
nung, zlomenina, -bruch, vlákna, -fassern,
Sl. les., chvění (longitudalní), Mj., řez,
-schnitt, Zpr. arch.. sfaerická aberrace, ZČ.
III. 63., pohyb, Stč. Zem. 755., profil, osa,
průřez. Us. Pdl.