285

Podelok, lku, m = podělek. Slov. Rr.
Sb.

Poděložný. P. mázdra, decidua vera. Nz.
lk.

Podemladí, n. = pole u Volyně. BPr.

Podemlencí, n. = louky u Budětic. BPr.

Podemleti koho (ve hře v karty) =
podhoditi. P-lel ho a připravil o krále.
U N. Bydž. Kšť.

Podemlivý, unterwählend. P. proud. Msn.
Oř. 62.

Podemlýnský = rybník na Třeboňsku.
BPr.

Podeň = od něj Výb. II. 1430.

Podena, y, f. = rákosník horní, pták.
Brm. 11. 2. 228.

2. Podenka Cf. Rstp. 1684.

Podeňka, y, f. = jepice. Us. Ktk., Brm.
IV. 539.

Podenže, e, f, Unter-Ens (Oesterreich).
Šd.

Podepěra. U N. Kdyně. Rgl. U každé
sněti je p. Sá.

Podepjatý; -at, a, o. Noha dřevem pode-
p-tá. Nrd. Blld. 28.

Podeplovati co, darunterschwimmen.
Mour.

Podepnutý; -ut, a, o = podepjatý. P.
oblouk. NA. IV. 238.

Podepřený čím. Slabika souhláskou p-ná.
Dk. Poet. 407. Moc právem p-ná. Vš. 299.

Podepříti co kam: hlavu do dlaní, Hrts.,
se ramenem v stěnu. Kká. — se čeho nač.
A že ste se toho p-li na právo. Mus. 1880.
553. — se kde: na skále. Krnd. 160.

Podeptati = pošlapati. Koně mu p-li
nohy. Laš. Brt. D. 249.

Poděrák = pověrák, das Pflugeisen. Sl.
les. P., das Bankeisen. Šand. II. 86.

Podeřenie, n. = podezření. KRnd. 167.
a j.

Poderka, y, f., physostomum, členovec.
Brm. IV. 608.

Podeřov, a, m., Podeřow, mlýn u Stra-
konic.

Podeschnouti = zdola schnouti. Chmel
podesychá. Us. Vck.

Podestáti něco = býti s něco. To on
nemůže p. Us. u N. Kdyně. Rgl.

Podestatka, y, f. = pole (pod statkem)
u Domažl. BPr.

Podestlati jak. Nemluvňátek těla ko-
pytům svých koní podestýlá s chechtem.
Kká. K sl. j. 132.

Podestřený; -en, a, o, untergebreitet.
Šp. P. sláma. Pdl.

Podestýlati, vz Podestlati.

Podešev. Cf. Mkl. Etym. 339. a.

Podešlosť. Bob otok ran nebo p. shání.
Haj.

Podešlý. V p-šlém (vyšším, pokročilém)
věku, stáří. Šf. Strž. II. 88., 90. Tato úcta
vlivem podešlých židů proměnila se ve
snahu Pavla usmrtiti. Sš. Sk. 171. — P. =
podebraný. Mám hlavu jako p-šlou. U Žamb.
Dbv.

Podešvalka, y, f., der Pantoffelstein.
Šm.

Podešví, n., několik domkův u Rožnova.

Podešvice: polovičník mastricht, hem-

locká, zelená, vídeňská. Vz Matj. 46. P.
klepaná, česká, chebská, válená, hlazená,
lehká, těžká, vydělaná (kotvami, knoppern-
gegerbt, tříslem) dubená. Šp. Továrna na
p.; továrník, vyrábění p-vic. Šp. Na p-ci
rozeznáváme: hlavu, krk, nohy (nožiny),
pobřišnice, hřbet; nohy s pobřišnicí činí
krajinu. Matj. 50., 51.

Podešvicovy, Sohlenleder-. P. průmysl,
Šp , kroužky. Pdl.

Podešvina, y, f. = podešvice. Wld., Khl.

Podešvisko, a, n.= špatný podešev. Bern.

Podešvovať = podraziti, sohlen. Dala
butky (botky) p Slez. Šd.

Podešvový, Sohlen-. Bern.

Poděť = založiti, ztratiti. Poďéł sem kdesi
křivák. Mor. Brt. D. 250. Slov. Bern.

Podeťatý; -at, a, o, unten angehauen.
P. Buk. Brt. P 11. 338.

Podevsí, n. Na p. = pole na Zavlekomě;
louka u Hradečic. Cf. Předevsí, Předves.
BPr., Ntk.

Podezdění, n = podezdívka. Nz.

Podezdívka. Je-li špatná p., co po celé
chalupe? Us.

Podezíraní, n. = podezřívání. Posp.

Podezírati, vz Podezřívati, Podříkati
(dod.).

Podezíravosť, i, f., die Argwöhnlichkeit.
Šmb. 8. II. 170.

Podezíravý, argwöhnisch. Smb.

Podezřelý v čem. Výb. II. 1653., Cor.
jur. IV. 3. 1. 414.—415.

Podezřen. Cf. Čl. Kv. 76., Slb. 87., Rstp.
1777.

Podezření. Hrozné p. v duši mé jak
pekla záře svítiť počíná. Zr. Gris P. ne-
umře, ač jestliže nevzroste. Tbz. Zlé p. jen
smrť vykoření. Mor. Té.

Podezřenovitý. P. rostliny, osmundaceae:
podezřen. Vz Rstp 1777.

Podezřený v čem. V tom krádeži jest
obžalovaný pro utíkánie rychtářovi velmi
p-řen. NB. Tč. 235.

Podezřívač, e, m., der Beargwöhner.
Smolík. 174.

Podezřívačství, n., die Beargwöhnung.

Podezřívavosť, i, f. = podezřelivosť. Bdl.

Podezřívavý, verdächtigend. Dch.

Poděž, e, t = podjíždě. Na. Plas. BPr.

Podfilialka, y, f. = menší filialka. Čerm.

Podfrndžiť = ozdobiti. Slov. Bern.

Podfuk, u, rn. = krinolína (žertem). Us.
Hk.

Podfukem = tajně, úskočné. Mor. Knrz.

Podfukovati. Zlý vítr ho podfoukl (otekl).
Us Sk

Podgajsaný = podkasaný. P. letnica.
Slez. Šd.

Podglagati = glagem podpustiti, aby se
srazilo. Val. Brt. L. N. I. 185.

Podglaněný. P. louka vodou. Vz Glaň.
a násl. Val. Brt. L. N. I. 226.

Podglaniti = zaplaviti (louku, pole), über-
schwemmen. Val. Vck.

Podhabřin, a, m., sam. u Turnova.

Podhačoví, n. = pole u Zašové na Val.
Vck.

Podháj, e, m., hájovna u Budějovic; pole
u Stražkova. BPr.

465