287

Podhrad, u, m, mlýn u Ml. Vožice,
u Smiřic a u Mšena; Pograth, ves u Chebu;
Friedrichshof, dvůr u Ml. Boleslavě; Chlu-
metz, městečko u Sedlčan. PL., Rk. 81. —
P., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Podhradčany. Tk. V. 100.

Podhradec, dce, m. Na P-ci = pole
u Šipouna. BPr.

Podhradí u Budějovic a u Jičína me-
stečka. — Cf. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. I.
2., 75., V. 364., Rk. Sl.

Podhradiště, ě, n., sam. u Kostelce nad
Orl.

Podhradní = rybník u Ml. Vožice. BPr.
P. Mlýn, Podhrader Mühle, mlýn ü Zbra-
slavic.

Podhradský, was unterhalb des Schlosses
ist. Šm. — P., ého, m., sam. u Krumlova;
rybník u Čáslavě. PL., Blk. Kfsk. 1051.—
P. Václ. Blk Ktsk. 666. P. z Vlčí Hory.
Sdl. Hr. VI. 63 , 87.

Podhrázecký Mlýn u Bystřice nad Ho-
stýnem.

Podhrází, n., sam u Třeboně a u Že-
bráka; mlýn u Votic; Podhraz, mysl. u Bělo-
hradu, továrna u Horažďovic; Podhrazy,
sam. u Sušice: Podrazermühle, mlýn u Kra-
lovic v Plžň. PL.

Podhrázka, y, f., Podhrazer Mühle, mlýn
u Loun.

Podhráznice, e, f. = pozemky u Mužetic.
BPr.

Podhrázný = pod hrází jsoucí. P. mlynář.
VSlz. I. 200.

Podhrázský Mlýn u Olešné v Brněn.,
u Rajhradu a u Zlaté Studně. Cf. násl. P.
rybník u Prčic; Na P-ské, louka u Sedlce
na Plzeň. BPr

Podhrázy, dle Dolany, mlýn u Mladotic
na Plasku, také: Podhrázský mlýn. BPr.

Podhrbolový. P. telisko, corpus sub-
thalamicum.

Podhrdelník, u, m. = řemen na uzdě
pod hrdlem. Laš. Tč. Vz Podhrdlek.

Podhrdlek, lat. soda. Sv. ruk 313. P.,
podhrdlí = podbradek vepřový. Val., laš
Brt. D. 250. P , Der Unterhals, die Halsgrube.
Ssk.

Podhřebenný, infraspinatus. Nz. lk.

Podhřívadlo, a, n., der Fubswärmer. Šm.

Podhříženec, nce, m. = rým s krátkým
nadrymkem a s dlouhým podrymkem. Šm.

Podhrobský, ého, m., sam. u Milína.

Podhrouziti. U Dobrušky: podhruziti.
Vk., na Hané: podhroziti. Bkř.

Podhubí = podplísní, das Unterlager der
Pilze, das Schwammgewebe. Nz., Ssk.

Podhumní, n. Na P-ních = pole u Ko-
márova na Soběsl. BPr.

Podhůra, y, f., sam. u Kr. Hradce a
u Chrudimě.

Podhůří, n. = podhoří. Sdl. Hr. VII. 218.
P. šumavské. Čechy I. 81. P., čásť Karpat.
Tl. M 7. P. = rovina mezi lesními horami.
Sdl. Hr. V. 117.

Podhůrka, y, f., samota u Přelouče a
u Chrasti. Cf. Rk. Sl.

Podchlebák, u. m. = kúsok konopného
plátna k prestieraniu na slamienky, do kto-
rých vyvalený chlieb sa dáva. Slov. Rr. Sb.

Podchmat, der Untergriff. Čsk.

Podchmeliti, il, en, ení, podchmelovati,
mit Hopfen anmachen. Šm. — se = opiti se.
Bern.

Podchod, u, m. Cf. Podjezd. Zpr. arch.
VIII. 41.

Podchodniča, pole u Lověšic. Pk.

Podchomoutník, u, m, das Kummet-
kissen. Šm.

Podchozí. Mluví v listu o p-zích vlou-
dilcích. Sš. II. 17.

Podchromiti, il, en, ení, podchromovati,
lähmen. Zbr. Báj. (dod. 13.).

Podchumení, n., dvůr u Bystřice pod
Hostýnem.

Podchvostina= podocasník. Vz Farkaš.

Podchvostník, u, m. = podchvostina. Šm.,
Bern.

Podchybati co komu, unterwerfen,
-schieben. Laš Tč.

Podchyt, u, m = podchycení. Phl'd. VI.
252.

Podchytek, tku, m. = podchycené slovo,
aufgegriffenes Wort. Laš. Tč.

Podchytiti co čím: slemeno stojkami.
NA. IV. 135.— koho kdy, kam. jak. Ty
v pádu kroky naše podchycuj. C. Kn. š
231. Stůjte a nepodchycujte se pode jho
služebnosti. Sš II. 54. Někoho pomocně p.
Dch — kde: pilíře v základech. Schz. —
co. On sa krejčířem neučil, ale on to ře-
meslo podcbytl (o samouku). Brt. D. 250.

Podigač, e, m. = lano n. kladkostroj,
jímž rahmt podél btěžně v poloze vodorovné
se zdvíhají Horv. Kpk.

Podiktovati, zu Ende, vollends dikti-
ren. — co: německý text komposice. Kos.
P-val tři archy, volldiktiren. Us.

Podíl. P. chudobní, Armenportion. J. tr.
P. spolkového užitku (dividenda): řádný,
mimořádný. Šp., J. tr. Statek na podíly
klásti. Kol. Dostalo se mi to v p. Dch. Do-
nesla mísu koláčů na p. = na podělení. Slez.
Šd. P. řetězce (v math.). Šim. 115. Obchod
na p., Participationsgeschäft. Šp. Cf. Cor.
jur. IV. 3 2. 431.

Podílina, v, f. = podíl (dividenda). Slov.
Šd.

Podílnictví, n., die Theilnehmung. Pr. tr.

Podílník, der Theilbesitzer, -haber,
Aktionär. Dch , Lpř. P. bankovního závodu.
Schz. P. společného lesa, der Mitmärker.
Sl. les.

Podílný P. počet (spolkový). P. číslovky,
numeralia distributiva. Křn. P. zem (která
se dobře oře), oračka (které ubývá). Mor.
Brt D. 250.

Podílový, Participations-. P. účet (účet
na podílí. Šp. P. soustava. Athen. III. 227.

Podim, u, m. = podzim. Mor. Brt. D.
108.

Podindosant, a, m., der Nachindosant.
Pr. tr.

Podindosatář, e, m., der Nachindosatar.
Pr. tr

Podirad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Podisť = podejíti. Slov. Bern.

Podistým = zajisté. Slov. Orl. XI. 113.,
Phl'd. VI. 267.

465*



	287

	Podhrad, u, m, mlýn u Ml. Vožice, u Smiřic a u Mšena; Pograth, ves u Chebu; Friedrichshof, dvůr u Ml. Boleslavě; Chlu- metz, městečko u Sedlčan. PL., Rk. 81. — P., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Podhradčany. Tk. V. 100. Podhradec, dce, m. Na P-ci = pole u Šipouna. BPr. Podhradí u Budějovic a u Jičína me- stečka. — Cf. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. I. 2., 75., V. 364., Rk. Sl. Podhradiště, ě, n., sam. u Kostelce nad Orl. Podhradní = rybník u Ml. Vožice. BPr. P. Mlýn, Podhrader Mühle, mlýn ü Zbra- slavic. Podhradský, was unterhalb des Schlosses ist. Šm. — P., ého, m., sam. u Krumlova; rybník u Čáslavě. PL., Blk. Kfsk. 1051.— P. Václ. Blk Ktsk. 666. P. z Vlčí Hory. Sdl. Hr. VI. 63 , 87. Podhrázecký Mlýn u Bystřice nad Ho- stýnem. Podhrází, n., sam u Třeboně a u Že- bráka; mlýn u Votic; Podhraz, mysl. u Bělo- hradu, továrna u Horažďovic; Podhrazy, sam. u Sušice: Podrazermühle, mlýn u Kra- lovic v Plžň. PL. Podhrázka, y, f., Podhrazer Mühle, mlýn u Loun. Podhráznice, e, f. = pozemky u Mužetic. BPr. Podhrázný = pod hrází jsoucí. P. mlynář. VSlz. I. 200. Podhrázský Mlýn u Olešné v Brněn., u Rajhradu a u Zlaté Studně. Cf. násl. P. rybník u Prčic; Na P-ské, louka u Sedlce na Plzeň. BPr Podhrázy, dle Dolany, mlýn u Mladotic na Plasku, také: Podhrázský mlýn. BPr. Podhrbolový. P. telisko, corpus sub- thalamicum. Podhrdelník, u, m. = řemen na uzdě pod hrdlem. Laš. Tč. Vz Podhrdlek. Podhrdlek, lat. soda. Sv. ruk 313. P., podhrdlí = podbradek vepřový. Val., laš Brt. D. 250. P , Der Unterhals, die Halsgrube. Ssk. Podhřebenný, infraspinatus. Nz. lk. Podhřívadlo, a, n., der Fubswärmer. Šm. Podhříženec, nce, m. = rým s krátkým nadrymkem a s dlouhým podrymkem. Šm. Podhrobský, ého, m., sam. u Milína. Podhrouziti. U Dobrušky: podhruziti. Vk., na Hané: podhroziti. Bkř. Podhubí = podplísní, das Unterlager der Pilze, das Schwammgewebe. Nz., Ssk. Podhumní, n. Na P-ních = pole u Ko- márova na Soběsl. BPr. Podhůra, y, f., sam. u Kr. Hradce a u Chrudimě. Podhůří, n. = podhoří. Sdl. Hr. VII. 218. P. šumavské. Čechy I. 81. P., čásť Karpat. Tl. M 7. P. = rovina mezi lesními horami. Sdl. Hr. V. 117. Podhůrka, y, f., samota u Přelouče a u Chrasti. Cf. Rk. Sl. Podchlebák, u. m. = kúsok konopného plátna k prestieraniu na slamienky, do kto- rých vyvalený chlieb sa dáva. Slov. Rr. Sb.	Podchmat, der Untergriff. Čsk. Podchmeliti, il, en, ení, podchmelovati, mit Hopfen anmachen. Šm. — se = opiti se. Bern. Podchod, u, m. Cf. Podjezd. Zpr. arch. VIII. 41. Podchodniča, pole u Lověšic. Pk. Podchomoutník, u, m, das Kummet- kissen. Šm. Podchozí. Mluví v listu o p-zích vlou- dilcích. Sš. II. 17. Podchromiti, il, en, ení, podchromovati, lähmen. Zbr. Báj. (dod. 13.). Podchumení, n., dvůr u Bystřice pod Hostýnem. Podchvostina= podocasník. Vz Farkaš. Podchvostník, u, m. = podchvostina. Šm., Bern. Podchybati co komu, unterwerfen, -schieben. Laš Tč. Podchyt, u, m = podchycení. Phl'd. VI. 252. Podchytek, tku, m. = podchycené slovo, aufgegriffenes Wort. Laš. Tč. Podchytiti co čím: slemeno stojkami. NA. IV. 135.— koho kdy, kam. jak. Ty v pádu kroky naše podchycuj. C. Kn. š 231. Stůjte a nepodchycujte se pode jho služebnosti. Sš II. 54. Někoho pomocně p. Dch — kde: pilíře v základech. Schz. — co. On sa krejčířem neučil, ale on to ře- meslo podcbytl (o samouku). Brt. D. 250. Podigač, e, m. = lano n. kladkostroj, jímž rahmt podél btěžně v poloze vodorovné se zdvíhají Horv. Kpk. Podiktovati, zu Ende, vollends dikti- ren. — co: německý text komposice. Kos. P-val tři archy, volldiktiren. Us. Podíl. P. chudobní, Armenportion. J. tr. P. spolkového užitku (dividenda): řádný, mimořádný. Šp., J. tr. Statek na podíly klásti. Kol. Dostalo se mi to v p. Dch. Do- nesla mísu koláčů na p. = na podělení. Slez. Šd. P. řetězce (v math.). Šim. 115. Obchod na p., Participationsgeschäft. Šp. Cf. Cor. jur. IV. 3 2. 431. Podílina, v, f. = podíl (dividenda). Slov. Šd. Podílnictví, n., die Theilnehmung. Pr. tr. Podílník, der Theilbesitzer, -haber, Aktionär. Dch , Lpř. P. bankovního závodu. Schz. P. společného lesa, der Mitmärker. Sl. les. Podílný P. počet (spolkový). P. číslovky, numeralia distributiva. Křn. P. zem (která se dobře oře), oračka (které ubývá). Mor. Brt D. 250. Podílový, Participations-. P. účet (účet na podílí. Šp. P. soustava. Athen. III. 227. Podim, u, m. = podzim. Mor. Brt. D. 108. Podindosant, a, m., der Nachindosant. Pr. tr. Podindosatář, e, m., der Nachindosatar. Pr. tr Podirad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Podisť = podejíti. Slov. Bern. Podistým = zajisté. Slov. Orl. XI. 113., Phl'd. VI. 267. 465*