288

Podišiar, u, m. = police (z desky na
stěně visící) na nádobí. Slov. Němc. VII.
185., Zátur., Dbš. Obyč. 57 , Ssk., Mkl. Etym.
254.

Podíti. — co. Kam's svého pána poděla?
Er. P. 486. 21. Kam's pak oči poděl (že's
toho neviděl)? Ehr. Ej škoda mého man-
žela! Kde sem ho smutná p-la? Sš. P. 664.
Kam jste vieru i česť podieli? Troj. 191.
b. — čeho. Kam jste (Cechové) poděli své
lvové síly? Jir. exc. — se Kam se poděje.
ML. 3. b. Kterak nemám naříkati, dyž se
nemám kam p.; Ach kaj (kam) se poděju
ubohá sirota. Sš. P. 25., 492. — co, se
komu. Nevěděl, kam jsou se mu poděli.
Bart. 77. Zelený štvrtku, kdes klíče poděl?
Poděl sem je, podél sv. Jiří. Sš. P. 770. —
se proč. Kam se poději hanbou, žalem a
bolestí? Mž. 88.

Podiv. Vjel do nich strach i podiv. Kká.
Td. 199. Jest věru s p-vem, že ... Mus. 1850.
367. Shledal k nemalému podivu, že ... Ves.
I. 55. To mi bylo na p. Us. Vk. Ale to je do
p-vu, co ten člověk dělá. Laš. Tč. Událosť
ta způsobila veliký p. Us Dch. Pane Bože
bez p-vu (říkají, když se někdo tuze diví).
U Dobrušky. Vk.

Podivadlo, a, n. = divadlo. Vábil ľud
k p-dlu. Slov. Hol. 362

Podívaná. To byla hrozná p. Čch. Věc
na p-nou, das Schaustück. Lpř. To bude
dnes p.: v Holešově budou věšeť a utráceť
(o jarmace punčochy a v hospodách peníze)!
Us.

Podívati se. To bychom se podívali!
Dch. Podívaj sa ho, už ide. Brt. D — Po-
dívati — dávati. Kde to p-váš? Mor. Brt.
D. 250.

Podívčiti si. Vyprosila si, že ešte aspoň
do roka si p-čí. Dbš. Sl. pov. 1. 65. Ta si
už málo p-čí, bude brzo svatba. Phl'd. VI.
30.

Podiven, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
Rk. Sl.

Podivená, é, f. Je to s p-nou. Us. Vk.
Nikomu nebude s p-nou, že .. KB. IV.

Podivení. Tím způsobil obecné p. Mus.
1880. 448. S p-ním se zastavil. V.

Podivice. Arch. VIII. 398, Blk. Kfsk.
702., Rk. Sl.

Podivín, mě. v Brněnsku. Jaké zajíce
jídají Podivínští? Jak škádlívají podivínské
židy? Co tam povídá býk? Vz Sbtk Krat.
h. 195.

Podivínský, absonderlich. P. návyky.
Vlč. — P, vz Podivín.

1. Podiviti, mirificare. Podivi milosrdie
tvé. Ž. wit. 16 7.

2. Podiviti se čemu. Její kráse se p-vil.
Pass. mus. 319. Jest se čemu p. nad leností
obyvatelův. Har.

Podivně, len by se p. na to díval. Dch.

Podivnochvosť, a, m., zvíře kunovité.
J. Purk.

Podivný. Jest mi p-vno, že ... Dch.
P-né, vz Jg. Slnosť. 46.

Podivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
Výb. I. 318.

Podivuhodnosť, i, f., Bewunderungs-
würdigkeit. Stč. Z. 748.

Podivuhodný, bewunderungswürdig. Mus.
1880. 147.

Podížka, y, f., die Döse. P. na máslo.
Sl. les.

Podjahní. Hořek. 13. b., List. fil. 1884.
436.

Podjaří, n., der Vorfrühling. Dch.

Podjariť = začíti. Slov Ssk.

Podjařmený; -en, a, o. P. zvíře, das
Jochthier. Lpř.

Podjařmiti, il, en, ení, unterjochen. —
co: zemi Sl. let. II. 24.

Podjaseň = podjeseň. Slov. Dbš Sl. pov.
III. 33. a j.

Podjatě, befangen. P. na někoho po-
hlížeti. Šml.

Podjatosť. Šml., J. tr.

Podjatý. P. soud (interessovaný), vní-
matel, Dk Aesth. 12., 28. P. mysl; Hleděti
na něco p-tým okem Dk — čím. P-ti jsme
strachem. Výb. II. 1483.

Podjazyčí, n, die Unterzungengegend.
Nz. lk

Podjazykový, sublingualis. Nz. lk.

Podjazylkový, infrahyoideus. P. krajina.

Podjedly, několik domkův u Příbora.

Podjem = podjímání, podjetí, die Sub-
sumtion. Nz., Sš. (II. 159., Sk. 187.).

Podjemník, u, m. = kološní zdvíhadlo,
der Gichtaufzug, v hutn. Hř.

Podjestřebí, n., Podprdy, Podjestřab,
sam. u Čes. Dubu. Cf. Rk Sl.

Podjetí se práce, die Unternehmung. Sf.
III. 227. — P., vz Podjem (dod ).

Podjezd, u, podjezdek, dku, m., die Unter-
fahrt (am Quai z B ), der Schwiebbogen =
místo, kudy se může podjížděti. Čch. Pt. 59.
P. = přikrytá kolna nebo návratí, jímžto se
do dvora vjíždí, podjíždí Slez. Šd. P. k vodě
pod nábřežím (čapadlo) vyklenutý. Stat. př.
kn. 1877. 99. P na voru, vz Válec.

Podjezerní šero. Nrd. Blld. 16.

Podjezí, n., die Hinterbeetung beim
Wehrbau. Nz.

Podjídati, unterfressen. Šm.

Podjímání, vz Tázací.

Podjímaný. P. sklo, das Uiberfangsglas.
Nz.

Podjistbie, u Tk. V. 69.

Podjíti co. Podejdem škodu nemalú. Alx.
V. v. 2360. (HP. 57.). — več. Kázal mu
v smrť ůsilnú p. Bož. umuč. v. 362.

Podjíždě. Ci. Válec, Podlištka, Podlišť.

Podjížditi, das Heu unterfahren, damit
es nicht nass werde. Šm.

Podkacinský .Mlýn u Milína.

Podkachlí, n , der Ort unter dem Ofen.
Bern.

Podkal, u, m. = podkalená louka, pod-
kalené seno, das Brackwasser. U N. Kdyně.

Podkaliti. Bolesť nám dni p-lí. Č. Kn.
š. 231.

Podkancléří, n. Vz List fil. 1884. 436.

Podkantoří, n., subcantor. Tk. III. 230.

Podkapitán, a, m., der Untercapitän.
Šm.

Podkasati co pod koho. Chtěli Prahu
atd. pod se p. Let. 378. Chtěl vešken svět
pod ně (kněze) p. Hus II. 174.