Podklačník, u, m. = klínek pod hřídelem
u pluhu Val. Vck.

Podklad. Str. 638. a. 7. ř. sh. mají oprav
v: nemají. P., das Substrat, Dk. P. 72.,
suppositum, hypostasis. Hlv. 66. P., fun-
damentum. B. mik. obecně. P-dy lodí, Balken,
auf denen die ans Land gezogenen Schiffe
ruhen. Lpř. P. skalní, der Felsengrund.
Mour. P. vědecký. ZČ. III. 22. P. vozový,
das Wagengestell. Pdl. P., der Vorpass,
u krejč. Radhost bude podkladem mého
životopisu Pal. Rdh. III. 258. P., čásť lisu
šroubového. KP. V. 177. P-dem pohybu jest
hmota. Dk. P. 2. Daj boháčovi celý poklad,
chce od tebe též i p. Slez. Šd., Brt.

Podkládací polštář. Wld.

Podkladkový, infratrochlearis

Podkladní železo u šárky, das Schalleg-
eisen. Pdl. P, plotna, NA. IV. 257., pode-
šev, Unterlagssohle. Šp.

Podkladník, u, m. = podklad. Bern.

Podkladnosť, i, f P. věd. Msr. 31. (47.).

Podkľakovať = nohami klesati. Sb. sl.
ps. I. 101.

Podklásek, sku, podklas, u, m., der
Nachtrieb. Vz Otavka. Žito je sám p. Mor.
Brt. D. 250.

Podklášteří, n , Unterkloster, předměstí
v Třebíči.

Podklesnouti. Zda by svědci p-li se.
Št. Kn. š. 145., Sš. II. 168.

Podklesňovati = podklešťovati. Slez.
Šd.

Podkličkový, subclavicularis. Nz. lk.

Podklona = podpora. P. drží to, co se
kloní, chýlí, padá. Brt. S. 181.

Podkněžka, y, f., die Unterpriesterin.
Lpř. Sl. II 346.

Podkněžsko, a, n. Na P-sku = pole
u Dolan v Klat. BPr.

Podknotníček, čku, m , die Lichtscheer-
tasse. Šm

Podkočí, m., der Unterkutscher. Stat.
př. kn. 1874. 121.

Podkolejské předměstí v Litoměř. Blk.
Kfsk. 1118.

Podkolení = pokolení. Sv. ruk. 77.

Podkolenice, e, f. = oděv nohou u Srbů.
Dch., Svétz.

Podkolenní chvát (zápas), v tělocviku.
Rgl. P. přehbí, fossa poplitea. Exc.

Podkolí = prohloubený prostor podél
hlavní zdi mlýnské. KP. V. 611.

Podkolínka, y, f., die Stiefelkappe. Šm.

Podkolmá, é, f., subnormala. Jd. Geom.

IV. 62.

Podkôlna, y, f. Najsamprv povytahovali
vozy z p-ne na priestranný dvor. Slov.
Phľd. VII. 145.

Podkomín, u, m. = krb? Osv. 1889. č. 2.

Podkomořanka, y, f. Kká. Td. (Osv.

V. 541.).

Podkomoří. Cf. List. fil. 1884. 436., Zř.
zem. 466., 696., Rk. Sl. P. = správce dů-
chodů korunních. Dch. Cf. Arch. VII. 730.,
VIII. 614. P. na Litvě princeps nobilitatis,
za vlády ruské pouhý titul, dříve úředník
znamenitý a vážný. Vz Kk. Td. 371.

Podkomořský .Mlýn u Olomouce. P.
úřad. Tk. VI. 246.

Podkončák, u, m., malesherbia, die Ma-
lesherbia, rostl. Vz Rstp. 639.

Podkončákovitý. P. rostliny, malesher-
biae: podkončák. Vz Rstp. 639.

Podkonečný, subapicularis. P. osina.
Slb. XLV.

Podkoní, n. Původně neutrum. Cf. Darius
poslal své p-nie čstného rytieře Menona.
AlxV. v. 1125. Vy p. hubené. Žk. Jir. Ale:
Jeden p. Pass. 560. Vz Listy fil. 1884. 436.,
Rk. Sl. — Výb. I. 802., Sv. ruk. 37. — P.
a žák. Vz Vlčk. 63., Jg. H. 1. II. 66., Jir.
Ruk. II. 130., Sbn. 233., 258., 308., List.
fil. III. 232.

Podkop. Kladení p-pů. S. N. X. 175.
Části p-pu: prachovnice (komora, pec), ohňo-
vod, ohnisko. P. polní, pevnostní, útokový,
přenabitý či přecpaný, slabě nabitý. NA.
III. 162.—163. Chodba, Minengang, výhoz
-garbe, hrdlo, -hals, ohnisko či prsk, -herd,
prachovnice, -kammer, větev či haluz pod-
kopu, -zweig. Čsk.

Podkopa, y, f. = podkop. Bern.

Pod Kopcem, sam. u Chrásti.

Podkopenec, nce, m. P-ce = kuratá
vyliahnuté v čase tom, kde na horských
lúkach videť senné kopy, tedy v srpnu.
Slov. Rr. Sb.

Podkopný. P. práce, unterwühlend. Pyp.
K. II. 230.

Podkopový, Minen-. P. soustava. Čsk.

Podkopoznalec, lce, m., der Minenver-
ständige. Šm.

Podkora, y, f, die Huldigung. Dch.

Podkorník. Cf. Brm. IV. 621., Kk. Br.
251., 400., Ott. II. 582.

Podkornouský Mlýn, Kornbauser Mühle,
u Rakovníka.

Podkorový, infracorticalis.

Podkoseny; -en, a, o, untergehauen.
Padnul ako p Slov. Phľd. IV. 129.

Podkostelák, u, m., rybník u Vel. Boru.
BPr.

Podkostelní rybník na Písecku. Blk.
Ktsk. 1182.

Podkostelský Hamr, sam. u Rožmitálu;
P. Mlýn, Unterkirchner Mühle, u Benešova.
— P. Zikmund. Blk. Kfsk. 1219., Mus. 1882.
546.

Podkostí, die Schamgegend bei Kühen.
Slez. a laš. Šd. — P., n., ves u Sobotky
u zámku Kosti. Rk. Sl.

Podkostový. P. hlíza, abcès sous osseux.

Podkoš, e, m., v horn., der Unterkorb
am Göpel. Šm.

Podkošile, e, f., das Unterhemd. Šm.

Podkotníkový. P. žíla, Unterknöchel-
ader, f. Nz. lk.

Podkoupení, n. = uplacení, die Beste-
chung. Šp.

Podkoutí, n. = kouty, malé kousky pole
nebo louky. Zem. des. opav.

Podkouvač, e, m. = podkovač, der Huf-
schmied. Šd.

Podkova. Cf. Mkl. Etym. 153. P. volská,
vz Grýfek.

Podkovač, e, m. = podkouváč. Šd. —
P., harpes ungula, zkamenělina. Frč. Gř. 68.,
Brm. IV. 2. 53.