Předchozí (288)  Strana:289  Další (290) |
|
|||
Podklačník, u, m. = klínek pod hřídelem
u pluhu Val. Vck. Podklad. Str. 638. a. 7. ř. sh. mají oprav
v: nemají. P., das Substrat, Dk. P. 72., suppositum, hypostasis. Hlv. 66. P., fun- damentum. B. mik. obecně. P-dy lodí, Balken, auf denen die ans Land gezogenen Schiffe ruhen. Lpř. P. skalní, der Felsengrund. Mour. P. vědecký. ZČ. III. 22. P. vozový, das Wagengestell. Pdl. P., der Vorpass, u krejč. Radhost bude podkladem mého životopisu Pal. Rdh. III. 258. P., čásť lisu šroubového. KP. V. 177. P-dem pohybu jest hmota. Dk. P. 2. Daj boháčovi celý poklad, chce od tebe též i p. Slez. Šd., Brt. Podkládací polštář. Wld.
Podkladkový, infratrochlearis
Podkladní železo u šárky, das Schalleg-
eisen. Pdl. P, plotna, NA. IV. 257., pode- šev, Unterlagssohle. Šp. Podkladník, u, m. = podklad. Bern.
Podkladnosť, i, f P. věd. Msr. 31. (47.).
Podkľakovať = nohami klesati. Sb. sl.
ps. I. 101. Podklásek, sku, podklas, u, m., der
Nachtrieb. Vz Otavka. Žito je sám p. Mor. Brt. D. 250. Podklášteří, n , Unterkloster, předměstí
v Třebíči. Podklesnouti. Zda by svědci p-li se.
Št. Kn. š. 145., Sš. II. 168. Podklesňovati = podklešťovati. Slez.
Šd. Podkličkový, subclavicularis. Nz. lk.
Podklona = podpora. P. drží to, co se
kloní, chýlí, padá. Brt. S. 181. Podkněžka, y, f., die Unterpriesterin.
Lpř. Sl. II 346. Podkněžsko, a, n. Na P-sku = pole
u Dolan v Klat. BPr. Podknotníček, čku, m , die Lichtscheer-
tasse. Šm Podkočí, m., der Unterkutscher. Stat.
př. kn. 1874. 121. Podkolejské předměstí v Litoměř. Blk.
Kfsk. 1118. Podkolení = pokolení. Sv. ruk. 77.
Podkolenice, e, f. = oděv nohou u Srbů.
Dch., Svétz. Podkolenní chvát (zápas), v tělocviku.
Rgl. P. přehbí, fossa poplitea. Exc. Podkolí = prohloubený prostor podél
hlavní zdi mlýnské. KP. V. 611. Podkolínka, y, f., die Stiefelkappe. Šm.
Podkolmá, é, f., subnormala. Jd. Geom.
IV. 62.
Podkôlna, y, f. Najsamprv povytahovali
vozy z p-ne na priestranný dvor. Slov. Phľd. VII. 145. Podkomín, u, m. = krb? Osv. 1889. č. 2.
Podkomořanka, y, f. Kká. Td. (Osv.
V. 541.).
Podkomoří. Cf. List. fil. 1884. 436., Zř.
zem. 466., 696., Rk. Sl. P. = správce dů- chodů korunních. Dch. Cf. Arch. VII. 730., VIII. 614. P. na Litvě princeps nobilitatis, za vlády ruské pouhý titul, dříve úředník znamenitý a vážný. Vz Kk. Td. 371. Podkomořský .Mlýn u Olomouce. P.
úřad. Tk. VI. 246. |
Podkončák, u, m., malesherbia, die Ma-
lesherbia, rostl. Vz Rstp. 639. Podkončákovitý. P. rostliny, malesher-
biae: podkončák. Vz Rstp. 639. Podkonečný, subapicularis. P. osina.
Slb. XLV. Podkoní, n. Původně neutrum. Cf. Darius
poslal své p-nie čstného rytieře Menona. AlxV. v. 1125. Vy p. hubené. Žk. Jir. Ale: Jeden p. Pass. 560. Vz Listy fil. 1884. 436., Rk. Sl. — Výb. I. 802., Sv. ruk. 37. — P. a žák. Vz Vlčk. 63., Jg. H. 1. II. 66., Jir. Ruk. II. 130., Sbn. 233., 258., 308., List. fil. III. 232. Podkop. Kladení p-pů. S. N. X. 175.
Části p-pu: prachovnice (komora, pec), ohňo- vod, ohnisko. P. polní, pevnostní, útokový, přenabitý či přecpaný, slabě nabitý. NA. III. 162.—163. Chodba, Minengang, výhoz -garbe, hrdlo, -hals, ohnisko či prsk, -herd, prachovnice, -kammer, větev či haluz pod- kopu, -zweig. Čsk. Podkopa, y, f. = podkop. Bern.
Pod Kopcem, sam. u Chrásti.
Podkopenec, nce, m. P-ce = kuratá
vyliahnuté v čase tom, kde na horských lúkach videť senné kopy, tedy v srpnu. Slov. Rr. Sb. Podkopný. P. práce, unterwühlend. Pyp.
K. II. 230. Podkopový, Minen-. P. soustava. Čsk.
Podkopoznalec, lce, m., der Minenver-
ständige. Šm. Podkora, y, f, die Huldigung. Dch.
Podkorník. Cf. Brm. IV. 621., Kk. Br.
251., 400., Ott. II. 582. Podkornouský Mlýn, Kornbauser Mühle,
u Rakovníka. Podkorový, infracorticalis.
Podkoseny; -en, a, o, untergehauen.
Padnul ako p Slov. Phľd. IV. 129. Podkostelák, u, m., rybník u Vel. Boru.
BPr. Podkostelní rybník na Písecku. Blk.
Ktsk. 1182. Podkostelský Hamr, sam. u Rožmitálu;
P. Mlýn, Unterkirchner Mühle, u Benešova. — P. Zikmund. Blk. Kfsk. 1219., Mus. 1882. 546. Podkostí, die Schamgegend bei Kühen.
Slez. a laš. Šd. — P., n., ves u Sobotky u zámku Kosti. Rk. Sl. Podkostový. P. hlíza, abcès sous osseux.
Podkoš, e, m., v horn., der Unterkorb
am Göpel. Šm. Podkošile, e, f., das Unterhemd. Šm.
Podkotníkový. P. žíla, Unterknöchel-
ader, f. Nz. lk. Podkoupení, n. = uplacení, die Beste-
chung. Šp. Podkoutí, n. = kouty, malé kousky pole
nebo louky. Zem. des. opav. Podkouvač, e, m. = podkovač, der Huf-
schmied. Šd. Podkova. Cf. Mkl. Etym. 153. P. volská,
vz Grýfek. Podkovač, e, m. = podkouváč. Šd. —
P., harpes ungula, zkamenělina. Frč. Gř. 68., Brm. IV. 2. 53. |
||
|
|||
Předchozí (288)  Strana:289  Další (290) |