290

Podkování, n., die Beschlagung. P. koní.

Us.

Podkovářský, Hufschmied-. P. škola,
kurs. Us. Vchř.

Podkovati. Podkúvati: Val. Vck. Slov.
Koll. Zp. II. 85. — koho čím: podkovami.
Sb. sl. ps. II. 1. 58.

Podkovice, e, f. = podkova. Kuoň ztratil
novú p-cu. Tóth. B. 62. — Pk. Ps. 24., Koll.
III. 271., Pck. Ps. 24.

Podkovička, y, f., vz Podkova. Za kraj-
ciar pálenky, p-čku (krajíček) chleba. Slav.
II. 384. Koho v srdci nosím, opustiť ho
musím, koho v p-čkách, toho lúbiť musím.
Sl. ps. Šf. II. 82.

Podkovitý, hufeisenförmig. Slb. XLV.
P. oblouk, NA. I. 43., trubka, roura. Stč.
Zem. 556.

Podkovka, rostl. Cf. Slb. 530., Rstp.
386, 864. — P. = rybník v Písecku

Podkovkář,e, m., der Stiefeleisenschmied
Šd.

Podkovník, u, podkovnáček, podkovní-
ček, čku, m. = podkovák. Nestojí ani za p.
Us. Šd. Kdybys přijel bez jedného p-čka,
nědala bych tobě mojeho věnečka. VSlz

I. 95. Kdo lituje p-čku, zmrhá podkovy,
kdo lituje podkovy, zmrhá koně a kdo li-
tuje koně, zmrhá (chůzí) sám sebe. Lpř.

Podkoz, u, m., der Schaftbock im Ge-
schützwesen. Šm.

Podkozy, sam. u Unoště; mlýn u Stráž-
nice na Mor.: P. Volní a Horní, Ober-,
Unter-Podkozer Mühle, mlýny u Unoště.
PL.

Podkožný. P-né honby, stilbosporei:
hlenoniták, prachovýtruska, sazovýtruska,
bablunitka. Rstp 1992. Podkožní červ, Dmk.
Č. 307., tkanina. Šv. 54. P. subjekce Čs.
lk.

Podkrádavosť, i, f, die Schleicherei.
Šm.

Podkradený, verstohlen Šm.

Podkrají, vz Podkraj. P-jí Drávy, Du-
naje, Dněstra, řeky, Šf Strž. I. 277., 462.,

II. 25., 186., jezera. Šmb. Jakož o tom
dobře víte i to všecko p. NB. Tč. 103.

Podkrajní právo, die Banngerechtigkeit.
Šm.

Podkravče, ete, n. = tele pod kravou.
Ü Žink. Fč.

Podkrče, pl., f. = louka u Smrkovce.
BPr.

1. Podkrčí, n. = vepřové maso, které
teplé se křenem se jí. Us. Hk. — P. =
laloch. Ten má p.! U Rychn. Ntk.

2. Podkrčí, n., Podkrtsch, mlýn u Vod-
ňan.

Podkrčiti, ein wenig nach unten biegen.
Šm.

Podkrčník, Halskissen, n. Exc.

Podkrí, n. = kříček, křovina. Slov. Bern.

Podkřídlí Tater, Alp. Šf. Strž. I. 461.,
II. 351.

Podkrokevnice = sloupovnice, die Dach-
fette, Dachstuhlfette. Sl. les. Šla Prokopka
pro Prokopa, poď Prokope dom nasypať
koňom, pojedeni do Roketnice pro štyry
p., s p-cama dom (opakuj rychle po sobě)
Mor. Brt.

Podkropiti, il, en, ení, podkropovati,
untersprengen. Šm.

Podkrouceti, etwas darunterwinden. Bern.

Podkrovec, vce, m. NA. III 13.

Podkřovní pěnice. Brm. II 2. 199., 171.

Podkrovný. P. břevno, trám. N/.

Podkruchtí, n. = místo pod kruchtou-

Podkrump, u,, m., der Unterkrump bei
den Stuhlmach. Šm.

Podkrupčí, n. = drobné krupky, feine
Graupen. V již. Čech. u Bernardic. Kal.

Podkryt = prkna pod krytbou břidlico-
vou nebo plechovou. Us. Pdl., Šand II. 69.,
Zpr arch. VII. 54.

Podkúpiti, vz Podkoupiti. Zbr. Lžd. 75.

Podkupnosť. J. tr.

Podkupovač, e, m , der Bestecher.

Podkupovati se (od koupati se) = pod
vodu se pohružovati Když se husy pod-
kupují, bude pršeti. U Kněžic. Kšť.

Podkurážený = napilý. Us.

Podkušovať = pokoušeti. Bern

Podkušovník, a, m., der Ohrenbläser.
Slov Bern.

Podkutati. Najdi sobě rendlíček a pod-
kutaj si pod něho uhlíček. Kol. ván. 68.
Vz Kutati.

Podkrůvkový, Hufeisen-. P. hřebík. Us.
Pdl.

Podkvětník, u, m., das Blumenbrett.
Rk.

Podkvětný list. Bluthenblatt. Nz.

Podkyčlotračníkový. P. kýla, hernia
subcoecalis.

Podkysličník, u, m , das Suboxyd. Mj.
26., Nz.

Podľa = podlé. Slov. Voľ si teraz p.
svojej hlavy. Ht Sl ml. 237. — Koll. Zp.
I. 128, Mor. Brt D.

Podlabce, Polabetz, Podlabetz, ves u Po-
děbrad. Rk. Sl

Podlabský Mlýn, Podlaber Mühle, mlýn
u Mělníka.

Podlač, e, f. = podlí lidé Slov. Aby
i cudzinec vedel, že sme my nie dáka p.
alebo zbojnić divoká. N. Hlsk. III. 113. —
Phl'd. VII. 259, Zbr. Hry 115., Tóth. B.
134, Čkžk. III. 151.

Podlačníkový, subcoecalis. Nz. Ik. P.
jamka.

Podlah, u, m. = podlaha. Slov. Ssk.

Podlaha Mkl. Etym. 162. Na podlách

m.: podlahách. Bž 48 P . der Fussboden.

Sv. ruk. 337. Šlo to jak po p-ze (hladce,

bez namáhání). Us. Dieš-li: Tehdy by Kri-

stus byl vezpod jako p., kterak by pak

bez najvyšší? Hus. II. 422. — P. lodi =

paluba. Výb. II. 1132. — P. u stavidla slo-

žitého (odpadová). NA. IV. 255. P. pro

dělo, strelby, Geschützbank. Čsk., NA. III.

100. — P. = strop. Lůžko vystlané peři-

nami až k p ze. Mor. Šd. — P., y, m , os.

jm. — P. Antonín, kaplan v Praze, vy-

psal mi z mnohých spisovatelů velmi mnoho

látky do tohoto slovníku. Vz Obálky seši-

tův a zkratek: Pdl. — P. Jan Václ. nar.

1823. Bačk. Pr. 167.

Podlahář, e, m., der Zimmerwichser. Šm.

Podlahošlap, a, m., der Fussbodentreter
(sarkastisch). Šm.