291

Podlahový, Fussboden-. Vz Podlaha. —
P. vrstvy, desky, NA. V. 565., III. 167.,
hřebíky.

Podlachmaný = pomačkaný, pošmatlaný.
P. kabát, šaty, obilí. Mor. Šd.

Podlachmati = pomačkati, pošmatlati,
pokrčiti a p. — co: šaty, obilí. Mor. Šd.,
Brt. D. 250.

Podlachniti se v něčem = pokorejniti
se (ku př. v jídle) U Kr. Hrad. Kšť.

Podľák, a, m. = podlec. Slov. Nikdě
ňjeto tolko p-kov svoju národnosť nězna-
júcich ako v našom kmeně. Phľd I. 2. 36.

Podlámanice, e, f. = pole u Mirošova.
BPr.

Podlamování, n., das Abblatten. P. keře
vinného. KP. V. 161. P. lebo pletie vino-
hrada zove ha ten spôsob, keď sa odlučujú
z hlavy jalové, zárodku nemajíci mládniky.
Rr. Sb.

Podláň, ě, f. niva Sdl. Hr. II. 174.

Podlasmati koho, niederdrücken, nieder-
stampfen. U Olom. Sd

Podlavčí, n. (pod lávkami) = pole u Zbo-
rovic. Šd.

Podlazek, zku, m. vz Přílazek. U Ne-
zamysl. Bkŕ.

Podlazí, n = pole u Vsetína. Vck.

Podlažený; -en, a, o, gepflastert. Dóm
mramorem p-ný. Hr. ruk. 217.

Podlaží, n = podlaha, die Diele. Sl. les.,
Mkl. Etym. 254

Podlažina, y, f. = podlažné prkno, die
Diele; das Dielenwerk. Nz.

Podlažinovy, Dielen-. P. plot Sl. les.

Podlažiti, vz Podlážditi. — co čím pro
koho. Hus III. 41

Podlážkovy = podlahový, podlažní. P.
prkno. Pdl.

Podlažní trám, plotna. NA. IV. 237.,
257.

Podle, schlecht, geringfügig; niederträch-
tig Vz Podlý

Podlé. Cf. Ž. wit. 242., Mtc. 1879. 151.,
List. fil. II 175. Potom viděv jeho pokání
zase podlé něho (= za něho) se přimluvil.
BR II. 81. b. Všichni, již mne stojie po-
dlé. Kat. 184. Dva muže stachu podlé jich.
Ev olom. 270. Nechodí podlé své matky
(neřídí se jí). Val. Vck. — P., adv. Kde
zůstávají Ouřadojc? Podle Jdi podle pro
maso. bel podle = mimo. U Domažl. Rgl

Podlebice, dura mater. Nz. lk., Čs. lk.
Zánět p-ce, pachymeningitis: hnisavý, puru-
lenta, vnitřní, počasný, interna chronica,
vnější, externa, výlevový. haemorrhagica,
zbynivy, hypertrophica; zánět vaziva ko-
lem p-ce, peripachymeningitis. Ktt. exc.

Podlebicový, pachymeningiticus. P. po-
chva, die Duralscheide, houba.

Podlební blána mozková Kod.

Podléci. Neroď v cizí moc p. (podleh-
nouti). Ezp. 1006.

Podleč, e, f, kollekt. = podlí, podlci.
Slov. Čkžk. III. 151.

Podleha, y, f. = poddanosť, die Unter-
jochung. Svatopluk oslobodí sa i sám i své
od p-hy ľudstvo. Hol. 154. — Hý. Ss.

Podléhati, vz Podlehnouti

Podlehlosť, i, f., die Unterworfenheit. Šm.

Podlehlý. P. vojsko. Pal. Rdh. III. 15.
Že jest tak dobře právu p-lý (= podrobený)
jako jiní Soud. záp. opav.

Podlení, n , die Verhöhnung. Slov. Bern.

Podles, a, m., os. jm. Pal Rdh. I. 124.

Podlésčí. Vz Pedléska. Kdo si natře
tělo sádlem p-čím, je neviditelný. Mus. 1853.
488.

Podlesek, sku, m. = pole u Třebošnic.
BPr.

Podlesí, n. = pozemky u Nuzic na Táb.,
BPr ; Podles, ves u Příbramě a několik
domkův u Mor. Ostravy a u Frýdka; osada
u Holic v Pardb.; sam. u Benešova; Hein-
richsthal, továrna u Benešova. P. v Tábor.
Blk. Kfsk 238.

Podléska, rostl. Vz Čl. Kv. 268., 275.,
Kram. Slov., Rk. 81.

Podlesklý, von unten glänzend. Šm.

Podléskovitý. P. rostliny, primulaceae •
podleska, pochýbek, řebratka, kruhatka,
dřípatka, božskokvět, bramborčík, drch-
nička, bazanovec, žilenec. Vz Rstp. 1227.,
Odb. path. III. 731.

Podlesní, ího, m. = podlesník. Škd. —
P. Mlýn, u Batelova a u Počátek.

Podleso, a, n. = beruška. U N. Bydž
Kšť.

Podlešák, a, m. = podlesák Šm.

Podlešánky, pl., f. = pastvina u Bolešin
na Klat. BPr.

Podlešanský = mlýn u Neveklova.

Podléška. Čf. Rstp. 1228., 8., Sbtk. Rostl.
275 —276., Slb. 651., 664., Mllr. 13. — P.
Šátek na p-šku zavázaný. Us. Rjšk.

Podlešták, u, m. = hřib pod lískou vy-
rostlý. Val. Vck.

Podléští, n.= staré opadané lískové
ořechy, alte, abgefallene Haselnüsse. Val.
Vck. — P. = pole v Jakubčovicích na
Opav. Sd.

Podleštice, e, f. Na P-ci = pole u Žabo-
vřesk na Buděj. BPr.

Podleština, y, ť., mlýn u Sobotky.

Podléšťka, y, f. P-ky plochým kame-
nem nebo střepem po vodě dělati. U Ro-
kycan Fč. Vz Mistička, Podliška, Podlíšťka.

Podlet, u, m. Phľd. IV. 14. Vod bystrý
p. Hlk.

Podletí = jaro Výb. II. 447., Šf. Strž.

II. 92., 115. Po ukrutné zimě p. s teplými
větříky nastane. Jel. Enc. m. 7. Až se (vla-
stovice) v p navrátí. Č. Kn. š. 247. — Za
St. skl. I. 158 polož: , Sv. ruk. 15.

Podlévať, vz Podliti Bern.
Podlézačka, y, f., die Kriecherin. Šm.
Podlhota, sam. u Čimelic.
Podlhovastý, länglich. Slov. Ssk.
Podlí. Abychom strany podlí toho roz-
děliti mohli. NB Tč. 171.
Podliák, a, m. — podlec. Slov. Phľd.

III. 1. 22., Lipa III. 93, Orl. VII. 136.
Podlibská, é, f., hosp u Jesenic u Říčan.
Podlice, Podlitz, sam. u Jestřebí.
Podličenský Mlýn. Sdl. Hr. II. 179.
Podlíhač, e, m , der Unterlieger. Bern.
Pod lichotiti se, sieh einschmeicheln. Šm.
Podlinka = široké lemování sukně. Hr.

rk. 287., Ssk. — P. = podlá věc, etwas Ge-
meines. To je p., co mluví. Laš. Tč.