Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |
|
|||
291
|
|||
|
|||
Podlahový, Fussboden-. Vz Podlaha. —
P. vrstvy, desky, NA. V. 565., III. 167., hřebíky. Podlachmaný = pomačkaný, pošmatlaný.
P. kabát, šaty, obilí. Mor. Šd. Podlachmati = pomačkati, pošmatlati,
pokrčiti a p. — co: šaty, obilí. Mor. Šd., Brt. D. 250. Podlachniti se v něčem = pokorejniti
se (ku př. v jídle) U Kr. Hrad. Kšť. Podľák, a, m. = podlec. Slov. Nikdě
ňjeto tolko p-kov svoju národnosť nězna- júcich ako v našom kmeně. Phľd I. 2. 36. Podlámanice, e, f. = pole u Mirošova.
BPr. Podlamování, n., das Abblatten. P. keře
vinného. KP. V. 161. P. lebo pletie vino- hrada zove ha ten spôsob, keď sa odlučujú z hlavy jalové, zárodku nemajíci mládniky. Rr. Sb. Podláň, ě, f. niva Sdl. Hr. II. 174.
Podlasmati koho, niederdrücken, nieder-
stampfen. U Olom. Sd Podlavčí, n. (pod lávkami) = pole u Zbo-
rovic. Šd. Podlazek, zku, m. vz Přílazek. U Ne-
zamysl. Bkŕ. Podlazí, n = pole u Vsetína. Vck.
Podlažený; -en, a, o, gepflastert. Dóm
mramorem p-ný. Hr. ruk. 217. Podlaží, n = podlaha, die Diele. Sl. les.,
Mkl. Etym. 254 Podlažina, y, f. = podlažné prkno, die
Diele; das Dielenwerk. Nz. Podlažinovy, Dielen-. P. plot Sl. les.
Podlažiti, vz Podlážditi. — co čím pro
koho. Hus III. 41 Podlážkovy = podlahový, podlažní. P.
prkno. Pdl. Podlažní trám, plotna. NA. IV. 237.,
257. Podle, schlecht, geringfügig; niederträch-
tig Vz Podlý Podlé. Cf. Ž. wit. 242., Mtc. 1879. 151.,
List. fil. II 175. Potom viděv jeho pokání zase podlé něho (= za něho) se přimluvil. BR II. 81. b. Všichni, již mne stojie po- dlé. Kat. 184. Dva muže stachu podlé jich. Ev olom. 270. Nechodí podlé své matky (neřídí se jí). Val. Vck. — P., adv. Kde zůstávají Ouřadojc? Podle Jdi podle pro maso. bel podle = mimo. U Domažl. Rgl Podlebice, dura mater. Nz. lk., Čs. lk.
Zánět p-ce, pachymeningitis: hnisavý, puru- lenta, vnitřní, počasný, interna chronica, vnější, externa, výlevový. haemorrhagica, zbynivy, hypertrophica; zánět vaziva ko- lem p-ce, peripachymeningitis. Ktt. exc. Podlebicový, pachymeningiticus. P. po-
chva, die Duralscheide, houba. Podlební blána mozková Kod.
Podléci. Neroď v cizí moc p. (podleh-
nouti). Ezp. 1006. Podleč, e, f, kollekt. = podlí, podlci.
Slov. Čkžk. III. 151. Podleha, y, f. = poddanosť, die Unter-
jochung. Svatopluk oslobodí sa i sám i své od p-hy ľudstvo. Hol. 154. — Hý. Ss. Podléhati, vz Podlehnouti
Podlehlosť, i, f., die Unterworfenheit. Šm.
|
Podlehlý. P. vojsko. Pal. Rdh. III. 15.
Že jest tak dobře právu p-lý (= podrobený) jako jiní Soud. záp. opav. Podlení, n , die Verhöhnung. Slov. Bern.
Podles, a, m., os. jm. Pal Rdh. I. 124.
Podlésčí. Vz Pedléska. Kdo si natře
tělo sádlem p-čím, je neviditelný. Mus. 1853. 488. Podlesek, sku, m. = pole u Třebošnic.
BPr. Podlesí, n. = pozemky u Nuzic na Táb.,
BPr ; Podles, ves u Příbramě a několik domkův u Mor. Ostravy a u Frýdka; osada u Holic v Pardb.; sam. u Benešova; Hein- richsthal, továrna u Benešova. P. v Tábor. Blk. Kfsk 238. Podléska, rostl. Vz Čl. Kv. 268., 275.,
Kram. Slov., Rk. 81. Podlesklý, von unten glänzend. Šm.
Podléskovitý. P. rostliny, primulaceae •
podleska, pochýbek, řebratka, kruhatka, dřípatka, božskokvět, bramborčík, drch- nička, bazanovec, žilenec. Vz Rstp. 1227., Odb. path. III. 731. Podlesní, ího, m. = podlesník. Škd. —
P. Mlýn, u Batelova a u Počátek. Podleso, a, n. = beruška. U N. Bydž
Kšť. Podlešák, a, m. = podlesák Šm.
Podlešánky, pl., f. = pastvina u Bolešin
na Klat. BPr. Podlešanský = mlýn u Neveklova.
Podléška. Čf. Rstp. 1228., 8., Sbtk. Rostl.
275 —276., Slb. 651., 664., Mllr. 13. — P. Šátek na p-šku zavázaný. Us. Rjšk. Podlešták, u, m. = hřib pod lískou vy-
rostlý. Val. Vck. Podléští, n.= staré opadané lískové
ořechy, alte, abgefallene Haselnüsse. Val. Vck. — P. = pole v Jakubčovicích na Opav. Sd. Podleštice, e, f. Na P-ci = pole u Žabo-
vřesk na Buděj. BPr. Podleština, y, ť., mlýn u Sobotky.
Podléšťka, y, f. P-ky plochým kame-
nem nebo střepem po vodě dělati. U Ro- kycan Fč. Vz Mistička, Podliška, Podlíšťka. Podlet, u, m. Phľd. IV. 14. Vod bystrý
p. Hlk. Podletí = jaro Výb. II. 447., Šf. Strž.
II. 92., 115. Po ukrutné zimě p. s teplými
větříky nastane. Jel. Enc. m. 7. Až se (vla- stovice) v p navrátí. Č. Kn. š. 247. — Za St. skl. I. 158 polož: , Sv. ruk. 15. Podlévať, vz Podliti Bern.
Podlézačka, y, f., die Kriecherin. Šm. Podlhota, sam. u Čimelic. Podlhovastý, länglich. Slov. Ssk. Podlí. Abychom strany podlí toho roz- děliti mohli. NB Tč. 171. Podliák, a, m. — podlec. Slov. Phľd. III. 1. 22., Lipa III. 93, Orl. VII. 136.
Podlibská, é, f., hosp u Jesenic u Říčan. Podlice, Podlitz, sam. u Jestřebí. Podličenský Mlýn. Sdl. Hr. II. 179. Podlíhač, e, m , der Unterlieger. Bern. Pod lichotiti se, sieh einschmeicheln. Šm. Podlinka = široké lemování sukně. Hr. rk. 287., Ssk. — P. = podlá věc, etwas Ge-
meines. To je p., co mluví. Laš. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |