Předchozí (292)  Strana:293  Další (294) |
|
|||
293
|
|||
|
|||
Podludnice, e, f., cf. Podludník.
Podludnictví, n. = podloudnictví. J. tr.
Podludník = podloudník. J. tr.
Podludný = podloudní.
Podluhovatý. P. rána. Výb. II. 460.
Podlúhovistý = podlouhlý. Mor. Brt.
D. 154. Podlupek = olúpaný, kory zbavený ihlič-
natý strom, suchár. Slov. Rr. Sb., Hdž. Čít. 193., Phľd. V. 55. — P-ky = mladé lupení zelné na vaření. Laš. Brt. D. 250. Podlupka, y, f., heimia, die Heimie,
rostl. Vz Rstp. 559. Podlužák, vz Podužák.
Podlúžek, žku, m. = malý dluh, dloužek,
kleine Schuld. Val. Vck., Brt. D. 168. Podlužený = zadlužený. Laš. a slez.
Šd., Brt. D. 168. Podluží, Poduží, n. = malá krajinka
v nejižnější části Moravy mezi Rakousy a Uhrami. Jméno P. odvozuje se ode dvou bývalých rybniků, Nesyty a Písečného mezi Hodonínem a Lužicí, jimž za stara prý ří- kali tuže, slov. uže; odtud krajina níže těchto uží se prostírající nazvána Podlu- žím (slov. Podužím) a obyvatelé její Pod- łužáky (Podužáky). Brt. L. N. II. 8. Podlužina, y, t. = širočina tesačka. Val.
Vck., Brt. Podlůžka, y, f., die Stude am Gewehre.
Rk. Podlužnice, e, f., paludicola. Brm. I.
394. Podlužník, u, m. = pole u Nekvasova
na Nepomucku. BPr. Podlužný. To zachrániti jsme p-žni.
Koll. Zp. II. 489. Podlužský. P. vrch u Hořovic; potok
(přítok Litavky u Jedové Hory). Kv. 1885. 648. Podlý. P. stavení (chatrné), Prss., život
(nuzný, bídný). Brt. — P. = nešlechetný. Ku cizáctvu láska podlá. Vrch. Cf. Mkl. Etym. 254. Podlyska, y, f. = pliska, konipásek.
V záp. Čech. — P-ky dělati házeje ploské kameny po vodě. Vz Mistička. BPr. Podlžák, a, m., vz Podluží. Hý. Ss.
Podlžnosť, i, f. = dlužní povinnosť, dluh.
Slov. Sl. let. II. 3., N. Hlsk. VII. 240., III. 109. Podlžní = dlužný. Zaplatil p. daň. Slov.
Pok. Pot. I. 337. Podmáčení, n. P. luk vodou, die Be-
wässerung. NA. IV. 88. Podmájiti, il, en, ení, mit Maibäumen
beehren. Slov. Ssk. Podmalovský, ého, m., sam. u Mladé
Vožice. Podmana, y, m. = Istivec. Mor. Brt. D.
Podmancký = lstivý, podvodný. Val.
Brt. D. 250. Podmandelík, u, m. = podlomek pod
mandelem. Mor. Brt. Podmandelník, u, m., vz Kolek (dod.).
Podmanický, ého, m., os. jm. Arch.
VII. 37., 324., Tk. VII. 175., 235., Rk. Sl. — P. Jan z Assoda. 1720. Jg. II. 1. 613., Jir. Ruk. II. 130. Podmanitel, vz Podmaněnosť.
|
Podmanitelský národ. Pal. Rdh. II. 35.
Podmaniti. Cf. Mkl. Etym. 183. — koho
komu. Kyřany sobě p-nil; Usilujícím p. jich sobě. Šf. Strž. II. 556., 555. — co kdy: v pětileté válce. J. Lpř. — s kým. Caesar s malým hloučkem podmanil svému žezlu dvě provincie. Osv. I. 340. — odkud. Odtud z položení bezpečného jal se p. jiné národy. Tk. Podmanivý. P. Římané, život, národ.
Šf. Strž. I. 569., 577., II. 22., Pal. Podmanovatel, e, m., der Eroberer, Be-
zwinger. Lpř. Podmaňovati, vz Podmaniti.
Podmaršovice, dle Budějovice, Podmar-
schowitz, sam. u Neveklova. Podmáslí- Vz Runděnina, Srvatka, Sry-
vatka, Syrvorka, Vyhogance. Studenka s pod- máslím, Buttermilchkaltschale, sýr z p-sli, -käse. Šp. Podmáslnice, e, f. = podmáslník Šm.
Podmáslník, u, m. = klouzek, houba.
Rstp. 1917. Podmáslový. P. válka. Bor. Děj. diec.
394. Hra na paní P-vú. Vz Slov. sborník. 1884. 128. P. oči, hellblau. Us. Podmásník, u, m. = podmáslník. Klat.
BPr. Podmaškrtiť sa nač = dostati chuť.
Brt. D. 229 Podmaz, u, m. Na mokrých lukách vy-
kysává zvl. na podzim bahno. Kouskům takového bahna říkají sekáči p. Špatně se to seče, jsou tu p-zy. U Počát. Jnr. Podmazné, ého, n., Beschenkungs-, Be-
stechungsgeld. Dch. Podmesky, mlýn u Jílového.
Podměstek. Ž. kl. (322.).
Podměstí, n. (letohrádky). Vz Vlšk. 105.,
Sdl. Hr. I. 195.— P., Podmiestj, ves u Richm- burka. Vz Rk. Sl. — Kom. Podmésti. — co: pole (= po prvé orati,
na Hané; vrhnouti, podvrhovati, na Val. a Laš.; měkkotiti, u Zábřehu. Brt. Vz Pod- mítka (dod.). Rolník strniště jen podmítá a podmítku před setím ještě jednou oře. U Rokyc. Fč. — co, se komu. Čechové cizině jako lokajové se podmítali. Kam. Poče (liška) mu (havranu) řeč podmítati. Ezp. 815. Podměstský Mlýn u Neveklova.
Podmet = smetí shrabané u špalku, na
němž se dříví štípe. U Něm. Brodu. Holk. Při p-tu vařiti. Ib. Podmět. Je-li p. v nominativě, slove
grammatickým, pakli v nepřímém pádě, nazývá se logickým. Mus. 1880. 125. — P. co jest; kterými slovy se vyjadřuje; kdy se nevyjadřuje zvláštním slovem; kterými pády se vyjadřuje; p-tem pád předložkový. Vz Brt. S. 3. vď. 191., Jg. Slnosť. 31. Podmetání, h. = zbylé mléko pod sme-
tanou, když se tato do máselnice vlije. U Kr. Hrad. Kšť. — P. je vyčistenie dna v úlu od molov a mrtvých včiel. Slov. Rr. Sb. Podmetený. P. radlice, abgenützte Pflug-
schar. Sl. les. Podmetnutí, n., die Unterschiebung, P.
národních pověstí. Šf. Strž. II. 369. |
||
|
|||
Předchozí (292)  Strana:293  Další (294) |