293

Podludnice, e, f., cf. Podludník.

Podludnictví, n. = podloudnictví. J. tr.

Podludník = podloudník. J. tr.

Podludný = podloudní.

Podluhovatý. P. rána. Výb. II. 460.

Podlúhovistý = podlouhlý. Mor. Brt.
D. 154.

Podlupek = olúpaný, kory zbavený ihlič-
natý strom, suchár. Slov. Rr. Sb., Hdž. Čít.
193., Phľd. V. 55. — P-ky = mladé lupení
zelné na vaření. Laš. Brt. D. 250.

Podlupka, y, f., heimia, die Heimie,
rostl. Vz Rstp. 559.

Podlužák, vz Podužák.

Podlúžek, žku, m. = malý dluh, dloužek,
kleine Schuld. Val. Vck., Brt. D. 168.

Podlužený = zadlužený. Laš. a slez.
Šd., Brt. D. 168.

Podluží, Poduží, n. = malá krajinka
v nejižnější části Moravy mezi Rakousy a
Uhrami. Jméno P. odvozuje se ode dvou
bývalých rybniků, Nesyty a Písečného mezi
Hodonínem a Lužicí, jimž za stara prý ří-
kali tuže, slov. uže; odtud krajina níže
těchto uží se prostírající nazvána Podlu-
žím (slov. Podužím) a obyvatelé její Pod-
łužáky (Podužáky). Brt. L. N. II. 8.

Podlužina, y, t. = širočina tesačka. Val.
Vck., Brt.

Podlůžka, y, f., die Stude am Gewehre.
Rk.

Podlužnice, e, f., paludicola. Brm. I.
394.

Podlužník, u, m. = pole u Nekvasova
na Nepomucku. BPr.

Podlužný. To zachrániti jsme p-žni.
Koll. Zp. II. 489.

Podlužský. P. vrch u Hořovic; potok
(přítok Litavky u Jedové Hory). Kv. 1885.
648.

Podlý. P. stavení (chatrné), Prss., život
(nuzný, bídný). Brt. — P. = nešlechetný.
Ku cizáctvu láska podlá. Vrch. Cf. Mkl.
Etym. 254.

Podlyska, y, f. = pliska, konipásek.
V záp. Čech. — P-ky dělati házeje ploské
kameny po vodě. Vz Mistička. BPr.

Podlžák, a, m., vz Podluží. Hý. Ss.

Podlžnosť, i, f. = dlužní povinnosť, dluh.
Slov. Sl. let. II. 3., N. Hlsk. VII. 240., III.
109.

Podlžní = dlužný. Zaplatil p. daň. Slov.
Pok. Pot. I. 337.

Podmáčení, n. P. luk vodou, die Be-
wässerung. NA. IV. 88.

Podmájiti, il, en, ení, mit Maibäumen
beehren. Slov. Ssk.

Podmalovský, ého, m., sam. u Mladé
Vožice.

Podmana, y, m. = Istivec. Mor. Brt. D.

Podmancký = lstivý, podvodný. Val.
Brt. D. 250.

Podmandelík, u, m. = podlomek pod
mandelem. Mor. Brt.

Podmandelník, u, m., vz Kolek (dod.).

Podmanický, ého, m., os. jm. Arch.
VII. 37., 324., Tk. VII. 175., 235., Rk. Sl.
— P. Jan z Assoda. 1720. Jg. II. 1. 613.,
Jir. Ruk. II. 130.

Podmanitel, vz Podmaněnosť.

Podmanitelský národ. Pal. Rdh. II. 35.

Podmaniti. Cf. Mkl. Etym. 183. — koho
komu. Kyřany sobě p-nil; Usilujícím p.
jich sobě. Šf. Strž. II. 556., 555. — co
kdy: v pětileté válce. J. Lpř. — s kým.
Caesar s malým hloučkem podmanil svému
žezlu dvě provincie. Osv. I. 340. — odkud.
Odtud z položení bezpečného jal se p. jiné
národy. Tk.

Podmanivý. P. Římané, život, národ.
Šf. Strž. I. 569., 577., II. 22., Pal.

Podmanovatel, e, m., der Eroberer, Be-
zwinger. Lpř.

Podmaňovati, vz Podmaniti.

Podmaršovice, dle Budějovice, Podmar-
schowitz, sam. u Neveklova.

Podmáslí- Vz Runděnina, Srvatka, Sry-
vatka, Syrvorka, Vyhogance. Studenka s pod-
máslím, Buttermilchkaltschale, sýr z p-sli,
-käse. Šp.

Podmáslnice, e, f. = podmáslník Šm.

Podmáslník, u, m. = klouzek, houba.
Rstp. 1917.

Podmáslový. P. válka. Bor. Děj. diec.
394. Hra na paní P-vú. Vz Slov. sborník.
1884. 128. P. oči, hellblau. Us.

Podmásník, u, m. = podmáslník. Klat.
BPr.

Podmaškrtiť sa nač = dostati chuť.
Brt. D. 229

Podmaz, u, m. Na mokrých lukách vy-
kysává zvl. na podzim bahno. Kouskům
takového bahna říkají sekáči p. Špatně se
to seče, jsou tu p-zy. U Počát. Jnr.

Podmazné, ého, n., Beschenkungs-, Be-
stechungsgeld. Dch.

Podmesky, mlýn u Jílového.

Podměstek. Ž. kl. (322.).

Podměstí, n. (letohrádky). Vz Vlšk. 105.,
Sdl. Hr. I. 195.— P., Podmiestj, ves u Richm-
burka. Vz Rk. Sl. — Kom.

Podmésti. — co: pole (= po prvé orati,
na Hané; vrhnouti, podvrhovati, na Val. a
Laš.; měkkotiti, u Zábřehu. Brt. Vz Pod-
mítka (dod.). Rolník strniště jen podmítá
a podmítku před setím ještě jednou oře.
U Rokyc. Fč. — co, se komu. Čechové
cizině jako lokajové se podmítali. Kam.
Poče (liška) mu (havranu) řeč podmítati.
Ezp. 815.

Podměstský Mlýn u Neveklova.

Podmet = smetí shrabané u špalku, na
němž se dříví štípe. U Něm. Brodu. Holk.
Při p-tu vařiti. Ib.

Podmět. Je-li p. v nominativě, slove
grammatickým, pakli v nepřímém pádě,
nazývá se logickým. Mus. 1880. 125. — P.
co jest; kterými slovy se vyjadřuje; kdy
se nevyjadřuje zvláštním slovem; kterými
pády se vyjadřuje; p-tem pád předložkový.
Vz Brt. S. 3. vď. 191., Jg. Slnosť. 31.

Podmetání, h. = zbylé mléko pod sme-
tanou, když se tato do máselnice vlije.
U Kr. Hrad. Kšť. — P. je vyčistenie dna
v úlu od molov a mrtvých včiel. Slov. Rr.
Sb.

Podmetený. P. radlice, abgenützte Pflug-
schar. Sl. les.

Podmetnutí, n., die Unterschiebung, P.
národních pověstí. Šf. Strž. II. 369.



	293

	Podludnice, e, f., cf. Podludník. Podludnictví, n. = podloudnictví. J. tr. Podludník = podloudník. J. tr. Podludný = podloudní. Podluhovatý. P. rána. Výb. II. 460. Podlúhovistý = podlouhlý. Mor. Brt. D. 154. Podlupek = olúpaný, kory zbavený ihlič- natý strom, suchár. Slov. Rr. Sb., Hdž. Čít. 193., Phľd. V. 55. — P-ky = mladé lupení zelné na vaření. Laš. Brt. D. 250. Podlupka, y, f., heimia, die Heimie, rostl. Vz Rstp. 559. Podlužák, vz Podužák. Podlúžek, žku, m. = malý dluh, dloužek, kleine Schuld. Val. Vck., Brt. D. 168. Podlužený = zadlužený. Laš. a slez. Šd., Brt. D. 168. Podluží, Poduží, n. = malá krajinka v nejižnější části Moravy mezi Rakousy a Uhrami. Jméno P. odvozuje se ode dvou bývalých rybniků, Nesyty a Písečného mezi Hodonínem a Lužicí, jimž za stara prý ří- kali tuže, slov. uže; odtud krajina níže těchto uží se prostírající nazvána Podlu- žím (slov. Podužím) a obyvatelé její Pod- łužáky (Podužáky). Brt. L. N. II. 8. Podlužina, y, t. = širočina tesačka. Val. Vck., Brt. Podlůžka, y, f., die Stude am Gewehre. Rk. Podlužnice, e, f., paludicola. Brm. I. 394. Podlužník, u, m. = pole u Nekvasova na Nepomucku. BPr. Podlužný. To zachrániti jsme p-žni. Koll. Zp. II. 489. Podlužský. P. vrch u Hořovic; potok (přítok Litavky u Jedové Hory). Kv. 1885. 648. Podlý. P. stavení (chatrné), Prss., život (nuzný, bídný). Brt. — P. = nešlechetný. Ku cizáctvu láska podlá. Vrch. Cf. Mkl. Etym. 254. Podlyska, y, f. = pliska, konipásek. V záp. Čech. — P-ky dělati házeje ploské kameny po vodě. Vz Mistička. BPr. Podlžák, a, m., vz Podluží. Hý. Ss. Podlžnosť, i, f. = dlužní povinnosť, dluh. Slov. Sl. let. II. 3., N. Hlsk. VII. 240., III. 109. Podlžní = dlužný. Zaplatil p. daň. Slov. Pok. Pot. I. 337. Podmáčení, n. P. luk vodou, die Be- wässerung. NA. IV. 88. Podmájiti, il, en, ení, mit Maibäumen beehren. Slov. Ssk. Podmalovský, ého, m., sam. u Mladé Vožice. Podmana, y, m. = Istivec. Mor. Brt. D. Podmancký = lstivý, podvodný. Val. Brt. D. 250. Podmandelík, u, m. = podlomek pod mandelem. Mor. Brt. Podmandelník, u, m., vz Kolek (dod.). Podmanický, ého, m., os. jm. Arch. VII. 37., 324., Tk. VII. 175., 235., Rk. Sl. — P. Jan z Assoda. 1720. Jg. II. 1. 613., Jir. Ruk. II. 130. Podmanitel, vz Podmaněnosť.	Podmanitelský národ. Pal. Rdh. II. 35. Podmaniti. Cf. Mkl. Etym. 183. — koho komu. Kyřany sobě p-nil; Usilujícím p. jich sobě. Šf. Strž. II. 556., 555. — co kdy: v pětileté válce. J. Lpř. — s kým. Caesar s malým hloučkem podmanil svému žezlu dvě provincie. Osv. I. 340. — odkud. Odtud z položení bezpečného jal se p. jiné národy. Tk. Podmanivý. P. Římané, život, národ. Šf. Strž. I. 569., 577., II. 22., Pal. Podmanovatel, e, m., der Eroberer, Be- zwinger. Lpř. Podmaňovati, vz Podmaniti. Podmaršovice, dle Budějovice, Podmar- schowitz, sam. u Neveklova. Podmáslí- Vz Runděnina, Srvatka, Sry- vatka, Syrvorka, Vyhogance. Studenka s pod- máslím, Buttermilchkaltschale, sýr z p-sli, -käse. Šp. Podmáslnice, e, f. = podmáslník Šm. Podmáslník, u, m. = klouzek, houba. Rstp. 1917. Podmáslový. P. válka. Bor. Děj. diec. 394. Hra na paní P-vú. Vz Slov. sborník. 1884. 128. P. oči, hellblau. Us. Podmásník, u, m. = podmáslník. Klat. BPr. Podmaškrtiť sa nač = dostati chuť. Brt. D. 229 Podmaz, u, m. Na mokrých lukách vy- kysává zvl. na podzim bahno. Kouskům takového bahna říkají sekáči p. Špatně se to seče, jsou tu p-zy. U Počát. Jnr. Podmazné, ého, n., Beschenkungs-, Be- stechungsgeld. Dch. Podmesky, mlýn u Jílového. Podměstek. Ž. kl. (322.). Podměstí, n. (letohrádky). Vz Vlšk. 105., Sdl. Hr. I. 195.— P., Podmiestj, ves u Richm- burka. Vz Rk. Sl. — Kom. Podmésti. — co: pole (= po prvé orati, na Hané; vrhnouti, podvrhovati, na Val. a Laš.; měkkotiti, u Zábřehu. Brt. Vz Pod- mítka (dod.). Rolník strniště jen podmítá a podmítku před setím ještě jednou oře. U Rokyc. Fč. — co, se komu. Čechové cizině jako lokajové se podmítali. Kam. Poče (liška) mu (havranu) řeč podmítati. Ezp. 815. Podměstský Mlýn u Neveklova. Podmet = smetí shrabané u špalku, na němž se dříví štípe. U Něm. Brodu. Holk. Při p-tu vařiti. Ib. Podmět. Je-li p. v nominativě, slove grammatickým, pakli v nepřímém pádě, nazývá se logickým. Mus. 1880. 125. — P. co jest; kterými slovy se vyjadřuje; kdy se nevyjadřuje zvláštním slovem; kterými pády se vyjadřuje; p-tem pád předložkový. Vz Brt. S. 3. vď. 191., Jg. Slnosť. 31. Podmetání, h. = zbylé mléko pod sme- tanou, když se tato do máselnice vlije. U Kr. Hrad. Kšť. — P. je vyčistenie dna v úlu od molov a mrtvých včiel. Slov. Rr. Sb. Podmetený. P. radlice, abgenützte Pflug- schar. Sl. les. Podmetnutí, n., die Unterschiebung, P. národních pověstí. Šf. Strž. II. 369.