294

Podmetnutý; -ut, a, o Lotyšský otčenáš
za herulský p-tý. Šf. Strž. I. 490.

Podmětný. Podmětný genitiv, Křn., roz-
díl, pravda, smysl. Hlv. 22., 50 , 282. Dů-
kaz z důvodů p-ných. Jd. 92.

Podmezí, n. Sš. P.584. — P = mlýn
u Horažďovic; pole u Únětic na Blovicku.
BPr.

Podmílání břehu vodou, die Unterwüh-
lung.

Podmínečný. P. rovnice. ZČ. I. 9., 67.,
soud, Dk , indikativ. Lpř. Sl. I. 42.

Podmíněné, ého, n , v log. Jd. 3. vd
20.

Podmíněnost, i, f., die Bedingtheit. Hlv.,
Tš.

Podmíněný; -ěn, a, o P. možnosť, Lpř.,
křest, rozhřešení. Skočd. 149., 643. — čím
Nemoc podrážděním p-ná (způsobená). Exc

Podmíniti, vz Podmiňovati

Podmínka. P-ky života, Osv. I 48.,
životní, Osv. VI. 589, NA. V od. 2. 3.,
platební, Pdl., časové, prostorné, ZČ. I. 1.,
vegetační, fysikalní, existenční, Stč. Zem.
704.; na zřízení něčeho lépe: p zřízení
něčeho (gt.). Vm. P-ky svobodného po-
kroku lidského se naplnily. Vlč. P. vyja-
dřuje se a) předložkovým lokalem (při), b)
předložkovým genitivem (bez). Při svorné
vůli jde vše do hůry. Bez práce není ko-
láče. Brt. S. 3. vd. 77. 8

Podmínkový. P. rovnice. Šim. 32. Vz
Podmínečný.

Podmiňovací, bedingend. P. soud, Jd.,
spojky. Křn. 3. vd. 131.

Podmísiti, untermischen. Šm.

Podmistří, n. Vz Šlohýř.
Podmiščanka, y, f. = syrovátka (z pod
míška vytékající). U Místka. Brt.

Podmišky, Podmíšky, pl., f. = pozemky
u Šťáhlav.

Podmítka = pole po prvním orání, vr-
žanina, vrzelina, vrž. Cf. Podrmésti. P. také
= obilí vzešlé ze semene v první oračce
vytroušeného. Mor. Brt. — P., das Unter-
schiebsel. Šf. III. 201. — P. = druh vy-
šívání. Brt.

Podmítkový sáček (na vyšívání slov).
Brt. L. N II. 90.

Podmladek, vz Podmladiti.

Podmladiti kvasnice = nasypati do nich
drobet mouky a naliti mléka a dobře za-
míchati. Z kvasnic tímto činem podmlaze-
ných povstane kvásek, jenž do těsta se
dává Mor. Wrch. — se. Když se všech
stran oblaky vycházejí a na déšť se sbírá,
říká se: Už sa podmlaďuje na déšť. U Uh.
Hrad. Tč., Brt D. 250.

Podmlněnec, nce, m Kod. Úv. 264.

Podmlniti co. Kod. Úv. 262.

Podmluvení = podřeknutí se. Jeden na
druhém láká leckakýchs p., jinak řeč po-
padna, než onen myslí. Št Kn š. 132

Pod Mlýnem, Lhota Weselka, osada
u Benešova.

Podmnichovský Mlýn, untere Mühle,
mlýn u Říčan (Dolejší Mlýn).

Podmodralý, bläulich P. pysky, ČeRn.,
oči, blaue Augenringe.

Po lmoklí, n. V P.= pole u Staňkova
a u Kard. Rečice. BPr. Jest z P. = opilec.
Bdl. Jinak chybně m.: Podmokly.

Podmoklina, y, f., les u Černouška na
Roudn. BPr.

Podmoklský, ého, m , os. jm. Blk. Kfsk.
1387., Sdl. Hr. V. 120

Podmokly, něm. Podmok, sam. u Uhlíř.
Janovic. Něm. Podmok u 1—3., Podmokl
u 4-6. Cf Arch. VIII. 599., VII. 717., Blk.
Kfsk. 1387 , Sdl. Hr. VI. 259 , 268., Rk. Sl.

Podmokřina, y, f. = podmokří, unter -
nässter Boden. Sl. les.

Podmol. Mkl. Etym. 186 — P. = vodo-
rovná chodba od svislé šachty či jámy jdoucí,
Ort. U Přebivlic Zhlk.

Podmole, Baumöl, ves u Znojma.— P.,
vz. Podvale. Slov. Rr. Sb.

Podmolina, y, f. = podmol, hrvat. Šd.

Podmoran, a, m., sam u Velkých Přílep.

Podmořanka, y, f., alausa vulgaris, ryba.
Ves. IV. 226., Brm III. 3.

Podmořský. P. hiber, teplota, Stč. Zem.
745., 752, telegraf, tunek. Zpr. arch.

Podmostina, y, f. = podmostí, der Brük-
kenkopf. Dbš. Sl. pov. VII. 22.

Podmostní sloupové. Pal. Rdh. II. 51.

a j.

Podmostky, Chrast, sam. u Strakonic.

Podmostsky Mlyn, Brückenmühle, u Bu-
dejovic.

Podmoští, n , místní jm. u Smržic u Pro-
stějova. Pk.

Podmouti kam. A ješto kněz podme
na dietě, chtě je křstíti a ako v ně podme,
to znamenává, že tú mocí kněžskú odhoní
od něho zlého ducha a dobrého ducha při-
vodí. Št. Kn š. 211.

Podmrač, e, f., Unter-Mratsch, ves u Be-
nešova (Dolní Mrač)

Podmračný, umwölkt. P. počasí. Us.

Podmraziti, ein wenig frieren machen.
Šm.

Podmrazový stupeň, Unterrullpunkt, n
Kod. Úv. 180.

Podmrvka, y, f., notochlaena, das Spreu-
farn, rostl. V z Rstp 1781.

Podmrzlý, angefroren. P. bláto. Osv. V.
637.

Podmurovati = podezdíti Laš. Tč.

Podmychač, e, m , der Anstitter, Hetzer.
Povstání rychleji bylo potlačeno, než p-či
jeho očekávali Bdl. ŽŠf. 49.

Podmýlesy, pl., m , Pöllma, ves u Klá-
šterce v Kadaňsku. Cf. Rk. Sl.

Podmyslivec, vce, m. = vojenská šarže
u polních myslivců (desátník), der Unter-
jager. S N. XI 52.

Podmyslně. Tajemně a p. naplnila se
slova ta na Kristu Pánu. Sš. Cf. Podmysl.

Podmyslný. P. vyklad. Sš. I. 35. Vz
Podmysl.

Podmyšlený = vymyšlený. P. osoba.
Sš. III. 4

Podmýtař, e, m = podrývák, der Unter-
grundpflug Sl. les.

Podmyti = podemleti, podebrati, unter-
spülen. Bern.

Podnáčelník, a, m., der Unteranführer.
Lpř.