295

Podnáhlý, subacut. Nz. lk. P. zánět led-
vin, nephritis subacuta.

Podnájemce, e, m. = podnájemník. Pr.
tr.

Podnálodník, a, m., der Schiemann in
der Schiffssprache. Šm.

Podnaražený vínem. Vz Podnaraziti.

Podnářečí. Koll. St. 653 , Pal. Rdh. III.
248. a j.

Podnásypný srub. NA. III. 148

Podnátěr, u, m , die Grundirung Dch.

Podnavec, vce, m., os jm. Arch III.
499., Sdl. Hr. IV. 78.

Podnebesí Svolal sněm do šírého p.,
untern freien Himmel. Pal. Rdh. II. 289
P., aether Bhm. 27.

Podnebeský. P. ptactvo. Č. Kn. š 85.

Podnebesní chrám. Vlšk. 3., 14., 17.

Podnebí, vz. Stč. Zem. 535. P. Europy.
Vz Krok 1888. (od J. Pal.). Působení p.
na jazyky. Vz Šrc. 391

Podnební, klimatisch. Nz. P. poměry,
Dch , NA. V 351., pás, die Zone J. Lpř.

Podněcovač, e, m = podněcovatel.

Podnehtový, Unternagel-. sousunguéal.

Podněpří, n Št Strž. II 20 Vz Dněpr.

Podnes, u, m., die Untertasse, tácek.
Přihrnul se s p-sem, na němž bělely se
konvice. Jrsk. Str. Vz Podnos (dod.).

Podnesení Duše nějakého zvýšení, p.
a horování žedná. Sš. II. 131.

Podnesený; -en, a, o. — čím. Všichni
podneseni byli dobrú myslí ZN. Lidstvo
Kristem p-né (očištěné).Sš. Mt. 18. —
s kým. Ti dva jsou spolu p-ni (mají spolu
děcko). V Kunv. Msk.

Podnésti — koho, se. P. ženskou, zu
Fall bringen. Dch Nedaj se p. pýše. Št N
229. 20. Smutné p-naší, malodušným útěchy
šepce. Č. Kn. š. 378. — koho proti komu.
Tehda penieze mezi lidi rozdal a jich proti
sv. Klimentu podnesl (pobouřil). Výb I.
284. — se komu. Dcera se mu podnesla
(zmrhala se). U Chocerad. Vk — se kde.
Ta se proto i ve své mysli podnesla zhrdla).
Osv. 1884. 7. —jak. Na stříbrných okrou-
hlících chleba tam podnesly Zl. Praha 1889.
č. 21. — čeho. Já zraku podnesa. Kom.
Lab. 12.

Podnešátko, a, n = pozdní house. Vz
Podnesek. U Úboče. Rgl.

Podnešní Krkoroše, Burjatové, Slováci,
město. Šl. Strž. I. 65., II. 108., 195., 599.

Podnět. P ty volajú na salaši dlhé tenké
kusy paliva, iné tenké kusy paliva sú šte-
liny, faklence. Slov. Zátur. — P., der An-
trieb, das Motiv atd. P. duševní, snahy,
vášně, žádosti Dk. Prišiel z vlastného pod-
netu. Vaj. T. a m. 40 P. k rozličnému žá-
dání; P. hrdosti, smilstva. Št. Kn. š. 50.,
163.

Podněťovice, zašlá ves. D. ol. VIII. 81.,
190.

Podněž oprav v: Podnéž.

Podnicek, cku, m., eurotium, der Flies-
sporling, houba. Vz Rstp 1979.

Podnícení ďábelské. Št. Kn. š. 121.

Podnícený bujností, hněvivostí. Pož.
220., 293.

Podnik. Nz P. literarní, Mus. 1880. 276.,
obchodnický, Šmb, válečný, Osv., vlaste-
necký, Pdl., vojenský, Čsk., akciový, do-
pravní, bankovní. Kzl. Vypravuje o svých
p cích Zr.

Podnikač, e, m. = podnikatel. Šm.

Podnikatelka, y, f, die Unternehmerin.
Šm.

Podnikatelský, Unternehmer-. P. vý-
roba, zisk Kzl.

Podnikatelství, n., die Unternehmung.
P. staveb Pdl.

Podnikatelstvo, a, n. = podnikatelství.

— P = podnikatelé, die Unternehmer.
Podnikati. — co: válku, nebezpečí, Lpř.,

dílo, Vlč., souboj, Šmb., útok. Us. Pdl. —
koho. Že oni mne nemohú p. (trpěti, snésti).
Arch. VII 25 — proč: ku cti a chvále
boží Mž 3.— kam. Žákovstvo má p. pod
řad kostelní Pal. — s kým P. s kým půtku
o něco, Lpř., boj. Šml — jak. Cestu na
své útraty p. Us. Pdl. P. válečnou výpravu
po suchu, po moři. Us. Pdl. P. něco na
vlastní účet. Ves. I. 55 Smrť udatně p.
BR II 236. b — Poznam. V 8. ř. tohoto
článku vynech: lépe až k: Jg. (celou řádku).

— co proti komu jak. Že proti JMČ.
do hrdel, statkův a náboženství nic p. ne-
chtějí 1618 Mus 1880. 23. — čím koho:
bojem. Šmb. S. II. 91.

Podnikavosť. Nz.

Podnikavý. Jg. v Napomínateli navrhl
místo tohoto slova: předseberny. Ale toto
slovo se neujalo a ono udrželo.

Podniknutí, n. = podnik. Šm.

Podnikový, Geschäfts-. Ssk.

Podnikuchtivý, unternehmungslustig.
Kzl. 182.

Podniščunka. Vz Sivjolka.

Podnítiti. Čert vždy podněcuje. Št. Kn.
š. 73. — kde. Nepřátelství mezi nimi p-val.
Šmb — k čemu (čím). Rád bych vás
podnietil k tomu stavu; Ani jej sebú, ani
se jím k zlé žádosti podněcuje. Št. Kn. š.
70., 40 P něčí vůli k činům. Tf. — koho
v čem. V milosti někoho p. Brig. k. VII.
7 a.

Podnivce, pl., m. Na P-cích = pole
u Volyně. BPr.

Podniví, n. = pole u Chuděnic, u Vše-
padel a j.; luka u Postřekova na Domažl.
BPr

Podnivka, y, f., obě. pl. Podnivky, časté
jm. pozemků v již Čech. BPr.

Podnivy, pl., f. Na P-vách = luka u Srbic
na Domažl. a j BPr

Podníž, vz Podjíždé.

Podnos, Tasse. Kv. Vz Podnes (dod.)—
P. = vejce, které snese husa již na vejcích
sedící. U Hořic. Hk.

Podnosí, n.= podnosek, vousy pod nosem.
Kos.

Podnosič, e, m., der Unterläufer in Salz-
werken. Šm.

Podnositi, vz Podnésti. Bern.

Podnosky, pl, m. = zbytky jídla, jež po
někom zůstaly. Laš Brt. D. 250.

Podnosnice, e, f., das Untergestell. Čch.
Dg. (Kv. 1884. 231.)