Předchozí (294)  Strana:295  Další (296) |
|
|||
295
|
|||
|
|||
Podnáhlý, subacut. Nz. lk. P. zánět led-
vin, nephritis subacuta. Podnájemce, e, m. = podnájemník. Pr.
tr. Podnálodník, a, m., der Schiemann in
der Schiffssprache. Šm. Podnaražený vínem. Vz Podnaraziti.
Podnářečí. Koll. St. 653 , Pal. Rdh. III.
248. a j. Podnásypný srub. NA. III. 148
Podnátěr, u, m , die Grundirung Dch.
Podnavec, vce, m., os jm. Arch III.
499., Sdl. Hr. IV. 78. Podnebesí Svolal sněm do šírého p.,
untern freien Himmel. Pal. Rdh. II. 289 P., aether Bhm. 27. Podnebeský. P. ptactvo. Č. Kn. š 85.
Podnebesní chrám. Vlšk. 3., 14., 17.
Podnebí, vz. Stč. Zem. 535. P. Europy.
Vz Krok 1888. (od J. Pal.). Působení p. na jazyky. Vz Šrc. 391 Podnební, klimatisch. Nz. P. poměry,
Dch , NA. V 351., pás, die Zone J. Lpř. Podněcovač, e, m = podněcovatel.
Podnehtový, Unternagel-. sousunguéal.
Podněpří, n Št Strž. II 20 Vz Dněpr.
Podnes, u, m., die Untertasse, tácek.
Přihrnul se s p-sem, na němž bělely se konvice. Jrsk. Str. Vz Podnos (dod.). Podnesení Duše nějakého zvýšení, p.
a horování žedná. Sš. II. 131. Podnesený; -en, a, o. — čím. Všichni
podneseni byli dobrú myslí ZN. Lidstvo Kristem p-né (očištěné).Sš. Mt. 18. — s kým. Ti dva jsou spolu p-ni (mají spolu děcko). V Kunv. Msk. Podnésti — koho, se. P. ženskou, zu
Fall bringen. Dch Nedaj se p. pýše. Št N 229. 20. Smutné p-naší, malodušným útěchy šepce. Č. Kn. š. 378. — koho proti komu. Tehda penieze mezi lidi rozdal a jich proti sv. Klimentu podnesl (pobouřil). Výb I. 284. — se komu. Dcera se mu podnesla (zmrhala se). U Chocerad. Vk — se kde. Ta se proto i ve své mysli podnesla zhrdla). Osv. 1884. 7. —jak. Na stříbrných okrou- hlících chleba tam podnesly Zl. Praha 1889. č. 21. — čeho. Já zraku podnesa. Kom. Lab. 12. Podnešátko, a, n = pozdní house. Vz
Podnesek. U Úboče. Rgl. Podnešní Krkoroše, Burjatové, Slováci,
město. Šl. Strž. I. 65., II. 108., 195., 599. Podnět. P ty volajú na salaši dlhé tenké
kusy paliva, iné tenké kusy paliva sú šte- liny, faklence. Slov. Zátur. — P., der An- trieb, das Motiv atd. P. duševní, snahy, vášně, žádosti Dk. Prišiel z vlastného pod- netu. Vaj. T. a m. 40 P. k rozličnému žá- dání; P. hrdosti, smilstva. Št. Kn. š. 50., 163. Podněťovice, zašlá ves. D. ol. VIII. 81.,
190. Podněž oprav v: Podnéž.
Podnicek, cku, m., eurotium, der Flies-
sporling, houba. Vz Rstp 1979. Podnícení ďábelské. Št. Kn. š. 121.
Podnícený bujností, hněvivostí. Pož.
220., 293. |
Podnik. Nz P. literarní, Mus. 1880. 276.,
obchodnický, Šmb, válečný, Osv., vlaste- necký, Pdl., vojenský, Čsk., akciový, do- pravní, bankovní. Kzl. Vypravuje o svých p cích Zr. Podnikač, e, m. = podnikatel. Šm.
Podnikatelka, y, f, die Unternehmerin.
Šm. Podnikatelský, Unternehmer-. P. vý-
roba, zisk Kzl. Podnikatelství, n., die Unternehmung.
P. staveb Pdl. Podnikatelstvo, a, n. = podnikatelství.
— P = podnikatelé, die Unternehmer.
Podnikati. — co: válku, nebezpečí, Lpř., dílo, Vlč., souboj, Šmb., útok. Us. Pdl. —
koho. Že oni mne nemohú p. (trpěti, snésti). Arch. VII 25 — proč: ku cti a chvále boží Mž 3.— kam. Žákovstvo má p. pod řad kostelní Pal. — s kým P. s kým půtku o něco, Lpř., boj. Šml — jak. Cestu na své útraty p. Us. Pdl. P. válečnou výpravu po suchu, po moři. Us. Pdl. P. něco na vlastní účet. Ves. I. 55 Smrť udatně p. BR II 236. b — Poznam. V 8. ř. tohoto článku vynech: lépe až k: Jg. (celou řádku). — co proti komu jak. Že proti JMČ.
do hrdel, statkův a náboženství nic p. ne- chtějí 1618 Mus 1880. 23. — čím koho: bojem. Šmb. S. II. 91. Podnikavosť. Nz.
Podnikavý. Jg. v Napomínateli navrhl
místo tohoto slova: předseberny. Ale toto slovo se neujalo a ono udrželo. Podniknutí, n. = podnik. Šm.
Podnikový, Geschäfts-. Ssk.
Podnikuchtivý, unternehmungslustig.
Kzl. 182. Podniščunka. Vz Sivjolka.
Podnítiti. Čert vždy podněcuje. Št. Kn.
š. 73. — kde. Nepřátelství mezi nimi p-val. Šmb — k čemu (čím). Rád bych vás podnietil k tomu stavu; Ani jej sebú, ani se jím k zlé žádosti podněcuje. Št. Kn. š. 70., 40 P něčí vůli k činům. Tf. — koho v čem. V milosti někoho p. Brig. k. VII. 7 a. Podnivce, pl., m. Na P-cích = pole
u Volyně. BPr. Podniví, n. = pole u Chuděnic, u Vše-
padel a j.; luka u Postřekova na Domažl. BPr Podnivka, y, f., obě. pl. Podnivky, časté
jm. pozemků v již Čech. BPr. Podnivy, pl., f. Na P-vách = luka u Srbic
na Domažl. a j BPr Podníž, vz Podjíždé.
Podnos, Tasse. Kv. Vz Podnes (dod.)—
P. = vejce, které snese husa již na vejcích sedící. U Hořic. Hk. Podnosí, n.= podnosek, vousy pod nosem.
Kos. Podnosič, e, m., der Unterläufer in Salz-
werken. Šm. Podnositi, vz Podnésti. Bern.
Podnosky, pl, m. = zbytky jídla, jež po
někom zůstaly. Laš Brt. D. 250. Podnosnice, e, f., das Untergestell. Čch.
Dg. (Kv. 1884. 231.) |
||
|
|||
Předchozí (294)  Strana:295  Další (296) |