296

Podnošování, n. = podštívání. Št.

Podnož. Výb. II. 1673., Listy fil. XI.
193. Podnoží. Sv. ruk. 78. P., scabellum.
Z. wit. 109. 1., 98. 5. P. pilíře, NA. I. 62.,
Etny (Fuss). Kká. — Srdce přinese tobě
v p. Zr. Doňa S. — P žky u kalhot, die
Strupfen. Slov. Rr. Sb. U Šp.: táhlíky.

Podnoží, n., deR Schemmel. Ssk. Vz
Podnož.

Podnožiti A podnožte ji (zemi), subjicite.
Ev. olom. 1. 28. P. péči, curam suppeditare.
Hymni 1418.

Podnožka, vz Podnož.

Podnožník. Vz Stč. Zem. 52.

Podnožný. Vz KRmení (dod.).

Podnýtovati, unternieten. Us. Pdl.

Podob, u, m. = podoba. Slov. Bern.

Podoba. Vz Mkl. Etym. 47. Takovou
divnou vzala teď podobu (divně vypadá).
U Dobrušky. Vk. Dacia jest na podobu
věnce vysokými horami ohrazená. Šf. I.172
Moja mladosť a p. hyne jako voda. Sl. ps
Je ho enom p. = stín. Ty děti sú enom
podobečky (hubené po nemoci). Zlinsky. Brt.
D. 250. — P., y, m., os. jm D. ol. VIII.
39.

Podobati se komu. Komu se p-bá píce
(kdo doufá, že bude míti píci), koupí si
krávu U Dobrušky. Vk. Mně se zdá, že se
nám nepodobá hezky (že nebude hezky).
Ib.

Podobati, alles mit dem Schnabel be-
stechen, bepicken. Bern.

Podobec, bce, m. P. dlouhonohý, die
Langfusswanze. Šm.

Podobení, n. Abbildung, f. Bern.

Podobenka, y, f., die Parabel. Dch. —
P., die Insektenlarve. Šm.

Podobenství, similitudo. Ž wit. 57. 5.,
List. fil. I. 109., Jg. Slnosť. 41., 55., 65. —
P. = obraz atd. Aby se lidé žádnému p. ani
stvoření na zemi neklaněli. Bart. 250. A to
p. (k Bohu) przní hřiechem. Hus I. 82. Kak
devět řádóv lidských nesú p. devíti kóróv
andělských; Maje duši učiněnú k obrazu a
ku p. božiemu. Št. Kn. š 2., 6 (40., 118.) —
P. = opportunitas, příležitosť, příhodná doba
Hledáše p., aby jeho k smrti proradil. Ev.
olom. 244. — P. = přirovnání. P. (parabola)
zobrazuje vyšší pravdu nebo myšlénku
z duševního života lidského, a to vypravo-
váním příhod veskrze pravdě podobných
obyč. ze života lidského (málo kdy ze ži-
vota zvířat nebo zosobenin), popisuje i po-
vahy osob, konečně užívá řeči ušlechtilejší.
Vz Lpř. Baj. aisop. 35. Cf. Jg. H. 1. 727.,
Vor. St. 67.—69. Bajka a p. a jejich rozdíl.
Vz Km. 1888. 25. nn.

Podobený; -en, a, o, abgebildet. Bern.

Podobětovský Mlýn u Luhačovic na
Mor.

Podobizenka, y, f. = malá podobizna.
Koll. III. 441.

Podobizna. Vz Mkl. Etym. 47., Jg. Slnosť
159 P. = obraz. Pod p-znou pravdy něco
činiti. Výb. II. 1659. P-znou pýchy jest páv.
Bž.

Podobiznář, e, m = malíř podobizen,
der Portraitmaler. Osv. I. 193.

Podobiznářství, n. = malování podo-
bizen. Us. Pdl.

Podobiznění, n. P. světlem, Photograhie.
Zl. kl. 1856. č. 15.

Podobiznický. P. malíř = podobiznář.
Koll. III. 408

Podobiznictví, n. = malování podobizen,
die Portraitmalerei. NA. I. 105., 114., Nz.

Podobizník, a, m. = podobiznář. Dch.,
Koll. III. 365., 350., Nz,

Podobiznitel, e, m. = podobiznář. Koll.
III. 408., ZI. kl. 1856. č. 16.

Podobiznosť, i, f., die Vorbildlichkeit.
Šm.

Podobiznový, Portrait-. P. malířství, ry-
tectví. Us. Pdl.

Podoblačí, n., die Gegend unter dem
Himmel. Zástup ptačí letí v p. Osv. 1882. —
P. — pole na výšině u Přerova. Km., Pk.

Podoblések, sku, m. = luka z Hlubotci
u Bílovce. Šd.

Podobně, ähnlich. Ktož sú činili k nim
podobně. Št. Kn. š. 24. — P., schicklich.
Protož dobře p. položil jest u pateři naj-
prve ty tři prosby. Št. Kn. š. 53. Hledáše,
kterak by p. jeho zradil. Ev. olom. 252.

Podobniti se komu v čem. Ty sa ni-
komu v zahálce nechtěj p. Glč. II. 117.

Podobno. Cf. Bdi. Obr. 140.

Podobnosť, die Aehnlichkeit. P. obrazců,
NA. V. 10., Jd. Geom. I. 88.; bod či střed,
znamení p-sti. Jd. Geom. I. 88., Jrl. 425. —
P. = obdoba, analogie. J. tr., Jg. Slnosť 33.,
Ott. II. 237. — P., die Wahrscheinlichkeit.
Podle vší p-sti. Jir. Anth. I. 3 vd. 8. Těžko
s nějakou p-stí domýšleti se; Nauka ta až
nad p. a víru zanedbávána. Šf. Strž. II. 140.,
III 466. — Št.

Podobnotvárný. homömorph. Nz.

Podobozvučnosť. Jg. Slnosť 77.

Podobnozvučný, ähnlichlautend P. slovo.
Koll. St. 174.

Podobný = stejné tvárnosti, ähnlich. Vz
Mkl. Etym. 47. P., similis. Ž wit. 48. 13.
P-ní pojmové, obrazcové. Nz., Jd. Geom.
I. 88. P. kuželosečky. Vnč. 31. P. podob-
nému se raduje. Bž. exc. — P. = vhodný,
slušný. Vz Bdl. Obr. 140. V čas p-ný, tem-
pore opportuno. Ž. wit. 31. 6. Kamžby se
jim za p-bno zdálo, tam aby rok odložili.
Výb. II. 394. Mohlliby se s tebú bezpečně
na p-bném miestě sjieti. Arch. VII. 274.
Proto by bylo p-bné, aby duch svatý těle-
senství přijal. Krist. 2. a. To jest miesto
p-bné, abychom (zde) dietě zahubili. GR.
Těžce to přijechu bratří, jako za nepodobné
súdíce; Nebieše p-né svědectví jejich. Ev.
olom. 72., 253. Abychom pánu svému p-nú
odpověď dali. Ib. Tyto prvé (knihy) sám
klada z své hlavy, jakž mi sej' zdálo p-né;
Protož p-né bylo, aby . . .; Viece, než jest
p-bno, dobývaje. Št. Kn. š. 1., 20., 156.
(39., 154., 158.). — P., wahrscheinlich. St.
Ni by se mi to p-bno zdálo, by která v noci
cná žena byla na místě nalezena. Sv. ruk.
165. Nenieť p-bno, byť na kříži dlúho pnělo
umřelé tělo. Výb. II. 34. — P. = úhledný,
hezký. U Domažl. Jrsk. Tyto sirky jsou
p-bné, ale ani jedna nechytí. U Solnice. Vk.
Toto dobytče je p-bno (zdá se, že se vy-



	296

	Podnošování, n. = podštívání. Št. Podnož. Výb. II. 1673., Listy fil. XI. 193. Podnoží. Sv. ruk. 78. P., scabellum. Z. wit. 109. 1., 98. 5. P. pilíře, NA. I. 62., Etny (Fuss). Kká. — Srdce přinese tobě v p. Zr. Doňa S. — P žky u kalhot, die Strupfen. Slov. Rr. Sb. U Šp.: táhlíky. Podnoží, n., deR Schemmel. Ssk. Vz Podnož. Podnožiti A podnožte ji (zemi), subjicite. Ev. olom. 1. 28. P. péči, curam suppeditare. Hymni 1418. Podnožka, vz Podnož. Podnožník. Vz Stč. Zem. 52. Podnožný. Vz KRmení (dod.). Podnýtovati, unternieten. Us. Pdl. Podob, u, m. = podoba. Slov. Bern. Podoba. Vz Mkl. Etym. 47. Takovou divnou vzala teď podobu (divně vypadá). U Dobrušky. Vk. Dacia jest na podobu věnce vysokými horami ohrazená. Šf. I.172 Moja mladosť a p. hyne jako voda. Sl. ps Je ho enom p. = stín. Ty děti sú enom podobečky (hubené po nemoci). Zlinsky. Brt. D. 250. — P., y, m., os. jm D. ol. VIII. 39. Podobati se komu. Komu se p-bá píce (kdo doufá, že bude míti píci), koupí si krávu U Dobrušky. Vk. Mně se zdá, že se nám nepodobá hezky (že nebude hezky). Ib. Podobati, alles mit dem Schnabel be- stechen, bepicken. Bern. Podobec, bce, m. P. dlouhonohý, die Langfusswanze. Šm. Podobení, n. Abbildung, f. Bern. Podobenka, y, f., die Parabel. Dch. — P., die Insektenlarve. Šm. Podobenství, similitudo. Ž wit. 57. 5., List. fil. I. 109., Jg. Slnosť. 41., 55., 65. — P. = obraz atd. Aby se lidé žádnému p. ani stvoření na zemi neklaněli. Bart. 250. A to p. (k Bohu) przní hřiechem. Hus I. 82. Kak devět řádóv lidských nesú p. devíti kóróv andělských; Maje duši učiněnú k obrazu a ku p. božiemu. Št. Kn. š 2., 6 (40., 118.) — P. = opportunitas, příležitosť, příhodná doba Hledáše p., aby jeho k smrti proradil. Ev. olom. 244. — P. = přirovnání. P. (parabola) zobrazuje vyšší pravdu nebo myšlénku z duševního života lidského, a to vypravo- váním příhod veskrze pravdě podobných obyč. ze života lidského (málo kdy ze ži- vota zvířat nebo zosobenin), popisuje i po- vahy osob, konečně užívá řeči ušlechtilejší. Vz Lpř. Baj. aisop. 35. Cf. Jg. H. 1. 727., Vor. St. 67.—69. Bajka a p. a jejich rozdíl. Vz Km. 1888. 25. nn. Podobený; -en, a, o, abgebildet. Bern. Podobětovský Mlýn u Luhačovic na Mor. Podobizenka, y, f. = malá podobizna. Koll. III. 441. Podobizna. Vz Mkl. Etym. 47., Jg. Slnosť 159 P. = obraz. Pod p-znou pravdy něco činiti. Výb. II. 1659. P-znou pýchy jest páv. Bž. Podobiznář, e, m = malíř podobizen, der Portraitmaler. Osv. I. 193.	Podobiznářství, n. = malování podo- bizen. Us. Pdl. Podobiznění, n. P. světlem, Photograhie. Zl. kl. 1856. č. 15. Podobiznický. P. malíř = podobiznář. Koll. III. 408 Podobiznictví, n. = malování podobizen, die Portraitmalerei. NA. I. 105., 114., Nz. Podobizník, a, m. = podobiznář. Dch., Koll. III. 365., 350., Nz, Podobiznitel, e, m. = podobiznář. Koll. III. 408., ZI. kl. 1856. č. 16. Podobiznosť, i, f., die Vorbildlichkeit. Šm. Podobiznový, Portrait-. P. malířství, ry- tectví. Us. Pdl. Podoblačí, n., die Gegend unter dem Himmel. Zástup ptačí letí v p. Osv. 1882. — P. — pole na výšině u Přerova. Km., Pk. Podoblések, sku, m. = luka z Hlubotci u Bílovce. Šd. Podobně, ähnlich. Ktož sú činili k nim podobně. Št. Kn. š. 24. — P., schicklich. Protož dobře p. položil jest u pateři naj- prve ty tři prosby. Št. Kn. š. 53. Hledáše, kterak by p. jeho zradil. Ev. olom. 252. Podobniti se komu v čem. Ty sa ni- komu v zahálce nechtěj p. Glč. II. 117. Podobno. Cf. Bdi. Obr. 140. Podobnosť, die Aehnlichkeit. P. obrazců, NA. V. 10., Jd. Geom. I. 88.; bod či střed, znamení p-sti. Jd. Geom. I. 88., Jrl. 425. — P. = obdoba, analogie. J. tr., Jg. Slnosť 33., Ott. II. 237. — P., die Wahrscheinlichkeit. Podle vší p-sti. Jir. Anth. I. 3 vd. 8. Těžko s nějakou p-stí domýšleti se; Nauka ta až nad p. a víru zanedbávána. Šf. Strž. II. 140., III 466. — Št. Podobnotvárný. homömorph. Nz. Podobozvučnosť. Jg. Slnosť 77. Podobnozvučný, ähnlichlautend P. slovo. Koll. St. 174. Podobný = stejné tvárnosti, ähnlich. Vz Mkl. Etym. 47. P., similis. Ž wit. 48. 13. P-ní pojmové, obrazcové. Nz., Jd. Geom. I. 88. P. kuželosečky. Vnč. 31. P. podob- nému se raduje. Bž. exc. — P. = vhodný, slušný. Vz Bdl. Obr. 140. V čas p-ný, tem- pore opportuno. Ž. wit. 31. 6. Kamžby se jim za p-bno zdálo, tam aby rok odložili. Výb. II. 394. Mohlliby se s tebú bezpečně na p-bném miestě sjieti. Arch. VII. 274. Proto by bylo p-bné, aby duch svatý těle- senství přijal. Krist. 2. a. To jest miesto p-bné, abychom (zde) dietě zahubili. GR. Těžce to přijechu bratří, jako za nepodobné súdíce; Nebieše p-né svědectví jejich. Ev. olom. 72., 253. Abychom pánu svému p-nú odpověď dali. Ib. Tyto prvé (knihy) sám klada z své hlavy, jakž mi sej' zdálo p-né; Protož p-né bylo, aby . . .; Viece, než jest p-bno, dobývaje. Št. Kn. š. 1., 20., 156. (39., 154., 158.). — P., wahrscheinlich. St. Ni by se mi to p-bno zdálo, by která v noci cná žena byla na místě nalezena. Sv. ruk. 165. Nenieť p-bno, byť na kříži dlúho pnělo umřelé tělo. Výb. II. 34. — P. = úhledný, hezký. U Domažl. Jrsk. Tyto sirky jsou p-bné, ale ani jedna nechytí. U Solnice. Vk. Toto dobytče je p-bno (zdá se, že se vy-