Předchozí (296)  Strana:297  Další (298) |
|
|||
297
|
|||
|
|||
daří). Mor. A Krmela Kebys bola dobrá,
ako si p-bná, veru by som ťa vzau, trebas si chudobná Koll. Zp. I. 80. — čemu. Obrazcové jsou si podobni, když mají ten- týž tvar či podobu, ale velikosť rozličnou. NA. Všecko jest p-né Bohu Kanc. — k čemu (čím, v čem). Drk. Hry 125. I zdá se jim k té službě p-ben (vhodný, způsobilý, aptus). Brt. S. 67. Jste k tomu p-ben, Ihr seht darnach aus. Dch. Byli k vojně p-bni (vojenské služby schopni); Ta košile je už k prádlu p-ná (už třeba ji práti). Us. Vk. Ani za peníz není k sobě p-bná (tak zďobaná jest neštovicemi). Črn. Zuz. 56. Neb což jest p-bno k čemu, to vždy jako přilne k němu; P. k dobrému peniezi; Byl by p-ben k Jidáši; Jsi p-ná k Bohu. Výb. I. 171., 346., 941., II. 211. Učinil syny k sobě p-bny. Kruml. 141. b. P. k němu jest. Umuč. sv. Jiří. v. 252. Člověk ke všej čsti p-ný. Hr ruk. 9., 11. Byls tak málo k sobě p-ben, že sú tě ledva za člověk poznali. Pravn. 2350. Nebylo p-bno k tomu, bych v noci byla kromě domu; Kterého víš nerovného, k sobě aniž p-ho. Sv. ruk. 165., 232. Tyto peníze nejsou v ničem p-bny k našim penězům. Pass. mus. 368. Člověk duší svú jest p-ben k Bohu; Utrhač p-ben jest k hadu; Na počátce něco p-ben jest kúkol k pšenici; Bóh stvořil tě k sobě p-bnu; Budeš p-ben k domu, jenž jest bez základu Hus I. 59., 383., II. 61., III. 106., l79. Rúcho p-bné (hodící se) k té svatbě. Št. N. 119. 19. Tu nalezne mnoho p-bných věr ku pravdě; A pak (obilné zrno) v trávu vzroste, ež nikděž znamenie p-ho neostane k tomu zrnci; V čas p-bný k tomu. Št. Kn. š 7 , 28 , 96. — nač. Tak na všetko zloboh Rastislavu kráľu p-ný, aj na hlas, aj na tvár, na celú též postavu údov. Hol. 44. Podobojec, jce, m., Utraquist, m. Loos.
Podobojí, faráři mnozí v kostelích od
dávna p-jích nyní již se zdráhali přisluho- vati z kalicha. Pal. Děj. III. 3. 227. Podobozvuk, u, m., onomatopoeia. Šf.
III. 537. Podobravská, é, f., hosp. u Hranic na
Mor Po dobrotě něco učiniti. Us.
Podobzorný úhel. NA. V. 102
Podocasnice, e, f. = kun lechtivý, který
kope, jakmile se mu dostane oprať pod ocas. Us. Kšť. Podocasnik, vz Podocasní.
Podočí, n., die Unteraugengegend. Nz lk.
Podoční zub = špičák. Šd.
Podočnicový, infraorbitalis. P. kraj, otvor.
Nz. lk. Pododbor, u, m, Untercomité. Us.
Pododdělení, die Unterabtheilung. Dch.
I. 150. P. metru. ZČ. I. 16. Podofyllin, u, m. Vz Slov. zdrav.
Podofyllotoxin, u, m. Vz Slov. zdrav.
Podohlížeti, el, ení, ein wenig nachsehen,
-schauen. Podohniště, ě, n., der Unter-, Stichherd
im Hüttenwesen. Šm. Podochnúť = podechnouti. Slov. Šd.
Podoj. Jedna ovce vác na p., než iným
dve, mléka mu dává. Hol. 342. |
Podojací mléko = podojené. U Mořkova.
Brt. D. 154. Podojiti koho = využitkovati, peníze
z něho vymámiti, ošiditi. Us. Rgl. Podokalka, y, f. = mlýn u Záboří na
Vodňansku. BPr. Podokenník, u, m. = podokenní, die
Fensterbrüstung. Šd. Podokní římsa = bankal, die Sohlbank.
Šand. II. 20. Podokný, ého, m = rybník na Třeboňsku.
Podoko, a, n. = vedlejší oko na révě
vinné. KP. V. 154. Podokosticový, subperiostealis. P. hlíza.
Podol, ves u Prahy, u Budyně a
u Mnichova Hradiště; Ludwigsthal, osada u Jistebnic; P. Vápenný, Kalk-Podol, ves u Heřmanova Městce; P. Bílý, Weiss-Podol, městečko u Čáslavě. Cf. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. I 256., IV. 373 , VI. 80., Rk. Sl. Podolák, a, m , os. jm. P. Jan. Arch.
VII. 243. — P., u, m. = podvlak, pažiny, Unterzug, m. Hř. Podolanek, nka, m., sam. u Železného
Brodu. — P., os. jm. Šd. Podolanky, myslivna u Místka. Cf. Rk.
Sl. Podolánky, pl, f, Podolanka, ves u Bran-
dýsa nad Lab. Podolčí, n , jm. lesa u Přerova.
Podolé, n., vz Podolí. Sdl. Hr. III. 305.,
Ž. kl. (322.). Podolek = dolejší díl roucha. Cf. Mkl.
Etym. 47. V p-cích zlatých. Ž. wit. 44. 14. P. ornatu. Hnoj. 35. Abych se JM. p-lka dotekl. Let. 363 Přistúpila jest z zadu a dotkla sě jest p-lka rúcha jeho; Na do- tknutí p-lka dosti mějéše. Hus II. 402., 404. P. sukně. Krnd. 95. Přilehl jí p. (zaspala). Čce. Tkč. Lépe p. proměniti, nežli všecko roucho ztratiti a v škodu vběhnouti. Sdl. Hr. VII. 266. — P. = vše, v čem nosí trávu, tedy i sukně, zástěra a p. U Strakon. Rgl. Dej si to do p-lku = do klínu. U Mešna. Otm. — P. vinohradu = dolní jeho svah, kde pěstují sadivo a luštěniny. Hrb. Obr. 141. Podolí. Podolé, vallis, convallis. Ž. wit.
83. 7., 103. 10. Snazšíť jest do podolé hřie- chóv stok, ale nesnadný k vrchu ctnosti vzchod. Výb. II. 652. — P., něm. Podol, vsi u Rožďalovic, u Bělé, u Třebechovic, u Klatov, u Čimelic, u Mělníka, u Votic, u Mnich. Hradiště, u Kosovy Hory, u Tá- bora; sam. u Vlašimě, u Tábora, u Sušice a u Křelovic; Haiming, ves u Krumlova, Unter-Kritschen, ves u Brna; Padol, ves u Rychnova; Podollen, ves u Kaplice; Po- doly, vsi u Bernardic, u Prachatic, u Stra- konic, u Letovic, u Tišňova, u Jamnic, u Horní Bobrové, u Lipníka, u Mohelnice, u Uher. Hradiště, u Val. Meziříčí a u Opavy; sam. u Strakonic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. II. 55., 210., Rk. Sl. Podoliby. Sdl. Hr. V. 308., Rk. Sl.
Podolička, chybně m.: podvlička (od pod-
vlékati). Tč. Podolný, vz Podůlný.
Podolsko, ves u Bernardic u Pís.; Podol,
ves u Ledče. Cf. Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (296)  Strana:297  Další (298) |