297

daří). Mor. A Krmela Kebys bola dobrá,
ako si p-bná, veru by som ťa vzau, trebas
si chudobná Koll. Zp. I. 80. — čemu.
Obrazcové jsou si podobni, když mají ten-
týž tvar či podobu, ale velikosť rozličnou.
NA. Všecko jest p-né Bohu Kanc. —
k čemu (čím, v čem). Drk. Hry 125.
I zdá se jim k té službě p-ben (vhodný,
způsobilý, aptus). Brt. S. 67. Jste k tomu
p-ben, Ihr seht darnach aus. Dch. Byli
k vojně p-bni (vojenské služby schopni);
Ta košile je už k prádlu p-ná (už třeba ji
práti). Us. Vk. Ani za peníz není k sobě
p-bná (tak zďobaná jest neštovicemi). Črn.
Zuz. 56. Neb což jest p-bno k čemu, to
vždy jako přilne k němu; P. k dobrému
peniezi; Byl by p-ben k Jidáši; Jsi p-ná
k Bohu. Výb. I. 171., 346., 941., II. 211.
Učinil syny k sobě p-bny. Kruml. 141. b.
P. k němu jest. Umuč. sv. Jiří. v. 252.
Člověk ke všej čsti p-ný. Hr ruk. 9., 11.
Byls tak málo k sobě p-ben, že sú tě ledva
za člověk poznali. Pravn. 2350. Nebylo
p-bno k tomu, bych v noci byla kromě
domu; Kterého víš nerovného, k sobě aniž
p-ho. Sv. ruk. 165., 232. Tyto peníze nejsou
v ničem p-bny k našim penězům. Pass. mus.
368. Člověk duší svú jest p-ben k Bohu;
Utrhač p-ben jest k hadu; Na počátce něco
p-ben jest kúkol k pšenici; Bóh stvořil tě
k sobě p-bnu; Budeš p-ben k domu, jenž
jest bez základu Hus I. 59., 383., II. 61.,
III. 106., l79. Rúcho p-bné (hodící se) k té
svatbě. Št. N. 119. 19. Tu nalezne mnoho
p-bných věr ku pravdě; A pak (obilné zrno)
v trávu vzroste, ež nikděž znamenie p-ho
neostane k tomu zrnci; V čas p-bný k tomu.
Št. Kn. š 7 , 28 , 96. — nač. Tak na všetko
zloboh Rastislavu kráľu p-ný, aj na hlas, aj
na tvár, na celú též postavu údov. Hol. 44.

Podobojec, jce, m., Utraquist, m. Loos.

Podobojí, faráři mnozí v kostelích od
dávna p-jích nyní již se zdráhali přisluho-
vati z kalicha. Pal. Děj. III. 3. 227.

Podobozvuk, u, m., onomatopoeia. Šf.
III. 537.

Podobravská, é, f., hosp. u Hranic na
Mor

Po dobrotě něco učiniti. Us.

Podobzorný úhel. NA. V. 102

Podocasnice, e, f. = kun lechtivý, který
kope, jakmile se mu dostane oprať pod ocas.
Us. Kšť.

Podocasnik, vz Podocasní.

Podočí, n., die Unteraugengegend. Nz lk.

Podoční zub = špičák. Šd.

Podočnicový, infraorbitalis. P. kraj, otvor.
Nz. lk.

Pododbor, u, m, Untercomité. Us.

Pododdělení, die Unterabtheilung. Dch.
I. 150. P. metru. ZČ. I. 16.

Podofyllin, u, m. Vz Slov. zdrav.

Podofyllotoxin, u, m. Vz Slov. zdrav.

Podohlížeti, el, ení, ein wenig nachsehen,
-schauen.

Podohniště, ě, n., der Unter-, Stichherd
im Hüttenwesen. Šm.

Podochnúť = podechnouti. Slov. Šd.

Podoj. Jedna ovce vác na p., než iným
dve, mléka mu dává. Hol. 342.

Podojací mléko = podojené. U Mořkova.
Brt. D. 154.

Podojiti koho = využitkovati, peníze
z něho vymámiti, ošiditi. Us. Rgl.

Podokalka, y, f. = mlýn u Záboří na
Vodňansku. BPr.

Podokenník, u, m. = podokenní, die
Fensterbrüstung. Šd.

Podokní římsa = bankal, die Sohlbank.
Šand. II. 20.

Podokný, ého, m = rybník na Třeboňsku.

Podoko, a, n. = vedlejší oko na révě
vinné. KP. V. 154.

Podokosticový, subperiostealis. P. hlíza.

Podol, ves u Prahy, u Budyně a
u Mnichova Hradiště; Ludwigsthal, osada
u Jistebnic; P. Vápenný, Kalk-Podol, ves
u Heřmanova Městce; P. Bílý, Weiss-Podol,
městečko u Čáslavě. Cf. Blk. Kfsk. 1387.,
Sdl. Hr. I 256., IV. 373 , VI. 80., Rk. Sl.

Podolák, a, m , os. jm. P. Jan. Arch.
VII. 243. — P., u, m. = podvlak, pažiny,
Unterzug, m. Hř.

Podolanek, nka, m., sam. u Železného
Brodu. — P., os. jm. Šd.

Podolanky, myslivna u Místka. Cf. Rk.
Sl.

Podolánky, pl, f, Podolanka, ves u Bran-
dýsa nad Lab.

Podolčí, n , jm. lesa u Přerova.

Podolé, n., vz Podolí. Sdl. Hr. III. 305.,
Ž. kl. (322.).

Podolek = dolejší díl roucha. Cf. Mkl.
Etym. 47. V p-cích zlatých. Ž. wit. 44. 14.
P. ornatu. Hnoj. 35. Abych se JM. p-lka
dotekl. Let. 363 Přistúpila jest z zadu a
dotkla sě jest p-lka rúcha jeho; Na do-
tknutí p-lka dosti mějéše. Hus II. 402., 404.
P. sukně. Krnd. 95. Přilehl jí p. (zaspala).
Čce. Tkč. Lépe p. proměniti, nežli všecko
roucho ztratiti a v škodu vběhnouti. Sdl.
Hr. VII. 266. — P. = vše, v čem nosí trávu,
tedy i sukně, zástěra a p. U Strakon. Rgl.
Dej si to do p-lku = do klínu. U Mešna.
Otm. — P. vinohradu = dolní jeho svah,
kde pěstují sadivo a luštěniny. Hrb. Obr.
141.

Podolí. Podolé, vallis, convallis. Ž. wit.
83. 7., 103. 10. Snazšíť jest do podolé hřie-
chóv stok, ale nesnadný k vrchu ctnosti
vzchod. Výb. II. 652. — P., něm. Podol,
vsi u Rožďalovic, u Bělé, u Třebechovic,
u Klatov, u Čimelic, u Mělníka, u Votic,
u Mnich. Hradiště, u Kosovy Hory, u Tá-
bora; sam. u Vlašimě, u Tábora, u Sušice
a u Křelovic; Haiming, ves u Krumlova,
Unter-Kritschen, ves u Brna; Padol, ves
u Rychnova; Podollen, ves u Kaplice; Po-
doly, vsi u Bernardic, u Prachatic, u Stra-
konic, u Letovic, u Tišňova, u Jamnic,
u Horní Bobrové, u Lipníka, u Mohelnice,
u Uher. Hradiště, u Val. Meziříčí a u Opavy;
sam. u Strakonic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1387.,
Sdl. Hr. II. 55., 210., Rk. Sl.

Podoliby. Sdl. Hr. V. 308., Rk. Sl.

Podolička, chybně m.: podvlička (od pod-
vlékati). Tč.

Podolný, vz Podůlný.

Podolsko, ves u Bernardic u Pís.; Podol,
ves u Ledče. Cf. Rk. Sl.