298

Podolský. P. plemeno skotu hovězího.
NA. IV. 98. — P.;os. jm. Tk. V. 84., Blk.
Kfsk. 1021 — Sdl. Hr. VI. 244. — P. Sim ,
měřič zem. 1617. Jg. 11 1. 613., Jir. Ruk.
II. 120., Sb. Dj. ř. 277., Sbn. 947.

Podolší, n., Podolschy, osada u Lipníka.

Podolšová, é, f. = pole na Hané. Wrch.

Pôdomerač, e, m. = půdoměřič. Slov.
Loos.

Podometr, u, m. = čitatel kroků. Zpr.
arch. X. 80.

Podomka, jméno luk u Čelakovic. Tkč.

Podomkář, e, m. = podomec; podomník.

Podomkářský, Hausinsass-; Hausirer-.
Phľd. VII 171.

Podomkovati, Hausinsass sein; hausiren.
Dch.

Podomletí, n., der Grundbruch. Slov.
Ssk.

Podomné, ého, n. = daň z domu, die
Haussteuer. Šp.

Podomní telegraf, chudí, stoka, Pdl., ob-
chodník, Dch., žebraní. Us

Podomovati. hausiren. Dch.

Podomovní, Hausir-. P. obchod, obchod-
ník, Hausirer. J. tr.

Podomovník, a, m. = domovník. Šm.

Podornice, e, f. = vrstva pod ornici.
ZObz. XXII. 94.

Podoršliti, zu einem Dorier machen
Lpř.

Podosnov, u, m., das Unterfach bei Lein-
webern. Vz Šm.

Podostávati, nach und bekommen. Hudba
sa páčila a šuhajci mnoho peňazí boli od
pánov p-li. Mt. S. I. 58.

Podostaviti se, sich einfinden, sich stellen.
Hcll. 105.

Podostek, stku, m. Má p. sena (= dosť).
Slez. Šd. U nich je všeho p., in Hülle und
Fülle. Slez. Šd.

Podostří, n. = pole pod Ostrým (ví-
chem). MzO. 1890. 128.

Podosvědčiti, halbbestätigen Šm.

Podotazovať se s kým = pohádati se.
Slov Phľd. VII. 454

Podotročiti, il, en, ení, sklavisch unter-
jochen. Šm.

Podoubí, n., gestreckter Eichenwald. Dch.

Podoustev. Brm. III. 3. 298.

Podoustník, u, m., der Knebelbart. Šm.

Podoutlec, tlce, m., pueraria, die Pue-
rarie, rostl. Vz Rstp 370.

Podozrenie, n. = podezření. Slov. Ssk.

Podpachtovník, a, m.= podnájemník,
Subarendator, m. J. tr.

Podpal v peci udělati. KP. V. 320 —
P. přenes. P. dobrých skutkův. Výb. II.
1162.

Podpaľač, e, m. = podpaleč. Slov. Hdž.
Šlb. 88., Zbr. Báj. 42

Podpaľačka, y, f., die Mordbrennerin.
Bern.

Podpalačstvo, a, n. = paličství. Přihodí-li
se někde nějaký zločin, krádež, zbojstvo,
p. Zbr. Múdr. živ. I. 200.

Podpalečnice, e, f. = na gajdici dírka
na spodě pro palec. Ta ma nejpronikavější
ton. Tak mu ta p. laloce. Brt. N. p. II. str.
XL.

Podpálení, n., das Unterzünden. Dříví
na p. Us. Rgl.

Podpalenský, ého, m , sam. u Ústí n. O.

Podpálený. P. kráva = hnědá do černa.
Mor. Brt. D. 250.

Podpáliti koho proti komu. Čr —
koho v čem: v žádosti Hus I. 465.

Podpalka, dle Unterzündung. Papír na
p-lku. Us. Šd , Tay. Bš. 56., Brt. D.

Podpalovač, e, m. = podpaleč. P. žertev.
J. Lpř.

Podpalovati, vz Podpáliti.

Podpalubí, n = prostora pod palubou,
der Raum unter dem Verdeck. Dch., Čch.
Bs 186.

Podpalubní prostora. Vz Podpalubí. Pdl.

Podpasí, n. = místo těla pod pasem, der
Unterleib. Lpř.

Podpáska, y, f., das Bindfutter, u krejč.

Podpasovati, vz Podpásati.

Podpat = podpíti, podepnouti. Bern.

Podpatek. Ct. Matj 175., Mz. v List. fil.
XV. 173 Sotva se na p-tku otočil a byl ten
tam. Us. Hnšk.

Podpateřní, Unterrückenwirbel-,

Podpateřnice, e, t., dura mater spinalis
Nz lk. Zánět p-ce, pachy meningitis spinalis.

Podpatkový, Stietelabsatz-. P nýty. Pdl.

Podpatník, u, m. = pánvice stojatého
hřídele, Spurkranz,, m , Zapfenlager einer
stehenden Welle. Hř

Podpavučnicový. P. prostora, Subarach-
mordealraum. Nz. lk.

Podpaždník, vz Podpažník.

Podpažení, n. = podzemní chodby, die
Coffrage Čsk.

Podpaží, vz. Podpaždí, List. fil. XI. 327.

Podpažní, vz. Podpaždní

Podpažník = pomocník (Jeho) p. sťat.
Let. 326. (336.) Výb. U. 726., Kmd. 204 ,
Bart. 295.

Podpěčení, n , supplantatio. Ž wit. 40.
10.

Podpěčiti, supplantare m.: zpětčovati
se, zastr. Šf. III. 511. Cf. Podpětiti.

Podpeklí, n. = místo pod kamny. Us.
Kšť.

Podpěr oltářový. Hnoj. 32.

Podpěra malířská. Stč Zem. 25

Podpěrací, Stütz- P pilíř. kmeny. NA.
IV. 139.

Podpěrák, u, m., der Träger, Spreitz-
baum. Železný p., Eisenträger, m. Dch. —
NA. IV. 233.

Podpeřený; -en, a, o = kyticí ozdobený.
P. klobúčik. Koll Zp. I 238. P. hlavy (s přil-
bicemi peřím, chocholy ozdobenými). Kom.
Lab. 75.

Podpěrný, Stütz-. P. tyč, lešení. Čerm.,
Pdl. — Zpr. arch. VIII. 120.

Podpestník, u, m , das Pocheisen, der
Pochschuh. Hř.

Podpěšicí, mlýn u Uherska.

Podpěta, y, i., cesneria, die Cesnerie,
rostl. Vz Rstp. 977.

Podpětí, n. = přední čásť nákolesníku,
v níž vyvrtány jsou díry. Exc.

Podpětiti, supplantare. Předejdi jej i pod-
pieti jeho. Ž wit. 16. 13. Nepodpieczeny
budú chodové jeho. Ib. 36. 31.