300

Podproť, i, f., subcontrarietas. Kadeřávek.

Podprotí, n. Důkaz z p., ad subcontra-
rium. Jd. 43.

Podprsek, sku, m , die Brüstung. Dch.

Podprsí, n., die Unterbrustgegend. Nz.
lk.

Podprsní hlíza.

Podprstí, n., záprstí, Mittelhand, f.

Podprstní, záprstní kosti, Mittelhand-
knochen

Podpryskyřice, e, f., das Unterharz.
Šm.

Podpučí, n. = drobné listy na oddenku.
Rgl., Rosc. 6.

Podpuditi, vz Podpouzeti.

Podpulsant, a, m. K. Navrátil. Kostel
sv. Jindř. 193.

Podpupkový, podpupeční, infraumbili-
calis.

Podpůrce = podrukojmě. Arch. VIII. 417.

Podpůrkovec, vce. m., acremonium, der
Hattschiminel, plíseň. Vz Rstp 1983.
Podpůrný, unterstützend, Unterstützungs-,
Stütz-. P. půtahy (Anzeigungen), J. tr.,
spolek, zeď, Dch., osa, ZČ. III. 109 , ru-
kojmě (vz Podpůrce). Pr. tr. P. či mateřský
list n. listen, jenž podporuje zdola úžlabní
svůj pupen, větevku neb květ, s ohledem
na tyto tak zvaný. Čl. Kv. XXV.

Podpust, u, m., inwendiges Afterleder.
Rk.

Podpusta, y, f, der Reservezapten KP.
V. 163. a 164.

Podpůšťka, y, f. = podpouštka. Slov.
Bern.

Podpysk, u, m., die Unterlefze (beim
Orgelbauen). Šm.

Podpyskový. P. žlázy, giandulae labiales.
Šv 106.

Podrabiti, il, en, ení = rabem, otrokem
učiniti, knechten. Dch.

Poďrabský Mlýn u Horažďovic.

Podračí, u. = mlýn u Volyně; pole
v Jakubčovicích.

Podřaděnosť, i, f., subordinatio, sub-
alternatio. Dsch. 1. 68, Dk., SP II. 168 ,
NA., Jdč. 3. vd. 13. P. dílce pod celek.
Mus. 1880. 426.

Podřadně. Věta p. složitá. Mus. 1880.
125.

Podřadný. P. věta, Mus. 1880. 129.,
spojky. Křn. 3. vd. 129.

Podřaďovací soud. Jd. 38.. 41.

Podřadování, n., v z Hypotaxa

Podraha, y, f., fimbria Zdvíhají podolky
své (phylacteria) a zprostierají podrahy (Mat.
23. 5.). Ev. víd. 12. Rozšiřují p-hy své Ol.
227.

Podrahnouti, theuer werden. Spatným
počasím na trhu všecko p-hlo; Zboží p-lo
o 10 kr. Las. Tč.

Podramení, n. = předloktí. S N. X. 33.

Podramenný, Unterarm-. P. kosti. Nz

Podramník, u, m., der Annzwickel. Ssk.

Podrásaný. Vz Drásati. P. tkaniny. Msn.
Or 72.

Podrásati, vz Drásati.

Podraslica, e, f. = podrostlice, mladé
děvče, 10-12 let mající, der Backfisch.
Hrvát Šd.

Podrast, u, m. = podrost Slov. Bern.

Podrastať = podrůstati. Slov. Bern.

Podratají. Jeden p. Pass. 387. Králov
p-jie s pastvy se vrátil. Pass. mus. 387. Cf.
List. fil. 1884. 436

Podravina, y, f., das Draugebiet Šd.,
ZObz. XXIII 154.

Podraziti. Uplynula-li doba naznačená,
podráží se t. j. otevrou se znenáhla kohoutky
čeřidla. Zpr. arch. VIII. 61. — komu co.
Naše Lojzka si sukni p-ží (přišívá látku na
podšívku). V Praze. Lg.

Podražcovité rostliny. Cf. Rstp. 1459.,
Slb. 232., Rosc. 124.

Podráždění, erethismus. P. nervu, Dk.
P. 6 , Mus. 1880. 194 , smyslů, sluneční. Us.

Podrážděnosť, i, f., die Gereitzheit, ge-
reitzte Stimmung. Dk. Monad. 17., SP. II.
176.

Podrážděný; -ěn, a, o. P. nerv. Us. Pdl.

Podrážditi koho k čemu: k smíchu.
Dk.

Podražec. 1402., Bartol Göm. Cf. Rstp.
1460, Čl. Kv. 164., Slb 232., 655., Ott. II.
716, Sbtk. Rostl. 319, Rosc. 124., Mllr. 16.
P., titimallum. V MV nepravá glossa. Pta.

Podrážeti Dobytek podrážá. Brt. D 156.

Podrážka, die Halbsohle Šp.

Podražnice, e, f. = šňůra podražní,
k podsazení, Anstossschtuv. Š.

Podrbati koho čím: utrháním. Bart.
30o. — se kde Podrbá se v hlavě řka
takto. Výb. II 287.

Podrbnutí, n. Jakoby nemohli jinak
k cíli svých řečí jako lodi k Břehu bez p.
jiných přistáti Bl. Vz Podrbati.

Podrcený; -en, a, o Vz Podrtiti. Vc. Lab.
111.

Podrcnouti, vz Drcnouti, Podrgati.

Podrebrie, n. = maso ze žeber. Slov. Sb.
sl. ps. I. 186.

Podrečiti, il, en, ení = podepříti. V Pl-
zeňsku. Hra., Tč

Podředitel, e, m., der Vicedirector. Dch.

Podrejž, mlýn u Milína.

Podřeknouti. Ač se kde p-knu. Arn.
565. Že jsem se v tom podřekl NB. Tč.

Podrenčiti = podepříti si hlavu rukou.
Ve Voseku u Rokyc. Pdl.

Podrénský, nieder-, unterrheinisch. Šm.

Podřep, vz Třasavica.

Podreť. alles verschleissen, zerreisen;
ganz hineiridringen. Podiel mi klinec pod
nehet Slov. Bern.

Podřevný = dřevařský, Holzhauer-, Sl.
les.

Podřezání, n. Nůž k p. jazyku, Ancy-
lotom.

Podřezati koho več: v prst. Arch. rkv.

Podřeží, n , sam. u Křivoklátu.

Podrgala, y, f. = kdo se třepe, drgá,
má třesení na př. u opilce. Slez. Šd.

Podrgati, podrgnouti — podrcnouti. Vz
Drgnouti. — koho čím. Podrgne ho lokfom.
Slov. Bl. Ps. 71.

Podrgotať, ein wenig schwatzen. Slov.
Bern.

Podriadenec, nce, m. = podřízenec. Slov.
Orl. III. 36.