301

Podriapať = podrápati, roztrhati. P. ko-
šeľu. Slov. Šd.

Podříční, unter dem Flusse gehend. P.
tunnel. Kutn.

Podriečica, e, f. = drobné srno, které
v podříčici přepadne. Slov. N. HIsk. XII.
280.

Podriemkať si, podriemkávať = podřimo-
vati. Slov. Orl. II. 233., Lipa I. 110., Dbš.
Sl. pov. VI. 64.

Podrichmať = podřímati. Slov. Bern.

Podříkati koho = podezírati. Mor. Brt.
D. 250. — P. = plácati, vyčítati, faseln, vor-
halten. U Příbora. Vck.

Podřímati. Chválu podřimuje Bohu vzdá-
val. Výb. I. 1174. —- kde. Před oltářem si
podřimoval. Pass. mus. 415.

Podřímlosť, i, f., vz násl.

Podřímlý. Malá Strana (v Praze) má
cosi starobného, p-ho do sebe a v tuto po-
dřímlosť haleni byli i onino páni. Ndr. Ml.
88.

Podřímsí, n. = náhlavník, Architrav. Nz.,
NA. I 8.

Podriní, n, das Drinagebiet. Šd.

Podřipsko, a, n. = krajina kolem Řipu.
Us Pdl.

Podristať, alles bescheissen. Slov. Bern.

Podřitek = chomáč trávy, již si trávnice
dávají nad řití pod uzel, aby tento při ne-
sení na zádech dobře seděl a se dolů ne-
pošinoval. Udělati si p.; natrhati trávy s p.
Na Drahansku. Hý.

Podříti = drobet dříti. — P. = pozříti,
polknouti, schlucken. Podřel pecku. U N.
Kdyně. Rgl.

Podřízenství, n , die Subalternität. Rk.

Podřízený. P. místo, úřad, úloha, vůdce,
význam, postavem. Us. Nevládne ten, komu
nikdo není podřízen. Pal. Arch. III. 136.

Podřiznať se komu = posmívati se
mluvíc, dělajíc po něm. Mor. Brt. D. 250.
Vz Podrúhaf sa.

Podřizňok, a, m. = pták posměváček.
U Těšína. Mor. Brt. D. 250.

Podřizování jednotlivostí celku. Osv. I.
36y.

Podrkotať, ein wenig taumeln, stocken.
Slov. Bern.

Podrmati, vz Drmati. Slov. Podrmáš
zavoru, odmikne sa. Dbš. Úv. 163.

Podrnkati, vz Drnkati. A keď si pohá-
riky p-li. Lipa 1. 97.

Podrobčiti si, vz Drobčiti.

Podrobený = poddaný, der Unterthan.
1617. Zukal.

Podrobiti se čemu jak: s ochotností.
Šml.

Podrobně, im eizelrien, im Detail. Mour ,
Sl. les. P. se tázati, eingehend fragen. Dch.

Podrobněti, ěl, ění = státi se drobným.
Rgl. Vz Podrobný.

Podrobnina, y, f. P-ny, particularia.
Msn. 18.

Podrobno = podrobně. Ten by mohol
knihy odberať a p rozpredávať. N. HIsk. —
Dk Monad. 25. Vz Podrobný.

Podrobnokresba, y, f. Nár. listy.

Podrobnosť. J. tr., Šml., ZČ. I. 18.

Podrobný. P. popis, Detailbeschreibung,
Dch., mappa (specialní), Stč. Zem. 385.,
zpráva, jedničky, Detaileinheiten, zřízení,
seznam. Sl. les. — P. = drobné postavy. Ten
člověk je p. U Rychn. Hsp.

Področoví, n., Ročov Dolejší, Unter-
Rotschow, ves u Loun. Vz Rk. Sl.

Podrod. Nz., Rosc. 49.

Podrok, u, m. Míti louku na podroky =
střídavě jí užívati s někým. Val. Vck. —
P-ky — luka u Klobouk, jichž vlastníci stří-
davě užívají Tč Vz násl.

Podrokovati = něčeho střídavě (ob rok)
užívati. Vz Podrok. Val. Vck.

Podrost. ,Z podrostající — 419.' polož
do třetí řádky za D. — P. = prach n. peří
huse podrostající U Hořic. Hk. — P. =
nový klas vyrostlý z ležatého obilí. Vck.
Vz Podruh

Podrosť, i, f. = podrost. Břehy byly
pokryté křovitou p-stí. Mour.

Podrostlý jazyk, ankyloglossum. Nz. lk.,
Šv. 51.

Podrostník, u, m., Cichorium endivia.
Slov. Dbš. Obyč. 67.

Podroužek, žku, m. = rybník a mlýn
n Netolic. BPr.

Podrovnávati. Děvečka dvoreček čer-
venu hlínečkú líčí, modrú p-vá. Sš. P. 266.

Podrovnávka, y, f. = stěna při zemi
barvou šedou, modrou rovně zalíčená. Vz
Obrovnávati. Mor. Bkř., Šd. Blankytný p-ky
pruh. Čch. Bur.

Podrozdělení, n., die Unterabtheilung.
Dk.

Podrozepří = pozemky na Vsacku. Vck.

Podrtiti o něčem = důkladně o něčem
pohovořiti U Kr. Hrad. Kšť.

Podruh, u, m. = nejspodnější dřevo pod
zátení. U N. Kdyně. Psčk.

Podruba, y, f. = sklep, tůně. Wtr. exc.

Područenec, nce, m., der Vasall. Dch.
Vz Područník.

Područenství. Byli v p. Řeků t. j. pod
řeckým císařem než s vlastními domácími
knížaty. Št. Strž. II. 171.

Područí, der Wirkungskreis. Pro časté
v tom změny nelze ještě určiti p. jednoho
každého z úřadů těchto; To náleží do p.
sněmů; P. vlád i sněmů zemských. Pal.
Rdh. II. 104.. 106., III. 198., 214.

Područník. Šf. Strž. II. 300., 397, 484.
a j. Vz Područnictví.

Područný. P. Slované. Šf. Strž. II. 194.
(II. 440.). — P. (želízková) práce, Arbeit
unter dem Eisen. Vz Nadručný. Hř.
Podrudek, erzhaltiges Grubenklein, rudná
drobina, Kleinerz, rudná mouka, Erzmehl.
Hř.

Podrudka, y, f. P. australská, pseude-
chis porphyreus, die Schwarzotter. Brm.
III 422.

Podruh, na Slov. želír. Cf. Cor. jur. IV.
3. 1. 415., IV. 3. 2. 431. — P, u m. =
nový klas vyrostlý z ležatého obilí. Val.
Vck. Vz Podrost.

Podrúhať sa komu = podřiznať se. Val.
Brt. D. 250.

Po druhé. Slevil jsem, jde tu o p., es
handelt sich um ein Andersmal. Dch.

466