302

Podruhovati kde. V Dacii p-li; Na
východu Volhy v poddanosti chama p-li.
Šf. Strž. II. 27., 63. (I. 498.). Když p-li
v zemi egyptské. Sš. Sk. 155.

Podruhovina, y, f. = podruzi. P. živa
byla z ruky do úst. Němc.

Podruhúc. Dyť je to boj pro p. U Star.
Jičína. Vhl. Vz Druhúc, Po druhé.

Podruhýraz = po druhé. Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 37.

Podrum, u, m. = sklep. Slov. Němc. I.
294.

Podrumblovať, ein wenig Brummeisen
(Maultrommel) schlagen. Slov. Bern.

Podrúněti, ěl, ění = trochu vlnou za-
růsti. Až ovce podrúní. Val. Vck. Slov.
Bern.

Podrúška, y, f. = ubrus. Cf. Rouška.
Prss.

Podrúzgať = podrtiti. Slov. Bern., Loos.

Podružecky = několik domkův u Vse-
tína. Vck.

Podružený; -en, a, o, vz Podružiti.

Podruží strom = podřízený, untergeord-
neter Baum. Sl. les.

Podružina, y, f. = podruzství. Honili
země v p-nu. Tbz., Loos.

Podružiti. S ní (vdovou) brzo p-žil se
já (sdružil, seznámil). Č Kn. š. 322.

Podružka, y, f. = podruhyně. Šf. III.
88., Šd.

Podrúžně, ěte, n. = house později vy-
líhlé. Val. Brt. D. 250.

Podružník, a, m., der Secundant. Paul.
Tóth. III. 217.

Podružný = podmaněný. P. národ. Tš.
O podm. 4. P. čeleď. Výb. II. 1420. — Ž.
kl. (322.). — P., subalternirt, Nz., secun-
där. P. proud, NA. V. 337., dělení, Stč. Z.
118., poznání, Hlv., vidmo, ZČ. III. 156.,
výjev, lb. I. 7., moment, Dk., vlastnosť, SP.
II. 166 , dráha, Řvn. 120., Dch., ponětí, vz
Jg. Slnosť. 37.

Podružství. Ž. kl. (322.), Sš. P. 32.,
Lpř. SI. II. 271. P. Vandalův. Šf. Strž. I.
459. Sedlák dostal se na p. (stal se po-
druhem). Us. Psčk.

Podrybníčí, n. = krajina pod rybníkem.
Arch. VIII. 529.

Podrybníčky, pl., m. = pole u Smr-
kovce. BPr.

Podrychetní = poddaný. Stěžuje si do
nevědomosti lidu poddaného či p-ho. Dějiny
Semil 61. (48.).

Podrychtář. Výb. II. 324.

Podrychtaří, m Prei. 5. Vz List. fil.
1884. 436.

Podryti co: pořádek, J. tr., něčí váž-
nosť. Šmb. — nač. Nepodrývejte na sebe
(nepodpichujte se). Osv. 1885. 910. Wtr.
exc.

Podryv, u, m., die Unterwühlung; Ex-
plosion. Rk.

Podrývací, Wühl-. P. práce. Dch. Vz
násl.

Podryvač = podryvák. Šp.

Podryvačka = podryvací radlička, dra-
pák, die Wuhlschar. Šp. — P, die Unter-
wühlerin.

Podryvák = prohlubník. NA. IV. 73.

Podrývání, n., vz Podryti. P. břehu
vodou. Us. Pdl. P. či prohlubování půdy.
NA. IV. 73. — Mnohé učinil p. (mnoho
špičkoval). Arch. rkv. (Wtr.).

Podryvek, vku. m. = podryté místo.
Laš. Tč.

Podrývka, y, f. Ruchadlo s p-kami. NA.
IV. 73.

Podryvnice, e, f., das Torpedoschiff. Rk.

Podrzenie, n. = osmělení se, zastr. Kat.
2161. Cf. List. fil. IX. 314.

Podržeti. — co. Hliněná kamna dlouho
teplo podržují. Us. Pdl. — kde. Náhled
jeho u přírodozpytců podržel vrch. Frč.
XXVII. — koho zač: za rukojmí. J. Lpř.
P. si něco při sobě, pro sebe, správně:
zatajiti co, nevyzrazovati čeho, nepovídati.
Brs. 2. vd. 175 —koho odkud jak dlouho.
A jednú-li ty věci nás p-žie od Boha dobrú
chvíli. Št. Kn. š. 56. — čeho kde jak.
Zdali bychom pomocí boží v několika pa-
teřích své mysli p-li při každém slovu jed-
noho pateře. Št. Kn. š. 46. — se čeho.
P. se čistoty. Št. Kn. š. 82.

Podsada, hypothesis. Pal. Rdh. II. 199.,
Jg. Slnosť. 39.

Podsadití co čemu: zákony, zu Grunde
legen. Pal. Rdh. I. 366. — za koho = za-
ručiti se. Já zaňho p-dím grunt. — nač.
Těch pět gruntů bylo na to podsaděných
(ručilo). Val. Vck. P-dím 10 zl. na to. Brt.
D. 250.

Podsádka, der Borstenansatz der Laub-
moose, apophysis. Nz. — P-dky — pole
u Plichtíc; les u Jedraže. BPr.

Podsadovka, y, f. = houba, roste v za-
hradách, pod sadem. Mor. Brt. L. N. II.
117.

Podsadný, hypothetisch. Vz Podsada.
Odkudž tento p. rozsudek plyne. Pal. Rdh.

I. 51.

Podsáňový, submaxillaris. Nz. lk.

Podsazení. Šla židovka z posvícení,
utrhla si p. Us. Rgl. Kterému děvčeti p.
u šatů se odhrnuje, dostane opilce. Us.
Ženské p.= muž, který ženské práce koná,
okolo ženských rád se točí. Čce. Tkč. To
je maminčino p. (o dítěti, které se pořád
matky drží). Us. Tč.

Podsázka, Jg. Slnosť. 70.

Podsebák, a, m. = podsední kůň. Us.
Jv.

Podsebití. Lupáč, Čch. Dg. 696. Brána
sama, z níž jen spodní čásť stojí, bývala ve-
likou věží s p-tím na ní vraženým. Sdl.
Hr. (II. 4).

Podsedek. Cf. Výb. II. 823., Arch. VII.
593., VIII. 614, 505. a j. tam. — Kdyby
byla ze statku, ba třeba jen z p-dku. Ehr.

11. Pět člověkův usedlých vyznávají, že to
sedění obžalovaného za jich paměti vždy
za p-dek bylo krom role. NB. Tč. 165. —
P. = rybník na Třeboňsku. Na P-dku =
pole u Ševětína, u Čechtic (u Ledče), u Mo-
čerad na Domažl. BPr. P-dky = pole u Lo-
věšic; čásť města Napajedel Pk.

Podsedkář, e, m. = podsedek, 1. Ehr.,
Šd.