Předchozí (302)  Strana:303  Další (304) |
|
|||
303
|
|||
|
|||
Podsedlčí, Podselčí (u lidu Poselčí), n. =
les na Písecku, Blk. Kfsk. 1179 : pole u Blavy a u Holušic; les u Cerhonic. BPr. Podsedlica, e, f. = houně pod sedlo.
Hrvát. Šd. Podsedlo, a, n. Zapřáhnouti koně na
podsedlo = na levou stranu oje. Us. BPr. Podsednice, e, f. = vlastnice podsedku.
Mor. Šd. Podsednický. P. syn, dcera (podsedníka
některého). Mor. Šd. Podsedničí,, Kleinbauers-. P. dům, pole,
živnosť. Mor. Šd. Podsednička, y, f. = podsednice. Mor.
Šd. Podsedník = podsedek, 1. (má asi 25
měřic polí). Mor. Brt. Podsehlída, y, m. = člověk podsehlídlý.
U Rychn. V k. Podsehlídský = podsehlídlý. U Necha-
nic. Kšť. Podsejtný. P. obilí, které sítem vypa-
dává. U Sázavy. Vk Podsek, u, m. = podrost v lese. U Hořic.
Hk. — P., v horn., der Schram. Hrbk. Podsekaň, ě, m. = busdikan. Slov. Pokr.
Z hor. 179 Podsekanec, nce, m., bicellum, zbraň.
Svojím p-coM tak zaťal jemu do tyla, že bezdušný na zem padol. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 68. Podsekretář, e, m., der Untersekretär.
Posp., Pal. Podsemin, a, m , sam. u Rovenska.
Podseníčko, a, n. = náspa kolem domku
(podsíň?). U Vsetína. Vck. Podschodek, dku, m , die Setzbohie, das
Setzbrett bei Treppen Nz. Podschodí, n. = místo pod schody. Us.
Wrch. Podsínek, nku, m = podsíň. Val. Vck.
U Vsetína = neohrazený dvorek. Vck. Podsítí, n. = orná půda pod sítinou.
Na P tí. MzO. 1890. 128. Podsítovina, y, f. = co sítem propadlo,
der Siebdurchfall. Hrbk. Podskakovně = podskakuje, hüpfend.
Slov. Bern. Podskakovný = podskakujicí, hüpfend.
Slov. Bern. Podskal, u, m., mlýn u Votic a u Lab.
Týnice; sam. u Strakonic a předměstí v Sla- ném. PL. Podskalácký. P čepice (jakou nosí pod-
skaíáci). Herm. Pr. z. 2. Podskalčí Mlýn, Podskalker Mühle, u
Brna. Podskalecký, ého, m., sam. u Mělníka.
Podskalí, něm Podskal, několik dom-
kův u Semil; sam. u Chocně, u Vodňan, u Veltrus, u Berouna, u Horažďovic; osada u Vltavotýna: Lhota, sam. u Mirovic; Unter- Skal, díl Hrubé Skály. PL. — Arch. VIII. 599. P. v Písecku, vz Blk. Kfsk. 647. Podskalisko, a, n. = pole na Ostrav-
sku. Wrch. Podskalky. V V-kách = louky u Mě-
kynce. BPr. Podskalní = rybník u Domažlic. Blk.
Kfsk. 1055. |
Podskalská, é, f, sam. u Zavlekomě.
Podskalský Mlýn u Tábora.
Podskočice = taneční píseň. Srb. Pyp.
K. I. 229. Podskočiti co komu. Ruku mi p-čil.
Arch. rkv. Podskočný. P. suknička pri rychlom
zvŕtaní sa šírila v širokú krinolinu (spod- nička?). Slov. Phľd. III. 350. Podslabinový, hypochondriacus.
Podsládek, dka, m., Unterbräuer. Us.
Podslamka, y, f. = bílé prostěradlo na
slamník. U Nové Vsi v Kruml. Bauer. U Ro- kycan. Fč. Podslamnička, y, f. = slamníček pod
hlavu Lum. Podslizkový zánět střeva hnisavý, ente-
ritis submucosa purulenta. Podsliznice, e, f., submucosa. P. žalu-
deční. Podsliznicový, submucosus. P. hlíza.
Podslizničný = podsliznicový.
Podsloupek, pku, m., der Säulenfuss.
Šm. Podslunečnice, e, f. = podslunečník.
Šm. Podslunečník, die Sida, Sammetpappel.
Vz Rstp. 143 . Slb. 642. Podslupný. P. římsa, das Fussgesims
beim Geländer. Nz. — P. = les u Ruprech- tic na Domažl., kde jest i Slupný les. BPr. Podsmeknouti si kartu, fixeln. Prk.
Podsmetání, n. = zbylé mléko pod sme-
tanou, které se vlilo do máselnice. U N. Bydž. Kšť. Podsmrčí, n. = pole u Únětic na Blo-
vicku. BPr. Podsněžka, y, f. = podsněžník. Ty p-ko
mých lásky niv. Hdk. Podsněžník. Cf. Čl. Kv. 130., Rosc. 111.
Podsolan, u, m , Sauersalz, n. Šm.
Podsoukale pod se Hleděti. Jrsk.
Podspodinový, subbasalis.
Podspojitý. P. horečka, febris subcon-
tinua. Exc. Podspojivka, y, f., subconjunctiva. Zánět
p-ky, subconjunctivitis. Nz. lk. Podspojivkový. P. krevní výlev, hae-
morrhagia subconjunctivalis. P. boubel, cy- stis subconjunctivalis. Podsrp, u, m., ves u Strakonic. Cf. Rk.
Sl. Podstachly, dle Dolany, mlýn u Be-
rouna. Podstament. P-ty = nohy (žertem). Má
silné p-ty. Us. U Kr. Hrad Kšť. Podstarek, rka, m., podstarče, ete, n. =
dítě, které na svůj věk staro vypadá, Kinder- greis, m. Zátur. Podstárlý, ziemlich alt. Laš. Té.
Podstarný, etwas alt. Slov. Bern.
Podstarostí, m. = podstarosta. 1551.
Vz List fil. 1884. 436. Podstaršová, é, f. = žena podstaršího.
Us. Vk. 2. Podstať. P. boží, MH. 5, přírodní,
tělesná, smyslová, V.V. 29., 39., 106., du- chovní, rozumná, skutečná, složená, úplná. Hlv. Co se vyrozumívalo pod p-stou. Pří- spěvek k dějinám základních pojmů filoso- 466*
|
||
|
|||
Předchozí (302)  Strana:303  Další (304) |