303

Podsedlčí, Podselčí (u lidu Poselčí), n. =
les na Písecku, Blk. Kfsk. 1179 : pole u Blavy
a u Holušic; les u Cerhonic. BPr.

Podsedlica, e, f. = houně pod sedlo.
Hrvát. Šd.

Podsedlo, a, n. Zapřáhnouti koně na
podsedlo = na levou stranu oje. Us. BPr.

Podsednice, e, f. = vlastnice podsedku.
Mor. Šd.

Podsednický. P. syn, dcera (podsedníka
některého). Mor. Šd.

Podsedničí,, Kleinbauers-. P. dům, pole,
živnosť. Mor. Šd.

Podsednička, y, f. = podsednice. Mor.
Šd.

Podsedník = podsedek, 1. (má asi 25
měřic polí). Mor. Brt.

Podsehlída, y, m. = člověk podsehlídlý.
U Rychn. V k.

Podsehlídský = podsehlídlý. U Necha-
nic. Kšť.

Podsejtný. P. obilí, které sítem vypa-
dává. U Sázavy. Vk

Podsek, u, m. = podrost v lese. U Hořic.
Hk. — P., v horn., der Schram. Hrbk.

Podsekaň, ě, m. = busdikan. Slov. Pokr.
Z hor. 179

Podsekanec, nce, m., bicellum, zbraň.
Svojím p-coM tak zaťal jemu do tyla, že
bezdušný na zem padol. Slov. Let. Mt. S.
VIII. 1. 68.

Podsekretář, e, m., der Untersekretär.
Posp., Pal.

Podsemin, a, m , sam. u Rovenska.

Podseníčko, a, n. = náspa kolem domku
(podsíň?). U Vsetína. Vck.

Podschodek, dku, m , die Setzbohie, das
Setzbrett bei Treppen Nz.

Podschodí, n. = místo pod schody. Us.
Wrch.

Podsínek, nku, m = podsíň. Val. Vck.
U Vsetína = neohrazený dvorek. Vck.

Podsítí, n. = orná půda pod sítinou.
Na P tí. MzO. 1890. 128.

Podsítovina, y, f. = co sítem propadlo,
der Siebdurchfall. Hrbk.

Podskakovně = podskakuje, hüpfend.
Slov. Bern.

Podskakovný = podskakujicí, hüpfend.
Slov. Bern.

Podskal, u, m., mlýn u Votic a u Lab.
Týnice; sam. u Strakonic a předměstí v Sla-
ném. PL.

Podskalácký. P čepice (jakou nosí pod-
skaíáci). Herm. Pr. z. 2.

Podskalčí Mlýn, Podskalker Mühle, u
Brna.

Podskalecký, ého, m., sam. u Mělníka.

Podskalí, něm Podskal, několik dom-
kův u Semil; sam. u Chocně, u Vodňan,
u Veltrus, u Berouna, u Horažďovic; osada
u Vltavotýna: Lhota, sam. u Mirovic; Unter-
Skal, díl Hrubé Skály. PL. — Arch. VIII.
599. P. v Písecku, vz Blk. Kfsk. 647.

Podskalisko, a, n. = pole na Ostrav-
sku. Wrch.

Podskalky. V V-kách = louky u Mě-
kynce. BPr.

Podskalní = rybník u Domažlic. Blk.
Kfsk. 1055.

Podskalská, é, f, sam. u Zavlekomě.

Podskalský Mlýn u Tábora.

Podskočice = taneční píseň. Srb. Pyp.
K. I. 229.

Podskočiti co komu. Ruku mi p-čil.
Arch. rkv.

Podskočný. P. suknička pri rychlom
zvŕtaní sa šírila v širokú krinolinu (spod-
nička?). Slov. Phľd. III. 350.

Podslabinový, hypochondriacus.

Podsládek, dka, m., Unterbräuer. Us.

Podslamka, y, f. = bílé prostěradlo na
slamník. U Nové Vsi v Kruml. Bauer. U Ro-
kycan. Fč.

Podslamnička, y, f. = slamníček pod
hlavu Lum.

Podslizkový zánět střeva hnisavý, ente-
ritis submucosa purulenta.

Podsliznice, e, f., submucosa. P. žalu-
deční.

Podsliznicový, submucosus. P. hlíza.

Podslizničný = podsliznicový.

Podsloupek, pku, m., der Säulenfuss.
Šm.

Podslunečnice, e, f. = podslunečník.
Šm.

Podslunečník, die Sida, Sammetpappel.
Vz Rstp. 143 . Slb. 642.

Podslupný. P. římsa, das Fussgesims
beim Geländer. Nz. — P. = les u Ruprech-
tic na Domažl., kde jest i Slupný les. BPr.

Podsmeknouti si kartu, fixeln. Prk.

Podsmetání, n. = zbylé mléko pod sme-
tanou, které se vlilo do máselnice. U N.
Bydž. Kšť.

Podsmrčí, n. = pole u Únětic na Blo-
vicku. BPr.

Podsněžka, y, f. = podsněžník. Ty p-ko
mých lásky niv. Hdk.

Podsněžník. Cf. Čl. Kv. 130., Rosc. 111.

Podsolan, u, m , Sauersalz, n. Šm.

Podsoukale pod se Hleděti. Jrsk.

Podspodinový, subbasalis.

Podspojitý. P. horečka, febris subcon-
tinua. Exc.

Podspojivka, y, f., subconjunctiva. Zánět
p-ky, subconjunctivitis. Nz. lk.

Podspojivkový. P. krevní výlev, hae-
morrhagia subconjunctivalis. P. boubel, cy-
stis subconjunctivalis.

Podsrp, u, m., ves u Strakonic. Cf. Rk.
Sl.

Podstachly, dle Dolany, mlýn u Be-
rouna.

Podstament. P-ty = nohy (žertem). Má
silné p-ty. Us. U Kr. Hrad Kšť.

Podstarek, rka, m., podstarče, ete, n. =
dítě, které na svůj věk staro vypadá, Kinder-
greis, m. Zátur.

Podstárlý, ziemlich alt. Laš. Té.

Podstarný, etwas alt. Slov. Bern.

Podstarostí, m. = podstarosta. 1551.
Vz List fil. 1884. 436.

Podstaršová, é, f. = žena podstaršího.
Us. Vk.

2. Podstať. P. boží, MH. 5, přírodní,
tělesná, smyslová, V.V. 29., 39., 106., du-
chovní, rozumná, skutečná, složená, úplná.
Hlv. Co se vyrozumívalo pod p-stou. Pří-
spěvek k dějinám základních pojmů filoso-

466*



	303

	Podsedlčí, Podselčí (u lidu Poselčí), n. = les na Písecku, Blk. Kfsk. 1179 : pole u Blavy a u Holušic; les u Cerhonic. BPr. Podsedlica, e, f. = houně pod sedlo. Hrvát. Šd. Podsedlo, a, n. Zapřáhnouti koně na podsedlo = na levou stranu oje. Us. BPr. Podsednice, e, f. = vlastnice podsedku. Mor. Šd. Podsednický. P. syn, dcera (podsedníka některého). Mor. Šd. Podsedničí,, Kleinbauers-. P. dům, pole, živnosť. Mor. Šd. Podsednička, y, f. = podsednice. Mor. Šd. Podsedník = podsedek, 1. (má asi 25 měřic polí). Mor. Brt. Podsehlída, y, m. = člověk podsehlídlý. U Rychn. V k. Podsehlídský = podsehlídlý. U Necha- nic. Kšť. Podsejtný. P. obilí, které sítem vypa- dává. U Sázavy. Vk Podsek, u, m. = podrost v lese. U Hořic. Hk. — P., v horn., der Schram. Hrbk. Podsekaň, ě, m. = busdikan. Slov. Pokr. Z hor. 179 Podsekanec, nce, m., bicellum, zbraň. Svojím p-coM tak zaťal jemu do tyla, že bezdušný na zem padol. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 68. Podsekretář, e, m., der Untersekretär. Posp., Pal. Podsemin, a, m , sam. u Rovenska. Podseníčko, a, n. = náspa kolem domku (podsíň?). U Vsetína. Vck. Podschodek, dku, m , die Setzbohie, das Setzbrett bei Treppen Nz. Podschodí, n. = místo pod schody. Us. Wrch. Podsínek, nku, m = podsíň. Val. Vck. U Vsetína = neohrazený dvorek. Vck. Podsítí, n. = orná půda pod sítinou. Na P tí. MzO. 1890. 128. Podsítovina, y, f. = co sítem propadlo, der Siebdurchfall. Hrbk. Podskakovně = podskakuje, hüpfend. Slov. Bern. Podskakovný = podskakujicí, hüpfend. Slov. Bern. Podskal, u, m., mlýn u Votic a u Lab. Týnice; sam. u Strakonic a předměstí v Sla- ném. PL. Podskalácký. P čepice (jakou nosí pod- skaíáci). Herm. Pr. z. 2. Podskalčí Mlýn, Podskalker Mühle, u Brna. Podskalecký, ého, m., sam. u Mělníka. Podskalí, něm Podskal, několik dom- kův u Semil; sam. u Chocně, u Vodňan, u Veltrus, u Berouna, u Horažďovic; osada u Vltavotýna: Lhota, sam. u Mirovic; Unter- Skal, díl Hrubé Skály. PL. — Arch. VIII. 599. P. v Písecku, vz Blk. Kfsk. 647. Podskalisko, a, n. = pole na Ostrav- sku. Wrch. Podskalky. V V-kách = louky u Mě- kynce. BPr. Podskalní = rybník u Domažlic. Blk. Kfsk. 1055.	Podskalská, é, f, sam. u Zavlekomě. Podskalský Mlýn u Tábora. Podskočice = taneční píseň. Srb. Pyp. K. I. 229. Podskočiti co komu. Ruku mi p-čil. Arch. rkv. Podskočný. P. suknička pri rychlom zvŕtaní sa šírila v širokú krinolinu (spod- nička?). Slov. Phľd. III. 350. Podslabinový, hypochondriacus. Podsládek, dka, m., Unterbräuer. Us. Podslamka, y, f. = bílé prostěradlo na slamník. U Nové Vsi v Kruml. Bauer. U Ro- kycan. Fč. Podslamnička, y, f. = slamníček pod hlavu Lum. Podslizkový zánět střeva hnisavý, ente- ritis submucosa purulenta. Podsliznice, e, f., submucosa. P. žalu- deční. Podsliznicový, submucosus. P. hlíza. Podslizničný = podsliznicový. Podsloupek, pku, m., der Säulenfuss. Šm. Podslunečnice, e, f. = podslunečník. Šm. Podslunečník, die Sida, Sammetpappel. Vz Rstp. 143 . Slb. 642. Podslupný. P. římsa, das Fussgesims beim Geländer. Nz. — P. = les u Ruprech- tic na Domažl., kde jest i Slupný les. BPr. Podsmeknouti si kartu, fixeln. Prk. Podsmetání, n. = zbylé mléko pod sme- tanou, které se vlilo do máselnice. U N. Bydž. Kšť. Podsmrčí, n. = pole u Únětic na Blo- vicku. BPr. Podsněžka, y, f. = podsněžník. Ty p-ko mých lásky niv. Hdk. Podsněžník. Cf. Čl. Kv. 130., Rosc. 111. Podsolan, u, m , Sauersalz, n. Šm. Podsoukale pod se Hleděti. Jrsk. Podspodinový, subbasalis. Podspojitý. P. horečka, febris subcon- tinua. Exc. Podspojivka, y, f., subconjunctiva. Zánět p-ky, subconjunctivitis. Nz. lk. Podspojivkový. P. krevní výlev, hae- morrhagia subconjunctivalis. P. boubel, cy- stis subconjunctivalis. Podsrp, u, m., ves u Strakonic. Cf. Rk. Sl. Podstachly, dle Dolany, mlýn u Be- rouna. Podstament. P-ty = nohy (žertem). Má silné p-ty. Us. U Kr. Hrad Kšť. Podstarek, rka, m., podstarče, ete, n. = dítě, které na svůj věk staro vypadá, Kinder- greis, m. Zátur. Podstárlý, ziemlich alt. Laš. Té. Podstarný, etwas alt. Slov. Bern. Podstarostí, m. = podstarosta. 1551. Vz List fil. 1884. 436. Podstaršová, é, f. = žena podstaršího. Us. Vk. 2. Podstať. P. boží, MH. 5, přírodní, tělesná, smyslová, V.V. 29., 39., 106., du- chovní, rozumná, skutečná, složená, úplná. Hlv. Co se vyrozumívalo pod p-stou. Pří- spěvek k dějinám základních pojmů filoso- 466*