304

fických. Vz Mtc. 1880. 52. Ta zpráva nemá
skutečné p-ty. Dch. V p-tě žádosti vyho-
věno. J. Lpř. Suď z p-ty a ne z pohledu.
Lpř. Kristus jest též p-ty s otcem; Kristus
jest z p-ty otcovy dřéve všech věkóv uro-
zen. Št. Kn. š. 14., 15. — P. = věc smy-
slná, tělo. P. hmotná. Stč. Zem. 249. Člověk
jest p. stvořená; Syn boží vzav z podstaty
Marie panny lidské přirození. Pož. 42,, 20.
Člověk jest z p-ty mateřiny u věku naro-
zen. Št. Kn. š. 15. — P. = moc, vážnosť.
Já jsem ti, synečku, slibovala, svůj vínek
zelený darovala od stříbra, od zlata, to je
má p., jsem ti darovala. Sš. P. 431.

Podstáti, subsistere. Člověčímu tělestvu
p. Ž. kl. (332.).

Podstatně od něčeho se lišiti. KB. Kri-
stus jest ve svátosti oltářní p. přítomen.
Mž. 135.

Podstatnica, e, f. = podstatné jméno.
Slov. Let. Mt. S. IV. 2. 22.

Podstatičný, substantivisch. Slov. Let.
Mt. S. VI. 1. 50.

Podstatnosť, substantialitas. Psp. P.
duše, Vch. Ar. II. 23., věci, Šf. III. 134.
(203.), stížnosti, zprávy. Dch.

Podstatnostný, substantialis. V.V. 142.

Podstatný, substantialis. Psp. P. forma,
Lenz, Hlv. 69., rozdíl, Mus. 1880. 335., TS.,
účel státu, Hlv., bázeň. J. tr. Bůh syn jest
p-ný a pravý obraz otce. Pož. 18. P. znak.
Dk. Aesth. 331. P. jména. Cf. Brt. D. 161.,
Kvř. Ml. 42.—69., Gb. Ml. II. 71. P. jméno
přívlastkem, Brt. S. 3. vyd. 14. 3., jak se
dělí, 25. a., p. jm. slovesní, vz Gb. Ml. I.
140., 11. 176., jak se nahrazuje. 118. P. jm.
slovesní v jazyce štítenském. Vz Km. 1888.
547. — P. = obzvláštní atd. Proti tomu
nelze nic p-ho namítati. Us. Pdl. P. pravdy.
1512. Mus. 1883. 364. P. článkové víry.
1512. Mus. ib. P. vada, Us. Pdl., uámítka,
Dch., podezření. Posp., části křivky. Čs.
math. X. 94. — P. = pomocný. Čechové
potřebovali p-ho pána. V. Když podlé sebe
společně p-ni budem, rádi (nám povolí).
Arch. VII. 151. Zdá mi se, že v takových
věcech ktožby spravedlivost opustil, jakoby
jí p-ten býti nechtěl. Arch. VIII. 210.

Podstatový. P. látka. Vch. Ar. II. 7.

Podstav, u, m., vz Podstavec.

Podstava, substantia. Ž. kl. (322.). — P.,
die Basis, die Grundlinie, -fiäche. Vz Pod-
stavec. P. tělesa. Jrl. 422. P. v metrice. Dk.
Poet. 247., 248 P. trojúhelníku, Jd. Geom. I.
27., Hra., hořejší a spodní. Jd. Geom. II. 29.
P., substantia, Ž. wit. 38. 6., 68. 3., subsi-
stentia. 88. 48. (Vulgata tutéž: substantia.
Gb.). — P. = přední čásť složeného slova.
Dk. Poet. 550. — P. = les u Bohonic na
Volyňsku. BPr.

Podstavec. V 14. řádce tohoto čl. oprav:
u sochy; v: u sochy: P., suppositum. V.V.
91. Podstavník v kostele. Výb. II. 1038.
P-vec pod stoh. NA. IV. 81. Připadal mi
tenkráte na jiném podstavci (slušnější a p.).
Šml.

Podstavečný obraz, das Steffeleibild.
Dch.

Podstaví, n. = pole u Měčína. BPr.

Podstávka, vz Podstavec.

Podstávkový, Stangen-. P. zpruha (u ruč-
nice), péro, Čsk., obraz, S. N. VII. 44.,
malba. NA. I. 103.

Podstavný. P. hrana, die Grundkante,
Jd. Geom. II. 29., stopa, Dk. Poet. 248.,
čára. Kos.

Podstehenný, subcruralis. Nz. lk.

Podstélka, corporale. Hnoj. 34. Cf. Pod-
stěra.

Podstěna, y, f. = podstiena. Slov. Sldk.,
Phľd. IV. 24.

Podstění, n. = podstěna. Slov. Psi ru-
vali sa na podstění chalupy. Dbš. Sl. pov.
III. 67.

Podstěnice, e, f. = podstěna, podzednice.
Slov. Bern.

Podstěra, y, f. = podstélka, corporale.
Hnoj. 34. Cf. Podstěrátko, Podstěrek, Pod-
stěrka.

Podstěrátko, a, n. = corporale. Vz Pod-
stěra. Hnoj. 34.

Podstěrek, rku, m. = corporale. Vz Pod-
stěra. Hnoj. 34.

Podstěrka, y, f. = corporale. Vz Pod-
stěra. Hnoj. 34.

Podstiena, y, f. Vz Podstěna. Po obou
delších stranách domu bývá nasypána zá-
hrobeň, p-na, která jest proti dešti přesa-
hující střechou chráněna. Slov. Pokr. Pot.
II. 267.

Podstienka, y, f. = zdrobn. podstiena.
Slov. Bl. Ps. 68.

Podstlpie, n. = podstoupí. Slov. Ssk.

Podstolí, m., dapifer. Otc. 469. a. Cf.
List. fil. 1884. 436., Sv. ruk. V. I. 351. —
P., n. Na to děva z p. vylízá. Sš. P. 764.

Podstolina, podstolinka = trnož. Na jiho-
vých. Mor. Brt. L. N. II. 122.

Podstolový = co je pod stolem. HVaj.
BD. II. 115.

Podstotník, a, m., Unterhauptmann, m.
Slov. Loos.

Podstoubiti = stojkami podepříti, unter-
bolzen. Hř.

Podstoupiti. — co. Keď kraj sveta pójde,
len hanbu p-pi. Sl. ps. 18. P. soud. Vš. 21.
Ten dluh Hlušek p-pil. NB. Tč. 195. P. dluh
smrti. Soud. kn. opav. Moc podstúpil =
vystál. Brt. D. 250. — jak. Ve kterém
(turnaji) soubojníci v zástupech boj pod-
stupovali. Jir. Anth. I. 3. vd. 10. S úsilím
něco p. Lpř. Vojsko, mající pod správou
Aristovou je p Šf. Strž. II. 173. Jeroným
ochotně oheň p-pil. Výb. II. 1614. Tak
lstivě ďábel p-puje, že . . . Št. Kn š. 306.
— koho čím: bojem. Alx. V. v. 2223.
(HP. 54.), Dal. XI. 3., XC1II. 25., Arn.
1147. — co s kým. On s ní chce p. vše.
Hlk. Ani neuvěříte, co rodiče s děcky pod-
stúpá. U Star. Jič. Vhl. — proč. Dosť sme
už pre našu lásku p-li. Sl. ps. 33.— v čem.
Čtyřy sám v pití p-pí. Bavor. Post. 13.

Podstránský Mlýn u Hlinska. — P.
J. B., spisov., nar. 1815. Vz Bačk. Př. 167.

Podstrany, sam. u Volyně a u Příbramě.

Podstrašiť, ein wenig erschrecken. Bern.

Podstrčenec, nce, m., unterschobenes
Kind. Us., Loos.

Podstrčení, n., die Unterschiebung. Dch.,
Bern.