Předchozí (303)  Strana:304  Další (305) |
|
|||
304
|
|||
|
|||
fických. Vz Mtc. 1880. 52. Ta zpráva nemá
skutečné p-ty. Dch. V p-tě žádosti vyho- věno. J. Lpř. Suď z p-ty a ne z pohledu. Lpř. Kristus jest též p-ty s otcem; Kristus jest z p-ty otcovy dřéve všech věkóv uro- zen. Št. Kn. š. 14., 15. — P. = věc smy- slná, tělo. P. hmotná. Stč. Zem. 249. Člověk jest p. stvořená; Syn boží vzav z podstaty Marie panny lidské přirození. Pož. 42,, 20. Člověk jest z p-ty mateřiny u věku naro- zen. Št. Kn. š. 15. — P. = moc, vážnosť. Já jsem ti, synečku, slibovala, svůj vínek zelený darovala od stříbra, od zlata, to je má p., jsem ti darovala. Sš. P. 431. Podstáti, subsistere. Člověčímu tělestvu
p. Ž. kl. (332.). Podstatně od něčeho se lišiti. KB. Kri-
stus jest ve svátosti oltářní p. přítomen. Mž. 135. Podstatnica, e, f. = podstatné jméno.
Slov. Let. Mt. S. IV. 2. 22. Podstatičný, substantivisch. Slov. Let.
Mt. S. VI. 1. 50. Podstatnosť, substantialitas. Psp. P.
duše, Vch. Ar. II. 23., věci, Šf. III. 134. (203.), stížnosti, zprávy. Dch. Podstatnostný, substantialis. V.V. 142.
Podstatný, substantialis. Psp. P. forma,
Lenz, Hlv. 69., rozdíl, Mus. 1880. 335., TS., účel státu, Hlv., bázeň. J. tr. Bůh syn jest p-ný a pravý obraz otce. Pož. 18. P. znak. Dk. Aesth. 331. P. jména. Cf. Brt. D. 161., Kvř. Ml. 42.—69., Gb. Ml. II. 71. P. jméno přívlastkem, Brt. S. 3. vyd. 14. 3., jak se dělí, 25. a., p. jm. slovesní, vz Gb. Ml. I. 140., 11. 176., jak se nahrazuje. 118. P. jm. slovesní v jazyce štítenském. Vz Km. 1888. 547. — P. = obzvláštní atd. Proti tomu nelze nic p-ho namítati. Us. Pdl. P. pravdy. 1512. Mus. 1883. 364. P. článkové víry. 1512. Mus. ib. P. vada, Us. Pdl., uámítka, Dch., podezření. Posp., části křivky. Čs. math. X. 94. — P. = pomocný. Čechové potřebovali p-ho pána. V. Když podlé sebe společně p-ni budem, rádi (nám povolí). Arch. VII. 151. Zdá mi se, že v takových věcech ktožby spravedlivost opustil, jakoby jí p-ten býti nechtěl. Arch. VIII. 210. Podstatový. P. látka. Vch. Ar. II. 7.
Podstav, u, m., vz Podstavec.
Podstava, substantia. Ž. kl. (322.). — P.,
die Basis, die Grundlinie, -fiäche. Vz Pod- stavec. P. tělesa. Jrl. 422. P. v metrice. Dk. Poet. 247., 248 P. trojúhelníku, Jd. Geom. I. 27., Hra., hořejší a spodní. Jd. Geom. II. 29. P., substantia, Ž. wit. 38. 6., 68. 3., subsi- stentia. 88. 48. (Vulgata tutéž: substantia. Gb.). — P. = přední čásť složeného slova. Dk. Poet. 550. — P. = les u Bohonic na Volyňsku. BPr. Podstavec. V 14. řádce tohoto čl. oprav:
u sochy; v: u sochy: P., suppositum. V.V. 91. Podstavník v kostele. Výb. II. 1038. P-vec pod stoh. NA. IV. 81. Připadal mi tenkráte na jiném podstavci (slušnější a p.). Šml. Podstavečný obraz, das Steffeleibild.
Dch. Podstaví, n. = pole u Měčína. BPr.
Podstávka, vz Podstavec.
|
Podstávkový, Stangen-. P. zpruha (u ruč-
nice), péro, Čsk., obraz, S. N. VII. 44., malba. NA. I. 103. Podstavný. P. hrana, die Grundkante,
Jd. Geom. II. 29., stopa, Dk. Poet. 248., čára. Kos. Podstehenný, subcruralis. Nz. lk.
Podstélka, corporale. Hnoj. 34. Cf. Pod-
stěra. Podstěna, y, f. = podstiena. Slov. Sldk.,
Phľd. IV. 24. Podstění, n. = podstěna. Slov. Psi ru-
vali sa na podstění chalupy. Dbš. Sl. pov. III. 67. Podstěnice, e, f. = podstěna, podzednice.
Slov. Bern. Podstěra, y, f. = podstélka, corporale.
Hnoj. 34. Cf. Podstěrátko, Podstěrek, Pod- stěrka. Podstěrátko, a, n. = corporale. Vz Pod-
stěra. Hnoj. 34. Podstěrek, rku, m. = corporale. Vz Pod-
stěra. Hnoj. 34. Podstěrka, y, f. = corporale. Vz Pod-
stěra. Hnoj. 34. Podstiena, y, f. Vz Podstěna. Po obou
delších stranách domu bývá nasypána zá- hrobeň, p-na, která jest proti dešti přesa- hující střechou chráněna. Slov. Pokr. Pot. II. 267. Podstienka, y, f. = zdrobn. podstiena.
Slov. Bl. Ps. 68. Podstlpie, n. = podstoupí. Slov. Ssk.
Podstolí, m., dapifer. Otc. 469. a. Cf.
List. fil. 1884. 436., Sv. ruk. V. I. 351. — P., n. Na to děva z p. vylízá. Sš. P. 764. Podstolina, podstolinka = trnož. Na jiho-
vých. Mor. Brt. L. N. II. 122. Podstolový = co je pod stolem. HVaj.
BD. II. 115. Podstotník, a, m., Unterhauptmann, m.
Slov. Loos. Podstoubiti = stojkami podepříti, unter-
bolzen. Hř. Podstoupiti. — co. Keď kraj sveta pójde,
len hanbu p-pi. Sl. ps. 18. P. soud. Vš. 21. Ten dluh Hlušek p-pil. NB. Tč. 195. P. dluh smrti. Soud. kn. opav. Moc podstúpil = vystál. Brt. D. 250. — jak. Ve kterém (turnaji) soubojníci v zástupech boj pod- stupovali. Jir. Anth. I. 3. vd. 10. S úsilím něco p. Lpř. Vojsko, mající pod správou Aristovou je p Šf. Strž. II. 173. Jeroným ochotně oheň p-pil. Výb. II. 1614. Tak lstivě ďábel p-puje, že . . . Št. Kn š. 306. — koho čím: bojem. Alx. V. v. 2223. (HP. 54.), Dal. XI. 3., XC1II. 25., Arn. 1147. — co s kým. On s ní chce p. vše. Hlk. Ani neuvěříte, co rodiče s děcky pod- stúpá. U Star. Jič. Vhl. — proč. Dosť sme už pre našu lásku p-li. Sl. ps. 33.— v čem. Čtyřy sám v pití p-pí. Bavor. Post. 13. Podstránský Mlýn u Hlinska. — P.
J. B., spisov., nar. 1815. Vz Bačk. Př. 167. Podstrany, sam. u Volyně a u Příbramě.
Podstrašiť, ein wenig erschrecken. Bern.
Podstrčenec, nce, m., unterschobenes
Kind. Us., Loos. Podstrčení, n., die Unterschiebung. Dch.,
Bern. |
||
|
|||
Předchozí (303)  Strana:304  Další (305) |