305

Podstrčenica, e, f. = podstrčená, ne-
pravá žena. Žil aj s touto p-cou v pokoji.
Slov. Dbš. Sl. pov. II. 65.

Podstřechový = pod střechou jsoucí.
P. příbytek, Dachwohnung. Phl'd. II. 221.

Podstřel, rostl. Cf. Rstp. 934. — P. =
ochromení nohou. Slez. Šd. Cf. Podělaný.

Podstrelie, n. = zelina. Slov. Mt. S. I.
200.

Podstřešní, podstřešňoví, n. = pole pod
střešněmi. MzO. 1890. 128. — Podstřešní,
unter dem Dache befindlich.

Podstrk. P-ky na někoho, někomu či-
niti; A tak mnohé p-ky a řeči s obou stran
mluveno bylo. Let. 283., 445., 358. Aby
těch p-kuov nechali NB. Tč. 108.

Podstrkati, vz Podstrčiti.

Podstropek, pku, m., der Firstenstempel,
v horn. Hrbk.

Podstropnice. Cf. Sdl. Hr. III. 233.,
236.

Podstupek, pku, m = namáhání. Laš.
Brt. D. 250

Podstupně, revír u Rožnova.

Podstupné, ého, n., Succumbenzgelder.
Rk.

Podstupovati, vz Podstoupiti.

Podstydký. P. kýla, hernia subpubica.

Podsudek, dka, m. Cf. Kn. rož 127. P.
kolik bral. Vz Výb. I. 970. — P., dku, ru.
= soud. Ten list má ukázán býti, doniž
páni na súdě sedí aneboli na p-dku. Půh.
II 448. Má jí práv býti nyní nebo na pod-
sudce; To svědomí má na p-dce ukázáno
býti; Ty peníze má mu zaručiti do p-dku.
Půh. II 67., 68., 627.

Podsudie činie odhádánie. VI. zř. 336.

Podsudnictví, n. = úřad podsudního.
Us.

Podsúkaný = podsoukaný. Fúzy nosí
p-né. Phl'd. VII. 140.

Podsuv, u, m., zugestecktes Geschenk.
Šm.

Podsuvačka, y, f., die Unterschieberin.
Šm.

Podsvémocný. Druhé odpuštěnie hřie-
chóv slove p-cné; A tak odpustil mocí
p-cnú jelikožto člověk. Hus III. 216., 217.

Podsvěťan, a, m., der Bewohner der
Unterwelt Sš. II. 107., 166.

Podsvětný, unterweltlich. Ktn. P. Her-
mes. Msn. Or. 71.

Podsypati komu čeho. Koni ovsa p.
Č. Ku. š. 357. — kdy. Obilné snopy pri
mlátení dobre podsýpajú. Slov. Rr. Sb. —
koho: slepice (podložiti pod ně vejce, když
chtějí seděti). Val. Brt. D. 250.

Podsýpka, y, f. = podsypání. Šd

Podsypník, u, m. = podsypné koryto,
Versetzkasten. Hř.

Podsyrovátečnice, e, f., subserosa.

Podsyrovátečný, subserös.

Podšafář, e, m., der Unterschaffer. Us.
Jndr.

Podšary. Koll. III. 350, 285., IV. 77.

Podšatnice, e, f., der Hüftenbausch, cul
de Paris. Rk.

Podšcený; -en, a, o, complutus. Dštil
jsem (plui). Čiesť (čásť) jedna p-na jest a
čiesť, na nižto jsem nedštil, uschla jest. BO.

Podšev. Maso tvrdé jako p. Dch.

Podšibenský Mlýn, Galgenmühle, u Kra-
lovic v Plzeň.

Podšijek, jku, m. = dolejší čásť zadní
strany krku, auchenium, der Nacken. Nz.

Podšiti co čím. Lží faleš pevně pod-
šívá. 15. stol.

Podšívánice, e, f. = podšívání. Kos.
Ol. I. 302.

Podšívka do kabátu. Us. Dch. P. hříchu =
původce. U Nezamyslic. Bkř. — P. = chy-
trák. U N. Kdyně a j. Rgl. — P. ženská =
dítě, které se pořád matky drží. Us. Nov.

Podšívkový. P. plátno (hrubé). Us.

Podškamní, n. Drobotina teprva do
školy přišlá sedala na lavici okolo kamen
a na p. Kos.

Podšklebný, heimtückisch, greinend. Dch.

Podškolský = pod školou bydlící. Arch.
VIII. 553.

Podškopiti. Za ,Let.' polož 193. Aby
se dali ze stanu do stanu voditi a tam pod-
škopovati (mordovati). Pal. Rdh. II. 289.

Podškoubka, y, f. = podšklubka. Husa
na p-ku (kterou lze podšklubati). Čce. Tkč.

Popškrabati, podškrábnouti. — co. Pod-
skrábni (podpiš ty listiny). Podškrabovati
brambory = časně z jara větší brambory
z kopečků vybírati. U N. Kdyně. Rgl.

Podškrabek, bku, m. = poškrabek. Wrch.

Podškubati, vz Podšklubati. Žena tě
p la (jsi všecek schlípený). Sá.

Podšlehovatý, etwas eingebogen. Šm.

Podšosní. By pak i dóm v Praze měl
p. nebo svobodný. Vš. Jir. 172. Vz Šos.

Podštemflovati něco (u tesařů). Půh.
1545.

Podštítný. P. úprava, zbroj, unter dem
Schilde befindlich. Lpř.

Podštívání. Št. Kn. š. 152. P. ďáblovo.
Št. Kn. š. 50.

Podštívati. — koho. Ďábel podštívá člo-
věka. Št. — koho na koho. Št. Kn. š.
132

Podštrknúť, leise zu verstehen geben.
Slov. Ssk.

Podšťuchovač, e, m., der Aufreizer. Šm.

Podšťurovať, sticheln, hetzen. Slov. Ssk.

Podšvábí, n., Schwab, ves u Litomyšle.
Cf. Rk. Sl.

Podtáhnouti koho. Hned podtáh svého
koně jede. Jiří v. 27.

Podtatrančan, a, m. = pod Tatrami
bydlící.

Podťatý. Míti dobře p-to (míti dobrý,
svižný jazyk). Us. KHrz. — P. — údolí
u Karlovic. Val. Vck.

Podtažený rošt. Půh. 1545.

Podtečkovati slovo, Punkte darunter
machen. Pa.

Podtečná, é, f., die Subtangente Nz.,
Jd Geom. IV. 65.

Podtek, u, m. = podtékání. Šd.

Podtep, u, m. (Pop) ji p-pem zvrátí.
Drk. Hry. 55.

Podtes, u, m. = podtesání. Sd.

Podtesati = spodem tesati. Šd.

Podthořovský, ého, m., mlýn u Blatné.

Podtchnouti se = podtknouti se. Bern.

Podtínačka, die Waldhaue. Sl. les.



	305

	Podstrčenica, e, f. = podstrčená, ne- pravá žena. Žil aj s touto p-cou v pokoji. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 65. Podstřechový = pod střechou jsoucí. P. příbytek, Dachwohnung. Phl'd. II. 221. Podstřel, rostl. Cf. Rstp. 934. — P. = ochromení nohou. Slez. Šd. Cf. Podělaný. Podstrelie, n. = zelina. Slov. Mt. S. I. 200. Podstřešní, podstřešňoví, n. = pole pod střešněmi. MzO. 1890. 128. — Podstřešní, unter dem Dache befindlich. Podstrk. P-ky na někoho, někomu či- niti; A tak mnohé p-ky a řeči s obou stran mluveno bylo. Let. 283., 445., 358. Aby těch p-kuov nechali NB. Tč. 108. Podstrkati, vz Podstrčiti. Podstropek, pku, m., der Firstenstempel, v horn. Hrbk. Podstropnice. Cf. Sdl. Hr. III. 233., 236. Podstupek, pku, m = namáhání. Laš. Brt. D. 250 Podstupně, revír u Rožnova. Podstupné, ého, n., Succumbenzgelder. Rk. Podstupovati, vz Podstoupiti. Podstydký. P. kýla, hernia subpubica. Podsudek, dka, m. Cf. Kn. rož 127. P. kolik bral. Vz Výb. I. 970. — P., dku, ru. = soud. Ten list má ukázán býti, doniž páni na súdě sedí aneboli na p-dku. Půh. II 448. Má jí práv býti nyní nebo na pod- sudce; To svědomí má na p-dce ukázáno býti; Ty peníze má mu zaručiti do p-dku. Půh. II 67., 68., 627. Podsudie činie odhádánie. VI. zř. 336. Podsudnictví, n. = úřad podsudního. Us. Podsúkaný = podsoukaný. Fúzy nosí p-né. Phl'd. VII. 140. Podsuv, u, m., zugestecktes Geschenk. Šm. Podsuvačka, y, f., die Unterschieberin. Šm. Podsvémocný. Druhé odpuštěnie hřie- chóv slove p-cné; A tak odpustil mocí p-cnú jelikožto člověk. Hus III. 216., 217. Podsvěťan, a, m., der Bewohner der Unterwelt Sš. II. 107., 166. Podsvětný, unterweltlich. Ktn. P. Her- mes. Msn. Or. 71. Podsypati komu čeho. Koni ovsa p. Č. Ku. š. 357. — kdy. Obilné snopy pri mlátení dobre podsýpajú. Slov. Rr. Sb. — koho: slepice (podložiti pod ně vejce, když chtějí seděti). Val. Brt. D. 250. Podsýpka, y, f. = podsypání. Šd Podsypník, u, m. = podsypné koryto, Versetzkasten. Hř. Podsyrovátečnice, e, f., subserosa. Podsyrovátečný, subserös. Podšafář, e, m., der Unterschaffer. Us. Jndr. Podšary. Koll. III. 350, 285., IV. 77. Podšatnice, e, f., der Hüftenbausch, cul de Paris. Rk. Podšcený; -en, a, o, complutus. Dštil jsem (plui). Čiesť (čásť) jedna p-na jest a čiesť, na nižto jsem nedštil, uschla jest. BO.	Podšev. Maso tvrdé jako p. Dch. Podšibenský Mlýn, Galgenmühle, u Kra- lovic v Plzeň. Podšijek, jku, m. = dolejší čásť zadní strany krku, auchenium, der Nacken. Nz. Podšiti co čím. Lží faleš pevně pod- šívá. 15. stol. Podšívánice, e, f. = podšívání. Kos. Ol. I. 302. Podšívka do kabátu. Us. Dch. P. hříchu = původce. U Nezamyslic. Bkř. — P. = chy- trák. U N. Kdyně a j. Rgl. — P. ženská = dítě, které se pořád matky drží. Us. Nov. Podšívkový. P. plátno (hrubé). Us. Podškamní, n. Drobotina teprva do školy přišlá sedala na lavici okolo kamen a na p. Kos. Podšklebný, heimtückisch, greinend. Dch. Podškolský = pod školou bydlící. Arch. VIII. 553. Podškopiti. Za ,Let.' polož 193. Aby se dali ze stanu do stanu voditi a tam pod- škopovati (mordovati). Pal. Rdh. II. 289. Podškoubka, y, f. = podšklubka. Husa na p-ku (kterou lze podšklubati). Čce. Tkč. Popškrabati, podškrábnouti. — co. Pod- skrábni (podpiš ty listiny). Podškrabovati brambory = časně z jara větší brambory z kopečků vybírati. U N. Kdyně. Rgl. Podškrabek, bku, m. = poškrabek. Wrch. Podškubati, vz Podšklubati. Žena tě p la (jsi všecek schlípený). Sá. Podšlehovatý, etwas eingebogen. Šm. Podšosní. By pak i dóm v Praze měl p. nebo svobodný. Vš. Jir. 172. Vz Šos. Podštemflovati něco (u tesařů). Půh. 1545. Podštítný. P. úprava, zbroj, unter dem Schilde befindlich. Lpř. Podštívání. Št. Kn. š. 152. P. ďáblovo. Št. Kn. š. 50. Podštívati. — koho. Ďábel podštívá člo- věka. Št. — koho na koho. Št. Kn. š. 132 Podštrknúť, leise zu verstehen geben. Slov. Ssk. Podšťuchovač, e, m., der Aufreizer. Šm. Podšťurovať, sticheln, hetzen. Slov. Ssk. Podšvábí, n., Schwab, ves u Litomyšle. Cf. Rk. Sl. Podtáhnouti koho. Hned podtáh svého koně jede. Jiří v. 27. Podtatrančan, a, m. = pod Tatrami bydlící. Podťatý. Míti dobře p-to (míti dobrý, svižný jazyk). Us. KHrz. — P. — údolí u Karlovic. Val. Vck. Podtažený rošt. Půh. 1545. Podtečkovati slovo, Punkte darunter machen. Pa. Podtečná, é, f., die Subtangente Nz., Jd Geom. IV. 65. Podtek, u, m. = podtékání. Šd. Podtep, u, m. (Pop) ji p-pem zvrátí. Drk. Hry. 55. Podtes, u, m. = podtesání. Sd. Podtesati = spodem tesati. Šd. Podthořovský, ého, m., mlýn u Blatné. Podtchnouti se = podtknouti se. Bern. Podtínačka, die Waldhaue. Sl. les.