306

Podtížka, vz Podjíždě.

Podtlak, u, m., der Uiberdruck. Sp.

Podtředí, n = vedlejší třída, die Unter-
klasse (von Ziffern). Nz.

Podtrhati. — co, koho. P. rmut. KP.
V. 321. P. něco. Krnd. 203., Pož. 189. P.
brambory (pečené z ohně vytahovati). Us.
Jrsk. P koho v libé chvále. Št. Kn. š.
306. Lakomstvo jej p-hlo. Ib. 160. Už jsem
se p-vala, že půjdu (už jsem chtěla jíti).
Us. Msk. — jak. Podtrhoval dvakrát = pře-
stal zvoniti, umřela-li žena), třikrát (umřel-li
muž). Sá. Zvoní-!i se o polednách, p-huje
se třikrát. Us. Rgl. — za koho: za ze-
mřelého. Vz předcház. Sá. — co čím
Podtrhoval vtipným uměním Justicie vážky
(o právníku). Čch. Antichrist p-hl lidi chy-
trostí; Chce je p-hnouti myšlením v ducho-
venství. Hus. I. 93., 346.

Podtrhlý. P. brambory. Vz Podtrhati
co. U J Hrad. Mtš.

Podtříselný, subinguinalis. Nz. lk. P.
jamka, tossa s.

Podtrosky, pl., f, sam. u Turnova.

Podtrus, u, m., das Untergestreute. Bern.

Podtržení. K p. sú (ho) otázali. Hus II
399.

Podtvrzní = rybník na Hořicku. Blk.
Kfsk. 536.

Podtýlní, suboccipitalis

Podtýn, a, m., Unter-Thein, sam. u Tur-
nova.

Podůbka, y, f. = zdrobn. podoba. —
P. = malá soška n. podobizna. P. bohův.
Šmb. S. I. 302.

Podubožeti, el, ení, verarmen. Šm.

Podúčať sa = podchýtať, přiučovati se.
Mor. Brt. D. 251.

Podučitelství, n., die Unterlehrerstelle.
Rk.

Podudlati = drobet dudlati. Bern.

Podúhelník, u, m. = kámen daný do
úhlů chalupy, když se staví. Brt. L. N. I.
169.

Poduchmati, vzDuchmati. U Olom. Sd.

Podujať, unternehmen. Slov. Ssk., Loos.

Podujatie, n., die Unternehmung. Slov.
Loos.

Podunajec, jce, m. = Podunajan.

Podunají, n. = krajina nad Dunajem.
Šf. Strž. 1. 568., Ntr. VI. 286.

Podunajka, y, f., Donaubewohnerin. Šd.

Podunajský. P. krajina. Šf Strž. II. 9.

Podundati. Vz Prk. Studie o dat. §. 4.

Poduněti, darunter dröhnen. Až zem
pod ním podunievá. Sldk.

Podunouti. Podul duch tvoj, flavit spi-
ritus tuus. Ž. 14. stol. — kam. Jak brzo
na ně podul. Pass. 1395. Sv. S ... tej modle
v obličej podul. Pass. mus 468.

Podup, das Stampfen. Čsk. P. jedno-
duchý, dvojný (dvojitý). Rgl.

Podupčiť si = pokřepčiti si. Bern.

Podupkati, ein wenig stampfen. Bern.

Podúplazka, y, f. = dolina v Tatrách.
Phľd. IV. 252.

Poduralský. P. krajina, Uralgegend. Šf.
Strž. L. 356.

Podurenie, n. = rozdurdění. Slov. ZObz.
XXIV. 90.

Podůrka, vz Podvůrek. Us. Hrts.

Podúroční, Zins-. P. lán, díe Zinshube.
Šm.

Podústek, stku, m. Mám toho p. = až
po krk. Laš. Brt. D. 251.

Podůstva, y, f. = podoustev. V Podluží.
Brt., Hrb.

Podúsudek, dku, m., episyllogismus. Jd.
3. vd. 73., Dsch. I. 123

Podušetný, sublaciniatus, v bot. Šm.

Podušie, n. = kaz. Slov. ZObz. XXIV.
52., 10

Podušice, e, f., vz Poduška.

Podušilosť, i, f., die Beseeltheit. Vz
násl.

Podušilý = oduševněný, nadšený. Šf. T.
M. 25.

Poduška. Jsou-li p-šky obráceny roz-
parkem nahoru, nelze prý v nich dobře
spáti. Mus. — P. = spodní prkno hnojného
vozu. Us. Vhl. — P., y, m., os. jm. Mus.
1880. 76., Tk. V. 46., 48., Let. 435., 437.,
439., 441., Bart. 144., 148.

Poduškovatý = poduškovitý. Posp.

Podušnice, e, f. = poduška. Bl. Žv. Aug.
37.

2. Podušný. P. daň. Hdk.

Podušťák, der Spinnentödter. P. modrý,
pisklavý, zednický. Vz Brm. IV. 314.

Podúti, vz Podunouti. Ž. wit. 242.

Podutí chvály v ucho. Št. Kn. š. 168.

Podúvati, vz Podunouti. Sl. ps. 117.,
Dbš. Sl. pov. II. 48.

Poduzdí, n., der untere Haftertheil. Lpř.
Sl. II 353.

Poduzdní, unter dem Zaume. Lpř. Sl.
II. 353.

Podúzdva, y, f. = podoustev. Na jižní
Mor. Brt L. N. II. 17.

Podvaděný; ěn, a, o, umstrickt. Měl
p-né nohy a tož upadl. Na již. Mor. Šd.

Podvaditi co komu: nohy (pod nohy
nastrčiti, aby upadl) Mor. Šd., Bern.

Podvádzavý = podvádivý. Slov. Loos.

Podvaječní, hypogynus. Šm.

Podvakrát, vz Dvakrát. Bern.

Podval, basis V MV. nepravá glossa.
Pa. P. v mlýnské hranici. Vz KP. V. 611.
P. v chlévě. Rr. Sb. P-ly = priečky, ces
dráhu železničnú uložené dubové drevá,
o které pripevňujú sa šíny či kolaje že
lezné, die Schwelle. Rr. Sb. P. = nejspod-
nější trám u dřevěného jezu záplavného.
NA. IV. 252. P. = dřevo, podložka pod ná-
klad na voru, das Unterlagholz. Na Vltavě.
Špd P. hory (spodek, die Basis) Nz. —
Na takových p-lech (Unterlage) zbudován
Národopis. Šf. III. VIII. — P. ve mlýně. Prm.
IV. 249. — P. = nižší násyp rovnoběžný
s hlavním násypem. NA. III 149. — P. =
místo, jehož oráč pluhem nezachytil, jež
nezoráno jsouc zemí přivaleno bylo. Nechal
p-ly. Na Hané. Bkř., Wrch.

Podvala = mrak při západu slunce. Vida
tu p-lu pravil, že sprchne. V Kunv. Msk. —
P., y, m., os. jm. — P. Václ. Blk. Kftsk.
1093.

Podvalantovec, vce, m. = pole v Kyle-
šovicích u Opavy. VSlz. I. 23.



	306

	Podtížka, vz Podjíždě. Podtlak, u, m., der Uiberdruck. Sp. Podtředí, n = vedlejší třída, die Unter- klasse (von Ziffern). Nz. Podtrhati. — co, koho. P. rmut. KP. V. 321. P. něco. Krnd. 203., Pož. 189. P. brambory (pečené z ohně vytahovati). Us. Jrsk. P koho v libé chvále. Št. Kn. š. 306. Lakomstvo jej p-hlo. Ib. 160. Už jsem se p-vala, že půjdu (už jsem chtěla jíti). Us. Msk. — jak. Podtrhoval dvakrát = pře- stal zvoniti, umřela-li žena), třikrát (umřel-li muž). Sá. Zvoní-!i se o polednách, p-huje se třikrát. Us. Rgl. — za koho: za ze- mřelého. Vz předcház. Sá. — co čím Podtrhoval vtipným uměním Justicie vážky (o právníku). Čch. Antichrist p-hl lidi chy- trostí; Chce je p-hnouti myšlením v ducho- venství. Hus. I. 93., 346. Podtrhlý. P. brambory. Vz Podtrhati co. U J Hrad. Mtš. Podtříselný, subinguinalis. Nz. lk. P. jamka, tossa s. Podtrosky, pl., f, sam. u Turnova. Podtrus, u, m., das Untergestreute. Bern. Podtržení. K p. sú (ho) otázali. Hus II 399. Podtvrzní = rybník na Hořicku. Blk. Kfsk. 536. Podtýlní, suboccipitalis Podtýn, a, m., Unter-Thein, sam. u Tur- nova. Podůbka, y, f. = zdrobn. podoba. — P. = malá soška n. podobizna. P. bohův. Šmb. S. I. 302. Podubožeti, el, ení, verarmen. Šm. Podúčať sa = podchýtať, přiučovati se. Mor. Brt. D. 251. Podučitelství, n., die Unterlehrerstelle. Rk. Podudlati = drobet dudlati. Bern. Podúhelník, u, m. = kámen daný do úhlů chalupy, když se staví. Brt. L. N. I. 169. Poduchmati, vzDuchmati. U Olom. Sd. Podujať, unternehmen. Slov. Ssk., Loos. Podujatie, n., die Unternehmung. Slov. Loos. Podunajec, jce, m. = Podunajan. Podunají, n. = krajina nad Dunajem. Šf. Strž. 1. 568., Ntr. VI. 286. Podunajka, y, f., Donaubewohnerin. Šd. Podunajský. P. krajina. Šf Strž. II. 9. Podundati. Vz Prk. Studie o dat. §. 4. Poduněti, darunter dröhnen. Až zem pod ním podunievá. Sldk. Podunouti. Podul duch tvoj, flavit spi- ritus tuus. Ž. 14. stol. — kam. Jak brzo na ně podul. Pass. 1395. Sv. S ... tej modle v obličej podul. Pass. mus 468. Podup, das Stampfen. Čsk. P. jedno- duchý, dvojný (dvojitý). Rgl. Podupčiť si = pokřepčiti si. Bern. Podupkati, ein wenig stampfen. Bern. Podúplazka, y, f. = dolina v Tatrách. Phľd. IV. 252. Poduralský. P. krajina, Uralgegend. Šf. Strž. L. 356. Podurenie, n. = rozdurdění. Slov. ZObz. XXIV. 90.	Podůrka, vz Podvůrek. Us. Hrts. Podúroční, Zins-. P. lán, díe Zinshube. Šm. Podústek, stku, m. Mám toho p. = až po krk. Laš. Brt. D. 251. Podůstva, y, f. = podoustev. V Podluží. Brt., Hrb. Podúsudek, dku, m., episyllogismus. Jd. 3. vd. 73., Dsch. I. 123 Podušetný, sublaciniatus, v bot. Šm. Podušie, n. = kaz. Slov. ZObz. XXIV. 52., 10 Podušice, e, f., vz Poduška. Podušilosť, i, f., die Beseeltheit. Vz násl. Podušilý = oduševněný, nadšený. Šf. T. M. 25. Poduška. Jsou-li p-šky obráceny roz- parkem nahoru, nelze prý v nich dobře spáti. Mus. — P. = spodní prkno hnojného vozu. Us. Vhl. — P., y, m., os. jm. Mus. 1880. 76., Tk. V. 46., 48., Let. 435., 437., 439., 441., Bart. 144., 148. Poduškovatý = poduškovitý. Posp. Podušnice, e, f. = poduška. Bl. Žv. Aug. 37. 2. Podušný. P. daň. Hdk. Podušťák, der Spinnentödter. P. modrý, pisklavý, zednický. Vz Brm. IV. 314. Podúti, vz Podunouti. Ž. wit. 242. Podutí chvály v ucho. Št. Kn. š. 168. Podúvati, vz Podunouti. Sl. ps. 117., Dbš. Sl. pov. II. 48. Poduzdí, n., der untere Haftertheil. Lpř. Sl. II 353. Poduzdní, unter dem Zaume. Lpř. Sl. II. 353. Podúzdva, y, f. = podoustev. Na jižní Mor. Brt L. N. II. 17. Podvaděný; ěn, a, o, umstrickt. Měl p-né nohy a tož upadl. Na již. Mor. Šd. Podvaditi co komu: nohy (pod nohy nastrčiti, aby upadl) Mor. Šd., Bern. Podvádzavý = podvádivý. Slov. Loos. Podvaječní, hypogynus. Šm. Podvakrát, vz Dvakrát. Bern. Podval, basis V MV. nepravá glossa. Pa. P. v mlýnské hranici. Vz KP. V. 611. P. v chlévě. Rr. Sb. P-ly = priečky, ces dráhu železničnú uložené dubové drevá, o které pripevňujú sa šíny či kolaje že lezné, die Schwelle. Rr. Sb. P. = nejspod- nější trám u dřevěného jezu záplavného. NA. IV. 252. P. = dřevo, podložka pod ná- klad na voru, das Unterlagholz. Na Vltavě. Špd P. hory (spodek, die Basis) Nz. — Na takových p-lech (Unterlage) zbudován Národopis. Šf. III. VIII. — P. ve mlýně. Prm. IV. 249. — P. = nižší násyp rovnoběžný s hlavním násypem. NA. III 149. — P. = místo, jehož oráč pluhem nezachytil, jež nezoráno jsouc zemí přivaleno bylo. Nechal p-ly. Na Hané. Bkř., Wrch. Podvala = mrak při západu slunce. Vida tu p-lu pravil, že sprchne. V Kunv. Msk. — P., y, m., os. jm. — P. Václ. Blk. Kftsk. 1093. Podvalantovec, vce, m. = pole v Kyle- šovicích u Opavy. VSlz. I. 23.