309

Podzimňák, a, m. = podzimče. Slez.

Podzimně, winterlich. Stromy nevypa-
daly p. Us.

Podzimnice, e, f., Fieberanfall, m. Slov.
Bern.

Podznešení, n. Tu jemu vinu dávám,
že mi jest p-ním mlýna svého škodu uči-
nil na lukách a na lesích. 1489. Soud. kn.
opav.

Podzouti, podsouvati, unterziehen, pod-
vléci. Staré kalhoty pod nové p. Laš. Tč.

Podzouvačky, pl., f. = podvlékačky.
Mor. Šd.

Podzpěvovati. Slova jiná p. (k něčemu
zpívati. Č. Kn. š. 115.

Podzub = podzubec. Šp.

Podzubať = poďubati. Slov. Kto nechce
počúvať (poslouchati), nech sa dá p. Rr.
MBš.

Podzuváky, pl., m. = střevíce, zvl. kau-
čukové. Val. Vck.

Podzváněti, zum erstenmale läuten. Šm.

Podzvěrolékař, e, m., Unterthierarzt,
m. Kutn.

Podzvoliti se komu (= podvoliti). Brt.
P. 91.

Podžabokrtský Dvůr v Bolesl. Blk.
Kfsk. 534.

Podžebří, hypochonrium, čásť břišní
pod boky, nejvíce chrustavkami žeberními
krytá, die Unterrippengegend- Stff.

Podžerák, a, m. = krtonoška. Vz toto.
Mor. Vck.. Brt.

Podžidí, n. Tk. V. 64.

Podžlázový, subgiandulär.

Podžúdří, n. = podhubí. Slov. let. III.
28.

Podžupanka, y, f. = choť podžupanova.
Phľd. IX. 363.

Podžupník = podžupan

Poëma. Vz Jg. Slnosť. 100.

Poenitent, a, m., z lat. = kdo se zpo-
vídá. Us. Bkř.

Poenitentiář, e, m. = canon poeniten-
tialis. Mus. 1880. 111.

Poëpigrammovaný fidibus (na němž
psána epigrammata). Č. Kn. š. 168.

Poësie. O pojmu poesie vz Dk. v Pdg.
1884. 97—109., Vor. P. 5.

Poetický. P mysl, duše, Us. Pdl., vy-
pravování, list. Ptů. Cf. Jg. Slnosť. 121.

Poëtičnosť, i, f. P. mysli. Šml. I. 38.

Poetika. Sepsal dr. Jos. Durdík. 2. vd.
r. 1889. Cf. Vor. P. 9.

Pofifrať = poškamrati. Slov. Bern.

Pofikať, ein wenig wimmern. Slov. Bern.

Poflákati = pofákati. Us. Rgl.

Pofoukati co komu: dítěti ránu. Us.
Pdl.

Pofrajmočiť = počárovať. Slov. Bern.

Pofrančiti koho, fränkisch machen. Pal.
Rdh. II. 15.

Pofrančtilý. Pyp. K. II. 174.

Pofrekať, alles besudeln. Slov. Bern.

Pofrnkať si = pofikať si. Slov. Bern.

Pofučeti, pofukovati, ein wenig blasen.
81ov. Bern.

Pogabati, pogabovati = poškubávati, šťou-
chati zvl. děvčata, zupfen, stossen. Val. Vck.,
Brt. D. 251.

Pogáč, pogáček, vz Pagáč. Němc. IV.
317., Koll. Zp. II. 146., Mkl. Etym. 254.

Pogagať, ein wenig gacken, schnattern.
Slov. Bern.

Pogajdovať, ein wenig die Sackpfeife
spielen. Slov. Bern.

Pogajsnúť se. Vz Gajsať.

Pogalamutiť = pobalamutiti. Slov. Zátur.

Pogan = pohan.

Pogazdovať si = pohospodařiti si, dro-
bet hospodařiti. Slov. Zátur.

Pogebriť = pobabřiti, pošpiniti. Slov.
Hdž Ds. 7.

Pogebúzniť, verpatzen. Slov. Ssk.

Poglacialní, lat. = po době ledové.

Poglejiť, alles verleimen. Slov. Bern.

Poglempať = pohrýzti, pokousati. —
co čím. Už to nemôže tema zuboma p.
Slez. a laš. Šd., Brt. D 251.

Poglgať, poglgnúť = pohltati. Gágory
to boly, co poglgaly domy, voly. Slov.
Hdž. Šlb. 25. (30.).

Poglondať = hleděti; přenes. = pomrviti.
Zlinbky, z pol. Brt. D. 251.

Poglurati = pomíchati, zkaliti. — co.
On p-ral tu vodu (bahnem zkalil); Kyšku
se smetanou p. (míchati). Laš. Mtl., Wrch.

Pogniavený; -en, a, o = pomačkaný.
P-né slivky doviezli na trh. Slov. Hdž.
Šlb.

Pogniaviť = pomačkati. Slov. Bern.,
Loos.

Pogosta, y, f. = zupa. Šf. Strž. I. 521.

Pogrcať = podáviti, bespeien. Děťo si
p-lo košulku. Laš. Tč. Slez. Šd.

Pogrglovať = pokloktati. Slov. Bern.

Pogrhlúvať, hüsteln. Slov. Loos.

Pogrochciť = pochrochtati. Slov. Bern.

Pogryndati = pogryntati, poslintati. Šd.

Pogúlať, alles abwälzen; ein wenig wäl-
zen, rollen. Slov. Bern., ZObz. XXIV. 91.

Pohádka = řeč. Slyš, kakúť p-ku jmie-
jiechu. Sv. ruk. 122. - P. = pověsť, bá-
chorka. Vz Báchorka, Vor. P. 123, 129., Km.
1888. 287., Škola materská, asi r. 1865 5.,
Brt. Dt. 17., Er. P. 10., Jg. H. 1. 728, Sbn.
413., Zbrt. 224., Jg. Slnosť. 156., 158., Ott.
III. 92. P. o ztracené ovci, parabola. Zrcd.
12. a. — P. = hádka atd. P. bieše mezi
spravedlností a milosrdenstvím. Pass. 255.
S velikými o to (o artikule) p-kami. Bart.
136. Jejich p-dky (učené hádky). Let. 147.
Z poslušenstvie vystúpili a z toho opét
vešlo v ruoznici a v p-ky; Ty měj a nimi

Poëvropštiti, il, ěn, ění, europäisch ma-
chen. Mour.

Pofafrať = poškamrati. Slov. Bern.

Pofajčiti si, ein wenig rauchen. Slov.
Phľd. IV. 20.

Pofalšovať, alles verfälschen. Slov. Bern.

Pofarbiť, alles färben. Slov. Beru.

Pofatinkovať, ein wenig schmeicheln.
Slov. Bern.

Pofercovať, alles zusammenheften. Slov.
Bern.

Pofézka či pavézka = žemlička rozkrá-
jená, vejci obalená a smažená. Hnsg.

Pofiděrný = pochybný. Laš. Brt. D.
251.