310

o to p-ky. Krnd. 6., 171. Musili z daleka
na p-dku (contentio). Kat. 96. Disputovati
rozličnými p-kami; Sta sě p. mezi mladčími.
Ev. olom. 84., 97.

Pohadovati se s kým = hádati. Cf.
Pohodnouti Výb. I. 292.

Pohadrovati se, zanken, hadem. Šm.

Pohajda, y, m.., os. jm. Mor. Šd.

Pohajný, ého, m. 1197. Jir.

Pohakovati, vz Povrci.

Pohalaškovati si, vz Halaškovati. Lipa
I. 109.

Pohalať = pohladiti. Laš. Brt. D. 251.
Vz Poharcať, Pohlaskať (dod.).

Pohaléřní piva vařiti. Pátý programm
opav. 21.

Pohamarasiť se = povaditi se. Slez.
Šd.

Pohamarkovať sa = povadiť se. Slov.
Ssk.

Pohamižovati se = povaditi se. Val.
Vck.

Pohamovať, alles visiren; hemmen (durch
eine Hemmkette). Bern.

Pohan, nom. pl. někdy: pohani. Pravě,
že pohani přitáhli AlxV. v. 1384. Pohani
se těšie. Výb. I. 398. Obyč. pohané. Po-
hané, gentes. Ž. kl. (322.), Pass., Št. Kn.
š. 8 , Kram. Slov.. Mkl. EtyM 254. — P.,
os. jm. Tk. V. 99., 101 , Arch. VII. 538.,
VIII. 54. — P. Václ., naroz. 1791., Děkan
Jg. H. 1. 613., 771 , Šb. Dj. ř. 277., Rk
Sl. — P. = rybník u Oulibic. Blk. Kfsk
536.

Pohanbení = pohanění. Josef 2l3.

Pohanbitel, e, m., Schänder, m. Bern.

Pohančenica, e, f. = pohančenka. Slov.
Ssk.

Pohančenka, y, f. = pohančená kaše.
Val. Vck.

Pohančiště, ě, n., das Buchweizenfeld.
Rk.

Pohandrkovať sa = pohádati se. Rr.
Sb.

Pohanec, nce, m. = les u Týna na Mor.
Pk ; Poganitz v Krajinsku. N. Hlsk III.
189. — P. = hanič. Slov. Bern.

Pohánědlo, a, n. P. na soustruhu, der
Treiber. Vz Včř. Z. II. 63.

Pohánek, nka, m., os_; jm. D. ol. I. 543.

Pohanění, confusio. Ž. kl. (322).

Pohaněníčko, a, n. = malé pohanění.
Hus I. 186.

Pohaněti. Ž. wit. 30 2., 34. 4., 118. 116.
— co: jmě božie. Št Kn. š. 158, dívku.
Dal.

Pohanina, anemone. Cf. Rstp. 7., Slb.
664., Mllr. 13., 81. — P. = pohanka. Ně-
kteří pekaři chléb falšovali přiměšujíce mezi
mouku p-nu Let. 447. — P. = pohanství.
Lid z p-ny, kteréž v Babyloně nabyl, ne
ihned se vykašlal. 1617.

Pohánitel, e, m , der Antreiber Lpř.

Pohaňka polož před: Poháńka. P. rostl.,
že přišla k nám od pohanů. Bdl. Cf. Rstp
1254., Čl. K. 160., Slb. 235., Sbtk Rostl.
20, 310., 311., Kram. Slov., Rosc. 121.,
Mllr. 39 Mletí p-ky. Vz KP. V 672. —
P. = mlýn u Nepomuk; Nieder-Heidisch,
ves u Králík.

Pohánka, rostl. Cf. Rstp. 1749., Slb.
148, Rr., Mkl. Etym. 254.

Pohanků Mlýn, Pohanker Mühle, u Ha-
ber v Chotěb.

Pohanská, é, f., lovčí zámek u Břeti-
slavě.

Pohansko, a, n., míst. jm. na Mor. na
rak hranicích. Brt,

Pohanskoantický svět. Nebeský.

Pohanský. P. modla, Pass , Št., Ž. kl.
(322)., bůh, Št., lid. Pass. P hroby. Mus.
1847 220., 1845. 149., 1844. 105.

Pohar, u, m. = oheň, plamen. Slov.
Dbg. Obyč. 164.

Pohár vaječný, Eierkelch, m., Athen.
III. 66., vášně, Čch. Bs. 56 , Tantalův. NA.
V. 182., Mj. 130.

Poháratý. P. dutohlavka, cladonia py-
xidata, Becherflechte. Sl. les.

Poharcať = pohladiti. Val. Brt. D. 251.
Vz Pohalať.

Poharečesko, a, n. Vz Pohar. Sš. P.
705.

Pohárek, vz Pohár. P. na vejce, Eier-
becher. Dch.

Pohářeň, rně, f, der Glasschrank. Slov.
BeRn , Loos.

Pohárik, vz Pohár.

Poharkať sa = povaditi se. Slov. Ssk.

Pohárkovati = poháry vypíjeti. Phľd.
I 1 84.

Pohárkovitý, becherartig. Kk. Br. 3.

Pohárkový, Becher-. P. šroub, Pdl.,
Wld.

Pohársek, rsku. m. = pohárna. Slov.
Hdž. Š1B. 84.

Pohartasitise s kým = pohádati. U Uh.
Hrad. Tč.

Poharušiti, tadeln, auszanken. Slez. a
slov. Šd , Loos. — se = pohádati se. Slez.
a slov. Šd.

Pohasitel, e, m., der Auslöscher. Šm.

Pohaslý, erloschen. P. iejí oko Šml.

Pohasnouti. Den již p-sl. Jrsk. — v čem.
Jenž plápolí, móž u pokušenie p. Št. Kn.
š 125. — jak. Donidž všie věcí milosť
k Bohu neoohasne. Št. Kn š. 124.

Pehatať = pohmatati. Slov. Bern.

Pohazování, n , vz Pohoditi. P. novo-
rozeňat Šmb.

1. Pohl, a, m. P Václ., 1790. Vz Tf.
H 1. 92., 96, Jg H, 1. 613, Pyp. K II.
371., Bačk. Písm. 25., 39. 180., Jir. Ruk.
II. 130, Šb. Dj. ř. 278., Jg. Z. 47, 392.,
Rk. Sl. — P. Frant 1829. Jg. H. 1. 613. —
P. Jan Em. 1782.—1834., dr. lék. a prof.
přírodopisu. Vz Rk. Sl.

2. Pohl, a, o, vz Hnouti, Bž. 190.
Pohladiti koho jak: po vlasech. Tbz.,

Hrts

Pohladkati, pohladkávati. — co: hra-
disko, Orl. III. 94, vtáča. Dbš. Sl. pov. V.
42. — co komu: líca, Dbš. Sl. pov. I. 25 ,
dcérke žltušké vlasy. Slav. 68.

Pohládzať = pohlazovati. Slov. P. si
čelo. Phľd. VIII. 173. - Sokl. I. 363.

Pohlásiti, ein wenig verkündigen. Šm.

Pohlaskať = pohalať (o malých dětech).
Laš. Brt. D. 251.