311

Pohlav, i, f. = pohlaví. Ženská p. zne-
vážená ráda sa mstí. Slov. Tč.

Pohlava, y, f. = osoba, pohlaví. Slov.
Ssk.

Pohlavco, n. = člen, der Artikel, v gram.
Slov. Ssk.

Pohlavek, val. ýtrbos. Cf. Zhiívanec
Koupiti něco za p ; To je za p. (lacino).
Us. Žertem : Já ti dám p., až se skulíš do
jablek. Druhý: A já tobě ránu, až se sku-
líš k sv. Jánu. U Bydž. Kšť.

Pohlavice, e, f. = pohlavek. U N. Brodu.
Brnt.

Pohlavní. Slb. XLV. P. buňka, Osv. I
47., zvíře, Ves. I. 98., láska, Dch., rozple-
meňování, Ves., NA. V. od. II. 30., 31., ob-
cování, neschopnosť (agenesie)

Pohlavnička, y, f., die Kopftafel, der
Kopizettel. Čsk.

Pohlavnosť, i. f., die Geschlecktlich-
keit, Sexualität. P. rostlin, Osv. VI. 33 ,
květů. Hg 33. Ztráta p-sti v bot., apogamia.
Ott. II. 516.

Pohlazenka, y, f., agyrium, der Glatt-
pilz, houba. Vz Rstp 1943.

Pohlazknúť = brouskem zlehka pobrou-
siti, přetáhnouti. Já ti tu kosu pohlazknu.
Slez Šd.

Pohlazovati se. P-zuje se, bude pršať.
Zlínsky. Brt. D. 251.

Pohlcený; -en, a, o, verschlungen, ab-
sorbirt. P plyn, světlo, teplo Mj. — čím.
Město vodou p-né. Osv. — kde. Vzduch
ve vodě p-ný. Kk. Fys. 69.

Pohlcovačnosť, i, f., die Verschluckungs-
kapacität. Šp.

Pohlcování tepla, plynů. Mj. 116 Cf.
Ott. I. 96., Šf. Poč. 54., Schd. 1. 34 (Ab-
sorpce).

Pohled = pohledění. P. do dálky, die
Fernsicht, Posp., do okolí. Šml. P-dy očí.
Lpř. P. dlouhý, snivý, Vrch., ohnivý, Osv.
I. 182., plachý. Vrch. Vydržeti něčí p.; P.
k někomu pozvednouti. Vrch. Všetko pře-
letěl zběžným p-dem. Vlč. Neměla pro ji-
ného ani p-du. Sá — P. = obličej, tvář-
nosť. P. čelný (z předu), se strany. NA
Obraz 24. ukazuje předmět v p-du, obr. 25.
v průřezu. NA. — P., Frauenthal, ves u N.
Brodu. Blk. Ktsk. 1387. P. v Čásl. a Chrud.
ib., Sdl. Hr. I. 146., Rk. Sl.

1. Pohledati co kde. Co u mne v truhle
hodinu pohledáváš? Sá. — co komu Po-
hľadám sie dievča, čo srdcu rozumie. Slov.
Bl. Ps.

Pohledávka. Dlužní p. Dch. P. ze směnky,
Wechselfordnrung. Šp. Uhraditi p-ku. Schlz.

Pohledavý = podezřivý. Slov. Bern.

Pohleděti. — abs. Idu k nemocnému
pohlédnút (invisere); Di kury pohlédnúť
(ohledati). Brt. D. 251. — kam (komu
jak). P. někomu do očí. Us. Šbr. P. na
někoho truchlivě, laskavě, Sá., bystře, po
očku, Vlč., s pohrdáním, chladně, Hrts.,
všetečně, Mž. 87 , zrakem hněvivým, Vrch.,
plaše, s lehkou myslí, Osv.; k někomu vy-
zývavě, tázavě, s hrůzou, zrakem snivým,
Hrts., s trpkostí, s hněvem, Šmb., prosebně,
vyčítavě. Šml. Pohlídá na tebe jak bukový
hromeček. VSlz. I. 236. Kdo pod nohy

nepohlídá, do jámy upadá. Slov. Tč. — po
čem. Frankové ode dávna chtivými zraky
pohlíželi po Italii. Šbm. Stř. II. 9. — kudy:
vůkolím. Mcha. — co kde. Ta jména zví-
davý čtenář ať sám u Plinia pohledá. Šf.
Strž. I. 521.

Pohledí, n. Ona má mužské p. Sš. P.
104.

Pohledný. Julka byla p-ná; Má p. tvar-
nosť; Zrobil jim p. kožušky. Prss.

Pohledský klášter. Arch. VIII. 599. Vz
Pohled (místo).

Pohlid, gt. pohledu, m. = pohled. Laš.
Tč.

Pohlídečný = perspektivní, perspekti-
visch. P. průmět. Nz.

Pohlídka, die Perspektive. P. s hůry,
die Vogelperspektive. Nz

Pohlížitel, e, m, der Betrachter. Dch.

Pohlobiti, nach einander zusammendrük-
ken, vernichten. Šm.

Pohločka, y, f., die Stirnbinde. Slov.
Ssk.

Pohlodek, dka, m., vz Hnízdě (dod.).

Pohloupitel, e, m. = kdo jiné pohlupuje.
Koll. III. 180.

Pohloupiti, pohlupovati = hloupým či-
niti.

Pohlreich, a, m Jg. H. 1. 613.

Pohltati, vz Pohltiti.

Pohltiti co. Válka p-la mnoho peněz.
Šmb. Vlny loď p-ly. Dch. Voda pohlcuje
vzduch. Us. Pdl. Těleso to p-cuje světlo.
Mj. Hmota pevná p-cuje tekutiny; kapalina
p-cuje plyny. Mj. 20. Mládenci najiete sa
dosci, keď nebude masa, pohlcete kosci.
Pis. slov. — odkud. Kyselina tato vodu
i z povětří lakotně p-cuje. Mj. 37. — co
komu. Budem ju pásť vo dne, v noci, ne-
pohlcú mi ju vlci. Koll. Zp. 1. 281. — co
jak. Chtěli, By je mocí p-li proti sprave-
dlnosti. Bart. 115. — na čem. Nevím, co
si na tom člověku pohltali, was sie an die-
sem Menschen gefressen haben. Dch.

Pohltnosť, i, f. = schopnosť k pohlco-
vání, die Absorptionsfähigkeit. Šp.

Pohltný, absorptionsfähig. Šp.

Pohlučeti koho = povaditi se s kým.
Mor. Rgl.

Pohludek, dku, m. = pohlodek. Sš. P.
745.

Pohmožděnina, y, f. = rána pohmo-
žděním vzniklá, die Quetschung. Us. Cf.
Slov. zdrav.

Pohmožďovač, e, m., Ecrasseur, m.

Pohnanec, nce, m. Sdl. Hr. IV. 285.,
289., Rk. Sl.

z Pohnání. Sdl. Hr. IV. 97., 207., Rk.
Sl.

Pohnaný. Vz Vš. Jir. 120., 128., 465.,
Zř. zem 117., 118., 466., 696., Cor. jur. IV.
3. 1. 414.—415.

Pohněsť, alles kneten. Bern.

Pohněv, u, m., die Erzürnung. P-vem
se pýře. Hdk.

Pohnilý, verfault. Stromy pokácené a
p-lé. Osv.

Pohnojený čím: kravským hnojem. Us

Pohnojiti co kde: pole po stráni, při
lese atd.