313

Pohořelý Jos. Mir., naroz. 1808., kněz.
Jg. H 1. 613., Šb. Dj. ř. 278., Rk. Sl., Sla-
vín seš. 36.

Pohořenec, nce, m. = pohořelec. Slov.
Bern.

Poheřeti. Tlsté bolo, p-lo, a to tenké
len tak zblkne. Slov. Orl. IX. 247. — s čím.
Také s tém p-říš. Neor.

Pohoří čedičné a znělcové v Čechách,
ve střední Europě a j., vz Krč. G. 965.,
doupovské, 966., 970, Matra, ostřihomské,
šťávnicko-křemnické, tokajské 962 (292.,
298, 300., 303.). — P., ves u Přeštic; sam.
u Benešova; dvůr u Neveklova. O rozlič.
vsech P. vz v Blk. Kfsk 1387., Sdl. Hr. V.
226., VI. 278., Rk. Sl.

Pohořice, něm. Pohoř, ves u Liteměřic;
Pohořitz, ves u Budína. Arch. I. 503., Blk.
Kísk. 844, 33., Rk. Sl.

Pohořilky, pl., f., Pohořilek, ves u Val.
Meziříčí.

Pohořka, y, f. = rybník na Třeboňsku.
BPr.

Pohořknouti, ein wenig bitter werden.
Bern.

Pohořko (Pohořsko), a, n. = čásť mě.
Přeštic, dříve ves. BPr.

Pohořlivec, vce, m., der Skandalmacher.

Pohořovice, dle Budějovice, Pohoro-
witz, ves u Vodňan. Arch. VIII. 4., Blk.
Kfsk. 1180., 1183.

Pohorsko, a, n., Buchholz, ves u Kašper.
Hor. Blk. Kfsk. 668., Rk. Sl.

Pohorsky. P. ves, krajina, lid, Dch.,
dělo. S. N. XI. 54.

Pohoršenec, nce, m , der Geärgerte. Us.

Pohoršení z něčeho vzíti. Mus. 1880. 280.

Pohoršený; -en, a, o. Nečiň mne pohor-
šenějšie v mém pokolení (dávaje mi pro-
stého občana za muže). Výb. I. 472.

Pohoršitel, der Skandalmacher. Dch.

Pohoršiti čemu. Ten své při p-šil. NB.
Tč. 39. — se. Št. Kn. š.115. — se čím.
Aby se tím nepohoršili. Št. Kn. š. 32. —
čeho. Svého svědomie poskvrnil a dobré
pověsti p-šil. Krnd. 204. — se nad čím.
Ktož se nade mnú p-vati nebude. Krnd. 7.
Vy p-te se nade mnou. Výb. II. 404., Hus
11. 67.

Pohoršivý, anstössig. P. úrazek, hřiech.
Krnd. 20., 75.

Pohorška, y, f. = pohoršení. Z toho je
všeobecná p. Slov. Hdž. Vět 125

Pohoršlivec, vce, m. = pohoršitel. Dch.

Pohosť, ě, m., der Mitgast. Pk.

Pohostinně, gastfreundlich. P. někoho
přijíti. Šmb.

Pohostinsky někoho u sebe chovati-
Mus. 1880. 457. Pohostinsku někde vystou-
piti. Us. Pdl.

Pohostný, ého, m. = kdo pečuje o hostě
ku př. v klášteřích, der Gastmeister. Dch.

Pohoštění, n., vz Pohostiti.

Pohoštěný; -ěn, a, o, bewirthet.

Pohotově. Měl koně p. Posp. Odpověď
míti p. Us. — P. = rovněž. Slov.

Pohotový, bereit. Us. Dch., Pdl. P. spů-
soby myšlení. Pyp. K. II. 121.

Pohovění, n , das Zuwarten. Bern. Vz
Pohověti.

Pohovený; -en, a o = výkaly politý.
Utíkal jako p. pes. V Roušíně u Č. Kruml.
Plsk.

Pohověti. Pohověz mi, všeť rad zaplaci.
Št. Uč. 35. a. Pohovějte mu ještě do chvíle.
NB. Tč. 275. — si kde. Pohovím si dnes
vedle tebe za to, že . . . Sá.

Pohovný, comfortabel. Rk.

Pohovor, u, m., Gespräch, n. Zastavil
jsem se s ním na p. Šml.

Pohovora, y, f. Slov. Veď je ten mesačik
vo velikom kole, veď som ja, Bože môj,
v veľkej p-re. Sl. spv. VI. 209.

Pohovořiti si s kým oč jak: obšírně.
Osv.

Pohra, y, f. = hříčka. Sníh, lehká p.
větrů. Vrch Pr. 110. P. veršová. Rgl.

Pohrab, u, m. = pohřeb. Slov. Sldk.
Spravili mu p. Dbš Sl. pov. III. 22. Umrela,
včera tyždeň p. mala. Sb sl. ps. II. 1. 101.
Na p. chodiť. Phľd. III. 1. 88. — Mt. S. I.
90.

Pohrabač, e, m., der Strassenräumer.
Brt. D. 251.

Pohrabárna, ě, f. Begräbnissstätte. Slov.
Loos.

Pohrabati. — se v čem. — Plk. polož
do 6. řádky za: shrabati.— P. = pohřbiti.
Hr. ruk. M. 449., Kat. v. 2230. Když umřela,
pohrabána jest. 15. stol. A tu p-bán jest.
Výb. I. 455. Mrtvého p-bati. Hus I. 259.,
II. 269. — koho jak: poctivě. Sb. sl. ps.
II. 1. 116

Pohrabávač, e, m., der Nachrecher. —
P. = veliké hrábě na pole, der Nachrecher,
Schlepper. Us. Pdl.

Pohrabek, ohrabek, bku, m. = co se na
louce při poslední kopici nahrabe, když
vůz již doložen jest. Dává se obyč. chu-
dým nádennicím odměnou. Us. Rjšk. Vz
Pohrabky.

Pohrabiny, pl., f. = pohrabky. Us. Hk.,
Msk., Kšť.

Pohrabky, shrabky. Č. Jíti na p. (klasy
na poli shrabovat). Hdk. — P., Nachlese.
P. a doplňky později připojené. Šf. Strž.
II. 713.

Pohrabnica, e, f. = pohrabárňa. Slov.
Loos.

Pohrabník, a, m. = pohřebník.

Pohrabný = pohřebný. Vz Pohrab. Slov.
Skončil sa p. obrad. Phľd. III. 3. 215. —
Dbš. Sl. pov. VIII. 5., Zbr. Lžd. 34.

Pohrabovací stroj, Rechmaschine. Us.
Pdl.

Pohrabovač, e, m., der Nachrecher.

Pohrabovačka, y, f. = veliké hrábě na
pole. Us. Rgl., Psčk — P. = pracné hra-
bání. To byla dnes p. Us.

Pohrabůvka, y, f. = pohrabky; pracné
hrabání Mor. a slez. Šd.

Pohrádek, dku, m. = ohrazené místo.
Phľd. VIL 237.

Pohradice, Poratsch, ves u Teplice. Blk.
Kfsk. 1388., Rk. Sl.

Pohraditi, ganz verzäuHen. Bern.

Pohrádka, y, f. = skříň na knihy, der
Bücherschrank. Na Vsacku. Vck. — P. =
ohrazené místo v jizbách pro prasátka, ko-
zičky, ovce. Mor. Vck.